Českým investorům je tuzemský trh těsný. Miliardy posílají do zahraničních nemovitostí
Čeští investoři stále výrazněji míří za komerčními nemovitostmi do zahraničí. Jen v první polovině roku vložili v dalších zemích střední a východní Evropy miliardu eur, zhruba 24 miliard korun. Nakupují obchodní centra, retail parky i kanceláře a podle Knight Frank zůstává prostor pro další expanzi českého kapitálu značný.
Čeští investoři stále častěji nakupují komerční nemovitosti za hranicemi. V dalších zemích střední a východní Evropy investovali během prvního pololetí miliardu eur, tedy přibližně 24 miliard korun. Za celý loňský rok to bylo téměř 1,6 miliardy eur.
Důvodem je podle poradenské společnosti Knight Frank mimo jiné omezená velikost domácího trhu.
„Vzhledem k omezené velikosti domácího trhu hledají čeští investoři stále častěji příležitosti v zahraničí, a to jak v dalších zemích střední a východní Evropy, tak i v západní Evropě. Prostor pro další expanzi českého kapitálu zůstává významný,“ uvedl Josef Karas, vedoucí oddělení investic v Knight Frank.
Čeští investoři letos uskutečnili transakce také v Německu, Rakousku, Chorvatsku a Slovinsku.
Severní soused Česka by se měl již brzy dočkat několika významných zahraničních investic. Vedle těžby mědi se zahraniční investice zaměří také na posílení místního technologického sektoru a elektromobility. Pozitivní zprávou pro Poláky pak je, že investice by měly zamířit především do ekonomicky problematických oblastí v německém i českém pohraničí.
Polsko jako ekonomický tygr Evropy. Míří sem miliardové investice
Trhy
Češi kupují obchodní centra i retail parky
Mezi nejvýznamnější zahraniční akvizice patřil nákup obchodního centra Posnania v Poznani fondem Trigea Funds. Star Capital Finance koupila portfolio maloobchodních parků Vendo Parks a Wood & Company získal kancelářskou budovu Wilanów Royal.
Skupina DRFG koupila obchodní centrum Korzó v maďarské Nyíregyháze, zatímco Star Capital Finance investovala také do portfolia retail parků v Rumunsku.
Celkový objem realitních transakcí v Polsku, Česku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku dosáhl v prvním pololetí více než 5,5 miliardy eur, zhruba 133 miliard korun. Meziročně vzrostl o šest procent.
Česko zůstává dvojkou regionu
Česká republika je po Polsku druhým největším investičním trhem v regionu. V prvním pololetí se zde uskutečnily transakce za přibližně 1,5 miliardy eur, tedy 36 miliard korun. To představovalo 26 procent celkového regionálního objemu.
Meziročně šlo o pokles o třetinu, loňský rok byl ale podle Knight Frank pro český nemovitostní trh rekordní.
Kdo ponese prsten? Bitva o pána světa vrcholí. Miliardáři, kteří budou ovládat budoucnost postavenou na umělé inteligenci, se řežou jako o život.
Jak se žije s datacentrem za domem? Strašně
Enjoy
Tuzemští investoři se na objemu transakcí v Česku podíleli ze 75 procent. Podle Knight Frank jsou domácí a regionální hráči nyní aktivnější než řada zahraničních investorů. Do regionu se ale postupně vrací také kapitál ze Spojených států, Asie a Jihoafrické republiky a roste aktivita investorů ze západní Evropy.
Největším trhem regionu zůstává Polsko, na které připadlo 55 procent všech transakcí. Investiční aktivita tam meziročně vzrostla o 77 procent. Maďarsko mělo podíl 11 procent, Rumunsko a Slovensko shodně po čtyřech procentech.
Knight Frank očekává silnou investiční aktivitu i ve druhé polovině roku. V Česku by se celkový objem transakcí mohl přiblížit třem miliardám eur, tedy zhruba 72 miliardám korun. Bylo by to méně než v rekordním loňském roce, stále však výrazně nad dlouhodobým průměrem. V Polsku by investice mohly dosáhnout šesti miliard eur, což by byl nejlepší výsledek od pandemie.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.