Válku s NATO nemáme v úmyslu, vzájemné vztahy se však záměrně zhoršují, uvedl ruský diplomat
Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.
Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.
„Je vojenský blok připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance,“ řekl Gruško. Uvedl také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se „předvídatelně a záměrně“ zhoršují a že všechny kanály dialogu mezi Moskvou jsou na „kritické nule“, z čehož obvinil Washington a Brusel.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle Moskvy se jednání uskutečnilo z iniciativy francouzské strany.
Paříž požádala Moskvu, aby střelbu v koncertní síni přestala používat jako nástroj proti Ukrajině
Politika
Ruský prezident Vladimir Putin na konci března označil za „naprostý nesmysl“, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. „Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ uvedl šéf Kremlu. „Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.
Putin vyslal v noci na 24. února 2022 ruská vojska na Ukrajinu a rozpoutal tím nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Předtím v reakci na obavy Západu a Kyjeva Moskva opakovaně tvrdila, že na sousední zemi nezaútočí. Jedním z deklarovaných ruských cílů invaze na Ukrajinu bylo zabránit NATO v rozšiřování jeho působnosti v blízkosti Ruska. Válka vedla podle Reuters k oživení Severoatlantické aliance, která se rozšířila o Finsko a Švédsko a má nyní 32 členů.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. 
Putin zvýší Rusům daně. Potřebuje víc peněz na výrobu zbraní
Money
NATO uvádí, že pomáhá Ukrajině bojovat o přežití v době ruské agrese, a poskytlo Kyjevu moderní zbraně, výcvik a zpravodajské informace. Moskva tvrdí, že se tím NATO de facto státá stranou konfliktu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu prohlásila, že se NATO vrátilo k myšlení z dob studené války. Novinářům také řekla, že Severoatlantická aliance nemá místo v takzvaném „multipolárním světě“, o který usiluje Moskva, aby ukončila dominanci USA.
NATO vzniklo po druhé světové válce jako obranná aliance. Dnes si připomíná 75. výročí zakládající smlouvy, kterou v roce 1949 podepsalo 12 zemí. Rusko vede vojenskou alianci nazvanou Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), jejímiž členy je několik bývalých sovětských republik.
