Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní prostě proto, že "nemají, co jiného by dělali". Neznámý počet lidí bez domova z různých důvodů podepsal smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.
Finsko začalo stavět oplocení na hranici s Ruskem, aby posílilo svou bezpečnost. Informovala o tom stanice BBC News na svém webu s odvoláním na finskou pohraniční stráž. Bariéra má být podle ní dlouhá 200 kilometrů a vysoká tři metry, na její horní části bude ostnatý drát. Finsko s Ruskem sdílí nejdelší hranici ze zemí Evropské unie, měří přibližně 1300 kilometrů.
V Rusku se po začátku války na Ukrajině několikanásobně zvýšila poptávka po soukromých bunkrech, uvedl ruský server RBK s odvoláním na vyjádření společností, které je nabízejí. Největší nárůst zájmu firmy zaznamenaly poté, co ruský prezident Vladimir Putin 21. září vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci.
V Rusku bylo během 24 hodin zatčeno více než 1300 lidí poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil kvůli vývoji invaze na Ukrajině částečnou mobilizaci v zemi, první od druhé světové války. Uvedl to server CNBC s odkazem na údaje nezávislé skupiny pro lidská práva OVD-Info.
Ministři zahraničí ze skupiny sedmi nejvyspělejších zemí G7 potvrdili na středečním setkání v New Yorku svou spolupráci při rozšiřování podpory Ukrajině. Po jednání to řekl japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Podporu Kyjevu znovu vyjádřila i britská premiérka Liz Trussová na Valném zasedání OSN. Prohlášení o podpoře následují po středečním oznámení prezidenta Vladimira Putina o první válečné mobilizaci od druhé světové války a jeho hrozbě použití jaderných zbraní k „obraně jednoty země“, uvedla agentura Reuters.
V Rusku se po zprávě o částečné mobilizaci schyluje k nové vlně emigrace. Mladí muži se obávají odvodu do armády. Ceny letenek ze země prudce vystřelily. Někteří dopravci dokonce lety do dostupných destinací zcela vyprodali, píše server The Moscow Times.
Z eskalace ukrajinského konfliktu těží dolar. Zpráva o částečné mobilizaci v Rusku dostala americkou měnu na její dvacetileté maximum. Kurz koruny vůči dolaru se přiblížil k 25 korunám za dolar, což je nejslabší úroveň za více než dva roky. Částečná ruská mobilizace ovlivnila i obchodování na pražské burze.
Nejhorší na ruské veřejné debatě je, že se hledají důvody neúspěchu války na Ukrajině. Nehledá se příčina této války, nediskutuje se tam, proč se vlastně vede. Ruští politologové a politici vyjadřují ve veřejných debatách v ruské televizi zděšení nad tím, jak špatně Rusko válku vede. Jak bylo nepřipravené, jak zvolilo špatnou strategii. Údery byly málo razantní. Jak to, že dosud nebyla zcela zničena ukrajinská infrastruktura?
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil první mobilizaci od druhé světové války a varoval Západ, že pokud bude pokračovat v tom, co nazval „jaderným vydíráním“, Moskva odpoví silou svého obrovského arzenálu. „Pokud je ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu – to není blufování," řekl Putin v televizním projevu k národu podle agentury Reuters.
Obce se obávají nedostatku peněz na financování nepedagogických pracovníků ve školách, které od letošního roku přebírají místo státu. Problémy se zajištěním peněz budou mít více než tři čtvrtiny obcí, uvedlo v tiskové správě Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).
Novým starostou New Yorku se po složení přísahy stal 34letý demokrat Zohran Mamdani, který je prvním muslimským starostou tohoto největšího amerického města. Do úřadu bude slavnostně uveden odpoledne místního času,
Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném dnes na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády také doufá, že letošní rok bude rokem míru.
Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky. Letos bude vlivem odstávek pro výměnu paliva výroba o něco nižší.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.
