Ani se slevou to nikdo nechce. Areál Hanáckých kasáren stát opět neprodal
Státu se ani v šesté elektronické aukci nepodařilo prodat rozlehlý areál Hanáckých kasáren v Olomouci. Dražba začala v úterý a skončila dnes v 10:00, nikdo ale neučinil příhoz, uvedl web Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Minimální kupní cena nemovitosti byla v šesté aukci snížena z 248 milionů korun na 199 milionů korun. Dražba mohla začít díky tomu, že minimálně jeden zájemce složil ve stanoveném termínu kauci 20 milionů korun.
Aby dnes ukončená aukce byla úspěšná a přinesla vítěze, musel by padnout alespoň jeden příhoz nejméně ve výši minimální vyhlašované ceny, tedy 199 milionů korun. Minimální cena areálu Hanáckých kasáren postupně klesá. V předposledním kole aukce byla v roce 2022 snížena z 262 milionů na 249 milionů korun a letos v dubnu při zatím posledním pokusu státu tuto nemovitost prodat činila 248 milionů korun.
Špatný technický stav
O nemovitost před časem projevil zájem Olomoucký kraj společně s olomouckou radnicí a Univerzitou Palackého. Odborníci ale upozornili na špatný technický stav Hanáckých kasáren a vysoké náklady na rekonstrukci. Krajské zastupitelstvo proto v lednu zrušilo své předchozí usnesení, které samosprávám a univerzitě otevřelo cestu k bezúplatnému nabytí Hanáckých kasáren.
Olomoucký kraj chtěl budovu Hanáckých kasáren využívat hlavně pro vědu, kulturu a vzdělávání, a to především prostřednictvím Vlastivědného muzea v Olomouci či Archeologického centra Olomouc. V areálu mělo být zřízeno i kreativní centrum, centrum sociálního poradenství, centrum materiální a potravinové pomoci, pobočka Family Pointu a krajské dobrovolnické centrum. Radnice chtěla do budovy Hanáckých kasáren přestěhovat některé své odbory, které nemají vysokou návštěvnost.
Hanácká kasárna využívala armáda 170 let, od roku 2013 jsou prázdná. Budova má kancelářskou plochu přes 2000 metrů čtverečních. Původně se uvažovalo o tom, že se do ní přestěhují stovky pracovníků státních úřadů, které nyní sídlí na vícero místech Olomouce. Další využití pro státní úředníky by ale podle ministerstva obrany bylo nákladnější než prodej a případná stavba nového administrativního sídla.
O budovu Hanáckých kasáren projevil Olomoucký kraj zájem už v roce 2014, chtěl tam depozitáře muzea a knihovny či kanceláře. Hejtmanství od záměru nakonec upustilo. Oprava památkově chráněné budovy bude nákladná. Podle odhadu z roku 2020 by stála zhruba 815 milionů korun, ceny stavebních prací a materiálů od té doby výrazně vzrostly.
Je veřejná aukce tím nejlepším způsobem prodeje trofejních nemovitostí? Proč některé z nich nabízí stát už po několikáté? Roli může v některých případech hrát jejich cena, ale také nemožnost objekt využít dle svých představ.
Nedaří se je prodat. Buď jsou moc drahé nebo komplikované. Je stát dobrá realitka?
Reality
Ruské úřady chtějí v okupovaných ukrajinských územích zabavit více než 13 tisíc bytů a domů, které jsou podle nich bez vlastníka. Jejich skutečnými majiteli jsou ale mnohdy lidé, kteří z domovů museli utéct kvůli válce, kterou Moskva už přes dva roky vede proti Ukrajině. Okupační úřady se tak dostanou k cenným nemovitostem v lukrativních oblastech, píše ruský nezávislý list Novaja gazeta Europe.
Ruský recept na realitní krizi. Úřady v okupovaných územích hodlají zabavit tisíce bytů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
