Zajímá nás
Stát ohlídá, aby příjmy výrobců elektřiny byly „přiměřené“
Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, ve čtvrtek schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad s výběrem by mu měla pomáhat finanční správa.
Novela ve schválené podobě také vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.
Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Poslanci schválili odvodu z cen výroby elektřiny. Navzdory námitkám dvojího zdanění
Politika
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před senátory řekl, že vláda je připravena pomoci i velkým podnikům prostřednictvím zastropování cen. „Nikoho z výrobců elektrické energie neženeme zákonným opatřením do ztráty,” konstatoval Stanjura. V Senátu zastoupil ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN), který předsedá jednání evropských ministrů pro energetiku. Stanjura současně ujistil, že jde o mimořádné příjmy, které vláda použije výhradně na mimořádné výdaje spojené se zastropováním cen.
Nezařazená senátorka Daniela Kovářová řekla, že tento zákon stejně jako zákon zavádějící daň z neočekávaných zisků považuje za špatný a nebude pro něj hlasovat. Varovala před dopady regulace, která podle ní demotivuje dodavatele. Zákon podle ní povede k nedostatku a výpadkům. Její slova odmítl předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS a TOP 09). Její výstup označil za strašení. Odmítl, že by zákon byl diskriminační. „Toto bylo nadměrné strašení a nepochopení tohoto zákona,” prohlásil. Pro zákon hlasovalo 55 ze 62 přítomných senátorů.
Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 korun) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 korun) , z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 korun), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2430 korun), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 korun), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur. U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5600 korun), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4100 korun). V případě uhelných elektráren bude vláda moci cenový limit zvýšit, pokud vzroste cena emisní povolenky.
Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.
Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Česku hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny
Politika
Takzvané zastropování cen u výrobců elektřiny navazuje na připravovanou daň z mimořádných zisků, kterou má dnes Senát také schvalovat. Dva senátní výbory ji doporučily schválit.
Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny. V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.
Schválený odvod pro elektrárenské firmy by podle dřívějších vyjádření zástupců ministerstva financí neměl představovat dvojí zdanění. Odvod bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.
Státem regulované ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce i tak zdraží, důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na energetickém trhu. U plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. Podíl regulovaných cen na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá, uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje.
ERÚ sníží regulované ceny elektřiny, lidé si i tak za ni připlatí
Trhy
