Jak se žije s datacentrem za domem? Strašně
Kdo ponese prsten? Bitva o pána světa vrcholí. Miliardáři, kteří budou ovládat budoucnost postavenou na umělé inteligenci, se řežou jako o život.
Představa budoucnosti, ve které ovládá životy lidí pouhá hrstka firem produkující nejvyšší modely umělé inteligence, vypadá vcelku děsivě. Jenže - a teď zda bohužel nebo bohudík - lidské charakteristiky se evidetně nevyhnuly ani supermocným postavám jako je Zuckerberg, Musk, Altman, Bezos a spol. Silicon Valley a dění mezi technologickými giganty, takzvanými hyperscalery, vypadá v poslední době jak pytel blech. Nebo oblíbený svět technologických miliardářů Pán prstenů. Hraje se o to, kdo získá vládnoucí prsten a kdo zbylé prsteny. A je to krvavá hra.
Mark Zuckerberg prosvištěl začátkem srpna globálními médií s poselstívm, o kterém jsme psali v minulém díle Civilizačního deníku: vykreslil budoucnost života i práce ve věku AI, a také se snažil okopat konkurenci. Jeho hlavním zájmem je, aby uzavřené AI modely nedostaly žádná regulatorní privilegia a nevyhráli nad ním Altman, Nadella, Amodei, Musk či otcové Googlu Brin a Page. Naopak aby vyhrál on nad nimi. Proto tlačí na to, aby všechny modely byly otevřené pro všechny (a Zuckerberg potom uživatele agentů kasíroval na sociálních sítích, protože jeho Meta spolu s Googlem mají nejvybudovanější infrastrukturu). Ale mele se mu to i ve firmě. Zatímco on sám apeluje na AI freeride, vědci zaměstnaní v Metě píšou dopisy, že by se mělo zregulovat vypouštění neprověřených modelů.
Tím boje v nejvyšších patrech AI zdaleka nekončí. Někdy nepřátelé drží i při sobě. Konsorcium téměř čtyřiceti technologických firem (vedené Nvidií, IBM či Hugging Face) založilo kvůli rostoucím rizikům AI novou kyberbezpečnostní obrannou alianci. Velká čtyřka, jak se nyní občas říká OpenAI, Google, Anthropic a Meta, se však odmítla připojit.
Vylez z té vířivky, blbe
Ve finále závodu o dominanci v AI se vůbec letos vztahy vyostřují. Velkou mediální pozornost poutal soud Elona Muska se Samem Altmanem o to, zda Open AI, kterou spolu kdysi založili, měla být nezisková či nikoli. Padla spousta ostrých slov, které nyní v kuloárech Silicon Valley žijí jako hlášky z filmů. Musk nazval Sama Altmana "Scam Altman" (podvodník Altman) a tvrdil, že Altman „bere podvádění na úplně nový level“ a že „podvádění doslova miluje víc než kdokoli jiný na světě.“ Altman o Muskovi prohlašoval, že je to "konzistentní lhář," posedlý jeho osobou.
Elon Musk nemá rád ani majitele Amazonu Bezose urážkami - hlavně na jeho inteligenci, protože s ním soupeří nejen o AI, ale i o vesmírný program. Rýpal do něj, že „se ve své vesmírné firmě dostatečně nesnaží a tráví moc času ve vířivkách," a jeho vesmírné plány označil za fyzikální nesmysl. Zuckerberg brzy půjde k soudu kvůli tomu, že jeho Facebook a Instagram byly postaveny tak, aby využívaly nezletilé zákazníky. Třeba se dozvíme další pikantérie.
Takže, kde jsou ty časy, kdy se vzájemně se nesnášející Zuckerberg a Musk chtěli jen mydlit v bojových sportech.
Jak bude vypadat televizní reklama a filmy? Nic pro intelektuály, ale krátké shoty původem z Číny, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová. Také se dočtete, jak tráví léto nejbohatší lidé planety a jejich děti. Řekněme – vzdělávají se. 
Proč i televize jednou umře a jak vypadá kemp pro nejbohatší děti
Enjoy
AI přitom bude ovlivňovat naše životy více, než si dokážeme představit. Třeba v nákupním chování. Ukázalo se, že ChatGPT dokáže komerční záměr v konverzaci organicky vytvořit dříve, než uživatel zadá dotaz do vyhledávače. Tedy, vy si s chatem nic netuše povídáte, třeba že vás při běhu bolí stehenní sval a on vám podsune myšlenku, že si vlastně chcete nějakou věc či službu koupit. Vecpe vám nové boty nebo fyzioterapeuta. V dokumentech pro investory proto OpenAI projektuje ambiciózní cíl vybudovat do konce dekády stomiliardový reklamní byznys. Není divu, že konkurenti jako Mark Zuckerberg jsou nervózní.
O devět stupňů víc
Šéf Mety ve svých vizích práce budoucnosti rád mluví o tom, že spoustu pracovních příležitostí přinese výstavba datových center - rekvalifikovaní lidé tam mohou pracovat jako montéři či elektrikáři. Britská média přinesla reportáž o tom, jak se žije ve vesnici se čtyřiceti datacentry, největším dosavadním evropském datacentrovém hubu. Konkrétně jde o Slough v hrabství Berkshire, západně od Londýna poblíž letiště Heathrow. Město leží přímo na trase páteřních optických kabelů spojujících Londýn s Irskem a USA, centra tam mají Amazon, Google, Oracle a Microsoft.
Studie výzkumníků z University of Cambridge založená na satelitních datech ukázala, že masivní chladicí systémy odvádějící teplo z AI a serverových čipů zvyšují teplotu v bezprostředním okolí v průměru o 2 °C, v horkých dnech lokálně až o 9 °C.
A jak to tam vypadá? Místní obyvatelé i podnikatelé v reportážích popisují pocit „sálajícího fénu“ a nesnesitelné horko během letních vln veder. "Štípe to v těle a pálí na kůži," popsal deníku Guardian Nabeel Nawaz, vedoucí franšízy Chaiiwala ve Slough.
Obyvatelé žijící v sousedství areálů čelí nepřetržitému nízkofrekvenčnímu hučení tisíců průmyslových ventilátorů a záložních generátorů. Městské čtvrti navíc obklopily šedé, plechové monobloky obehnané bezpečnostními ploty a kamerami, které generují minimální lokální zaměstnanost oproti své obrovské rozloze. Klastr ve Slough spotřebovává výkon přesahující 1 gigawatt elektrické energie a miliony litrů vody denně na chlazení. V Londýně i v oblasti Berkshire to už vedlo k pozastavení schvalování nových rezidenčních projektů, protože místní rozvodná síť a vodárenská infrastruktura jsou vytížené právě požadavky datacentrových areálů.
I Američané mají zkušenost s datacentry na vlastní kůži. Zatímco dříve byly vcelku vítány jakou součást pokroku a také masivní investice do lokality, podpora výstavby rychle klesá. Šest z deseti Američanů je zásadně proti výstavbě datacenter.
V Česku jsme si mnohokrát interně řekli, že žádné globální oteplování neexistuje, nicméně možná by stálo za to spočítat, jak zemi globálně oteplí všechna ta globálně plánovaná datacentra. A kde se vlastně budou stavět?
Svět se i kvůli AI brutálněji rozštěpuje na chudé a bohaté. Střední třida se posouvá dolů. Být závislý jen na výplatě znamená čím dál větší nejistotu. Trh si ale poradí. Vždycky můžete jít do pronájmu a nakupovat v sekáči, všímá si další díl seriálu Civilizační deník
Středostavovský sen mizí v propadlišti dějin. Chudneme
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
