Jak naložit s těžební krajinou na Ostravsku nebo Pražským hradem? Studenti architektury to ví
Zahušťování měst, konverze historických objektů nebo krajiny zasažené těžebním průmyslem. Těmto a dalším tématům se věnovaly vítězné projekty 23. ročníku Přehlídky diplomových prací, kterou každoročně pořádá Česká komora architektů.
Letos se o ocenění ucházelo 97 diplomantů, vítězkou se stala Tatiana Uhríková, která řešila urbanismus historického městského bloku ve slovinské Lublani. Práci obhájila na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně a vypracovala pod vedením Vítězslava Nového.
Druhá cena patří Anně Laubové za práci Zahuštění zástavby za kostelem sv. Mikuláše, Velké Meziříčí zpracovanou pod vedením Zdeňka Rothbauera na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
Na všechny oceněné projekty se můžete podívat v následující galerii:
Třetí místo udělila porota absolventovi Fakulty architektury ČVUT v Praze Davidu Foudovi za projekt ÚBOČ. 34 Institut Paměti národa. Pod vedením Tomáše Hradečného navrhnul sídlo Institutu Paměti národa pro Plzeňský kraj v obci Úboč na Domažlicku ve statku perzekvované rodiny Mastných v 50. letech 20. století.
Jako výjimečný architektonický počin ohodnotila odborná porota soutěže Česká cena za architekturu projekt rekonstrukce v jihočeské vesnici pocházející z pera architektů Weizenttlových (atelier 111 architekti). 
Návštěva předčila očekávání a dům získal cenu. I na venkově vzniká kvalitní architektura
Reality
Návrh na podobu nového železničního mostu na Výtoni, který vzešel z architektonické soutěže, vzbuzuje bouřlivé diskuse nejenom na sociálních sítích. Objevují se i hlasy, že lepší by bylo zachovat ten původní. Replika, která vzešla z pera kanceláře 2T engineering, by měla spojit levý a pravý břeh Vltavy už v roce 2028.
To je vtip, ne? Reagují na projekt nového mostu pod Vyšehradem odborníci
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
