Architektka: Dům může uklidňovat, ale i vytvářet stres. Rozhoduje světlo, dispozice i materiály
Dobře navržený dům není jen otázkou vzhledu. Ovlivňuje, jak se v něm pohybujeme, odpočíváme i jak spolu doma fungujeme. Architektka Monika Zvonková vysvětluje, proč může špatná dispozice přidávat každodenní napětí, proč je denní světlo jednou z nejlepších investic a proč by měl dobrý dům fungovat nejen dnes, ale i za dvacet let.
Věříte, že dům může člověka „léčit“? Nebo je to příliš zjednodušená představa?
V určitém smyslu věřím, že ano. V každodenním spěchu, ve kterém dnes většina z nás žije, může mít návrat do příjemného, klidného a dobře fungujícího prostředí velmi pozitivní vliv. Dům samozřejmě sám o sobě neléčí, ale může výrazně podporovat odpočinek, pocit bezpečí a celkovou psychickou pohodu.
Stejně tak ale může špatně navržený dům člověku každodenní život zbytečně komplikovat. Pokud vznikají v dispozici kolizní místa, nepraktické průchody nebo situace, kdy si členové domácnosti neustále překážejí, může to vést k drobnému napětí a banálním konfliktům, které by v dobře navrženém prostoru vůbec nemusely vznikat.
Jak by měl vypadat ideální dům podle Desire Group? Podívejte se ve fotogalerii:
Další rovina souvisí se samotnými materiály a zdravým vnitřním prostředím. Dnes se mnohem více řeší, z čeho je dům postavený, jaké materiály používáme v interiéru a jaký mají vliv na prostředí, ve kterém trávíme velkou část života. Pokud je tomu klient otevřený, spolupracuji při návrhu i s konzultantkou feng shui. Nevnímám to jako něco dogmatického. Spíš jako další pohled, který nám pomáhá hledat harmonický prostor, ve kterém se člověku dobře žije.
Když navrhujete dům, přemýšlíte o tom, jak se v něm bude člověk cítit za deset nebo dvacet let, a ne jen o tom, jak bude vypadat na fotografiích?
Rozhodně. Potřeby rodiny se v průběhu času mění a při návrhu domu je důležité s tím od začátku počítat. Když například navrhujeme dům pro mladou rodinu, klienti mají často tendenci přizpůsobovat vše aktuálním potřebám malých dětí. Jenže od první skici po nastěhování běžně uplynou dva až tři roky a situace už může být jiná.
Snažím se proto přemýšlet také o tom, co bude za deset nebo dvacet let. Děti odejdou z domu, změní se způsob fungování domácnosti a s přibývajícím věkem se začnou řešit například bezbariérovost nebo větší komfort. Pro mě je proto základem kvalitní koncept a především dobře navržená dispozice. Materiály, povrchy nebo technologie se dají v průběhu let změnit, ale dobrá prostorová koncepce by měla fungovat dlouhodobě.
Existují prostory, které člověka podvědomě uklidňují, a naopak takové, které dlouhodobě vytvářejí stres?
Je to tak a asi to každý známe z vlastní zkušenosti. Začíná to už samotným umístěním domu na pozemku. Zakládám si na tom, aby naše domy přirozeně reagovaly na charakter a členitost terénu a co nejvíce se propojovaly se zahradou a okolním prostředím.
Bývalá hasičská zbrojnice v Brně-Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Architekti ze studia s názvem „schwerpunkt.“ zachovali historickou stopu domu, doplnili ji novou třípodlažní věží a spolu s budovou proměnili i přilehlé náměstí v místo pro koncerty, hody i každodenní setkávání.
Z hasičské zbrojnice centrum čtvrti. Brněnská proměna stála 53 milionů
Reality
Velkou roli samozřejmě hraje dispozice. Dobře navržený dům by měl mít přirozený a intuitivní provoz, bez zbytečných kolizních míst, kde si lidé překážejí nebo kde každodenní fungování vyvolává napětí. Na to, jak se v prostoru cítíme, mají vliv také materiály, barvy, světlo nebo celková míra vizuálních podnětů. Všechny tyto prvky se skládají dohromady a určují, jestli na nás dům působí harmonicky, nebo nás podvědomě stále něčím ruší.
Jakou roli hraje při návrhu domu psychologie?
S psychologickými aspekty pracujeme při návrhu domu zcela přirozeně. Projevují se například v zónování dispozice, ve vztahu společných a soukromých prostor, v práci s výhledy nebo v tom, kde se dům vůči okolí otevírá a kde naopak poskytuje větší pocit soukromí a bezpečí.
Mluví se hodně o materiálech a technologiích, ale není nakonec nejdůležitějším prvkem zdravého domu obyčejné denní světlo?
Denní světlo je podle mě jedním z nejdůležitějších prvků zdravého a příjemného domu. Stejně jako otevřenost prostoru a jeho přirozené propojení se zahradou. Vnímám to jako jednu z nejlepších investic, které můžete při návrhu domu udělat.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Roubenku nezbourali, ale zachránili. Dnes ukrývá tři apartmány i saunu
Reality
Mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti, protože sama v takovém domě žiji a zpětně to považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí. Kvalitní denní světlo a kontakt s exteriérem mají obrovský vliv na to, jak se člověk doma během celého dne cítí.
Jak pracovat se světlem, aby se dům v létě nepřehříval? Proč už skutečný luxus nemusí znamenat stovky metrů čtverečních a proč by měl architekt vstoupit do hry ještě před koupí pozemku? Celý rozhovor si přečtěte v novém vydání magazínu Newstream Club.
Monika Zvonková
Architektka a spoluzakladatelka Desire Group. Ve své práci se věnuje návrhům domů, interiérů i širším architektonickým a urbanistickým konceptům. Desire Group propojuje architekturu, design, projekci a realizaci interiérů a působí v Česku i ve Španělsku.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.