Reklama

Poslanci schválili odvodu z cen výroby elektřiny. Navzdory námitkám dvojího zdanění

Premiér Petr Fiala a ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela.
ČTK
 ČTK

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Reklama

Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel stejně jako klub SPD. V sále bylo podle hlasovací sjetiny přítomno 146 poslanců.

Odvod se bude vztahovat na elektřinu vyrobenou od 1. prosince

Odvod se bude podle ministerstva průmyslu vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a podle vyjádření ministerstva financí na úterním jednání rozpočtového výboru by mu s tím měla pomáhat finanční správa.

Sněmovna odmítla návrh skupiny poslanců ANO, aby část výnosů z odvodů směřovala také obcím, městům a krajům v souladu s rozpočtovým určením daní. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s tím nesouhlasil. Poukazoval na to, že evropské nařízení, ze kterého návrh zákona vychází, umožňuje využít vybrané peníze pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny.

Novelu kritizují energetičtí experti. Argumentují, že bude docházet ke dvojímu zdanění. „Až bude Česko jednoho dne vracet windfall tax výrobcům elektřiny a i s úroky, bude pozdě si uvědomit, že Nařízení Rady EU bez diskuzí vylučuje u výroby elektřiny obojí tj. odvody, které jsou správné, i tzv. windfall tax,” napsal na Twitteru Michal Šnobr, energetický expert a menšinový akcionář ČEZ. 

Bývalý premiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) odevzdal podpisové archy na ministerstvu vnitra, 4. listopadu 2022, Praha

Brusel odblokoval peníze na projekty Agrofertu

Česko může požádat EU proplacení dotací pro holding Agrofert, které byly dosud zablokované kvůli auditnímu prověřování střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle webu iROZHLAS.cz to uvedla Evropská komise (EK) v dopise českým úřadům.

Přečíst článek

Reklama

Hranice cen elektřiny i pro velké firmy

Sněmovna v novele schválila pozměňovací návrh Ivana Adamce (ODS), který by vládě umožnil zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.

Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 korun) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 korun), z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 korun), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2430 korun), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 korun), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur.

U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 megawattů činit 230 eur (asi 5600 korun), nad 140 megawattů bude sazba 170 eur (asi 4100 korun). Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět kladný rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.

Ministr financí Zbyněk Stanjura.

Poslanci přehlasovali veto prezidenta. Letošní schodek rozpočtu bude až 375 miliard

Sněmovna v úterý hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu. Schodek rozpočtu vzroste z původních 280 miliard na 375 miliard korun.

Přečíst článek

Do rozpočtu má přinést 100 miliard

Odvod souvisí s daní z neočekávaných zisků, kterou Sněmovna schválila 4. listopadu. Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba dva nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny.

V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.

Opoziční řečníci poukazovali například na to, že některé recepty radili vládě už na začátku roku, ale vláda s nimi přichází až nyní a chce je prosazovat v legislativní nouzi. Ministr Síkela ale argumentoval tím, že evropské nařízení bylo přijato až 6. října. Opozice také vyjadřovala obavy z možného dvojího zdanění. Tuto obavu ale vyvraceli již v úterý v rozpočtovém výboru zástupci ministerstva financí. Odvod z prodeje elektřiny podle nich bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.

E.ON

Energie od ledna zdraží také E.ON. Většina klientů bude na cenovém stropu

Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON. Stejně jako u ostatních dodavatelů bude většina zákazníků platit zastropované ceny energií. Klienti s běžnou spotřebou si tak měsíčně připlatí asi 300 korun měsíčně.

Přečíst článek

Reklama

Související

Premiér Petr Fiala a ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela.

Česku hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme