Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní prostě proto, že "nemají, co jiného by dělali". Neznámý počet lidí bez domova z různých důvodů podepsal smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.
Finsko začalo stavět oplocení na hranici s Ruskem, aby posílilo svou bezpečnost. Informovala o tom stanice BBC News na svém webu s odvoláním na finskou pohraniční stráž. Bariéra má být podle ní dlouhá 200 kilometrů a vysoká tři metry, na její horní části bude ostnatý drát. Finsko s Ruskem sdílí nejdelší hranici ze zemí Evropské unie, měří přibližně 1300 kilometrů.
V Rusku se po začátku války na Ukrajině několikanásobně zvýšila poptávka po soukromých bunkrech, uvedl ruský server RBK s odvoláním na vyjádření společností, které je nabízejí. Největší nárůst zájmu firmy zaznamenaly poté, co ruský prezident Vladimir Putin 21. září vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci.
V Rusku bylo během 24 hodin zatčeno více než 1300 lidí poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil kvůli vývoji invaze na Ukrajině částečnou mobilizaci v zemi, první od druhé světové války. Uvedl to server CNBC s odkazem na údaje nezávislé skupiny pro lidská práva OVD-Info.
Ministři zahraničí ze skupiny sedmi nejvyspělejších zemí G7 potvrdili na středečním setkání v New Yorku svou spolupráci při rozšiřování podpory Ukrajině. Po jednání to řekl japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Podporu Kyjevu znovu vyjádřila i britská premiérka Liz Trussová na Valném zasedání OSN. Prohlášení o podpoře následují po středečním oznámení prezidenta Vladimira Putina o první válečné mobilizaci od druhé světové války a jeho hrozbě použití jaderných zbraní k „obraně jednoty země“, uvedla agentura Reuters.
V Rusku se po zprávě o částečné mobilizaci schyluje k nové vlně emigrace. Mladí muži se obávají odvodu do armády. Ceny letenek ze země prudce vystřelily. Někteří dopravci dokonce lety do dostupných destinací zcela vyprodali, píše server The Moscow Times.
Z eskalace ukrajinského konfliktu těží dolar. Zpráva o částečné mobilizaci v Rusku dostala americkou měnu na její dvacetileté maximum. Kurz koruny vůči dolaru se přiblížil k 25 korunám za dolar, což je nejslabší úroveň za více než dva roky. Částečná ruská mobilizace ovlivnila i obchodování na pražské burze.
Nejhorší na ruské veřejné debatě je, že se hledají důvody neúspěchu války na Ukrajině. Nehledá se příčina této války, nediskutuje se tam, proč se vlastně vede. Ruští politologové a politici vyjadřují ve veřejných debatách v ruské televizi zděšení nad tím, jak špatně Rusko válku vede. Jak bylo nepřipravené, jak zvolilo špatnou strategii. Údery byly málo razantní. Jak to, že dosud nebyla zcela zničena ukrajinská infrastruktura?
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil první mobilizaci od druhé světové války a varoval Západ, že pokud bude pokračovat v tom, co nazval „jaderným vydíráním“, Moskva odpoví silou svého obrovského arzenálu. „Pokud je ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu – to není blufování," řekl Putin v televizním projevu k národu podle agentury Reuters.
Ruské úřady rozhodly, že začátkem dubna ❌ zablokují komunikační platformu Telegram, uvádí ruský server RBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Fungovat pak bude jen na frontě ve válce s Ukrajinou.
Je na rozhodnutí Slovenska, zda přistoupí na možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu z Česka, řekl dnes v Bruselu český ministr průmyslu 👨 Karel Havlíček. Česko je podle něj na tento krok připraveno, reverzní tok ale nepůjde zařídit ze dne na den a rovněž půjde o investici v řádech vyšších stovek milionů korun.
Americká společnosti OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, učiní z Londýna své největší 🏢 výzkumné centrum mimo Spojené státy. Britský technologický ekosystém firma vidí jako ideální prostředí pro investice a vývoj nových systémů AI. Podle agentury Reuters to dnes oznámila firma OpenAI.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím ❌ nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom dnes podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
Írán a Spojené státy dnes v Ženevě zahájily další kolo nepřímých jednání o 🚀 jaderném programu Teheránu. Podle agentury AP jsou dnešní rozhovory zprostředkované Ománem poslední diplomatickou šancí, jak předejít konfliktu mezi těmito dvěma zeměmi. USA již do blízkovýchodního regionu vyslaly řadu válečných letadel a lodí, aby vyvinuly tlak na Teherán k uzavření dohody.
Francie dnes označila ruská obvinění, že Ukrajina s pomocí Západu usiluje o získání jaderné zbraně, za ❌ nepodložená. Podle Moskvy Ukrajina usiluje o jadernou zbraň nebo špinavou bombu s pomocí Londýna nebo Paříže. Francie takové výroky považuje za nejnovější příklad ruských dezinformací. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila výhled české ekonomiky na letošní rok. Podle dnešní zprávy předpokládá, že 📈 růst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky letos mírně zrychlí a dosáhne 2,6 procenta. Loňský růst činil 2,5 procenta. V předchozí prognóze, která je z loňského září, EBRD letošní růst odhadovala na 2,2 procenta. Banka dnes také předpověděla, že v příštím roce se tempo růstu vrátí na 2,5 procenta.
Kybernetické útoky v Česku dál 📈 přibývají. V roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 203 bezpečnostních incidentů. Nejzávažnější hrozby mají zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.
Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů pro základní i mateřské školy bude podle ministra školství 👨 Roberta Plagy (za ANO) odloženo o rok. Pro mateřské školy by tak měly být povinné od září příštího roku a pro základní od září 2028. Odložení účinnosti nových vzdělávacích plánů Plaga na dnešní tiskové konferenci odůvodnil mimo jiné chybějící podporou pro školy.
Ministerstvo vnitra ❌ stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Uvedl to na síti X. SPD tvoří společně s ANO a Motoristy vládní koalici.