65 metrů za 5,5 milionu. Česká dřevostavba ukazuje, kam míří modulární bydlení
Má 65,5 metru čtverečního, vznikla ze dvou modulů a stojí 5,5 milionu korun. Dřevostavba Výminek z jižní Moravy ukazuje, jak může vypadat kompaktní bydlení vyráběné prefabrikovaně, usazené bez klasických betonových základů a připravené i na případné přemístění.
Dům o velikosti menšího městského bytu, dvě prefabrikované části a cena 5,5 milionu korun. Projekt nazvaný Výminek, který vznikl v Tvrdonicích na jižní Moravě, je ukázkou toho, kam se posouvá české modulární bydlení.
Nejde přitom o obytný kontejner ani sezonní chatu. Dům má užitnou plochu 65,5 metru čtverečního, zastavěnou plochu 80 metrů a standardní dispozici pro celoroční bydlení. Tvoří jej dva moduly o rozměrech přibližně čtyři krát deset metrů. Náklady na realizaci dosáhly podle autorů 5,5 milionu korun.
Dům vzniká ve fabrice
Výminek navrhl architekt David Bureš ze společnosti Eko modular ve spolupráci s architektonickým týmem CL3. Jde o lehkou rámovou dřevostavbu s prefabrikovanou konstrukcí, která vychází ze zkušeností z více než stovky dříve navržených či realizovaných rodinných domů.
Právě prefabrikace je jednou z hlavních předností modulárního stavění. Velká část domu vzniká kontrolovaně ve výrobním areálu a na pozemek se přivážejí hotové části, které se následně sestaví.
Výminek stojí přímo na okraji výrobního areálu Eko modular v Tvrdonicích a funguje také jako ukázkový dům, na kterém lze představit jednotlivé fáze výroby i konstrukční řešení, která po dokončení zůstávají skrytá.
Z ulice působí nenápadně, téměř přísně. Stačí ale vejít dovnitř a černá dřevostavba nad údolím Litávky odhalí světlý, otevřený svět s výhledy do krajiny. Dům v Chodouni od 0,5 Studia je důkazem, že největší luxus současného bydlení nemusí být vidět na první pohled.
Žádná katalogová dřevostavba. Černý dům v Chodouni ukazuje, proč méně opravdu znamená víc
Enjoy
Návrat výminku v moderní podobě
Současná legislativa podle autorů projektu umožňuje u jednoduchých staveb na pozemku existujícího rodinného domu zastavěnou plochu do 80 metrů čtverečních, výšku do pěti metrů a při splnění dalších podmínek jednodušší povolovací proces. Právě to podle nich otevírá prostor pro vícegenerační bydlení nebo menší samostatné domy.
Výminek tento limit využívá prakticky naplno. Na 65,5 metrech užitné plochy nabízí společný obytný prostor propojený s kuchyní, ložnici, druhý pokoj využitelný například jako pracovna a koupelnu. Architekti se snažili omezit chodby a další komunikační plochy a část nábytku navrhli přímo na míru.
5,5 milionu za 65 metrů
Právě cena je ale u modulárního bydlení zajímavým tématem. Výminek ukazuje, že prefabrikace automaticky neznamená levný dům. Při ceně 5,5 milionu korun vychází samotná realizace přibližně na 84 tisíc korun za metr čtvereční užitné plochy. Projekt je ovšem vybaven technologiemi, které běžný základní modulární dům mít nemusí.
Součástí je rekuperace, podlahové vytápění, centrální klimatizace, venkovní stínění a příprava na využití fotovoltaiky pro ohřev vody. Dům má energetickou třídu B.
Panelák býval symbolem bydlení, kterému se nová výstavba měla vyhnout. Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov z ateliéru A69 ale v rozhovoru upozorňují na paradox dnešního trhu. Některé pozdější panelové byty mají podle nich promyšlenější dispozice než současné novostavby. Jedním z důvodů je podle nich to, že se z bydlení stal investiční produkt a rozhodující roli začaly hrát snadno prodejné metry čtvereční.
Paneláky měly něco, co dnešním novostavbám chybí, říkají architekti
Reality
Cena přitom ukazuje jednu z debat kolem modulárního stavění. Kdy jeho hlavní výhodou nemusí být pouze nižší pořizovací cena, ale také rychlost výroby, předvídatelnější proces výstavby a možnost větší části domu připravit mimo staveniště.
Bez klasických betonových základů
Neobvyklé je i založení domu. Výminek nestojí na běžné betonové základové desce, ale na zemních vrutech. Podle autorů řešení omezuje zásah do pozemku a zároveň umožňuje, aby bylo možné stavbu v budoucnu snáze demontovat nebo přesunout.
Právě možnost rozebrání, přemístění nebo dalšího rozšiřování patří k argumentům, které výrobci modulárních dřevostaveb používají při debatě o jejich udržitelnosti.
Na Pařížské vznikl byt, který nestaví na dekoracích, ale na nejdražších materiálech a technologiích. Travertin, zakázková výroba a chytrá domácnost ukazují, jak vypadá luxus, když se nešetří.
Minimalismus za desítky milionů. Jak se dnes bydlí na Pařížské
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
