Reklama

Navzdory Černobylu. Ukrajinci prchají před Rusy do Záporoží, možná radiace jim nevadí

Letecký snímek Záporožské jaderné elektrárny.
ČTK/AP
 ČTK

Tisíce lidí prchajících z Ruskem kontrolovaných regionů na jihu Ukrajiny přicházejí do města nedaleko největší evropské jaderné elektrárny navzdory obavám z možné radiace kvůli bojům. Pro mnohé z nich je ostřelování jejich měst naléhavějším nebezpečím.

Reklama

Ačkoliv zemi stále pronásleduje černobylská katastrofa z roku 1986, riziko jaderné havárie se zdálo několika lidem, s nimiž hovořila agentura Reuters, vzdálené. Uprchli z částí jižní Ukrajiny, které se dostaly krátce po začátku invaze pod kontrolu Rusů, a zatímco se Ukrajina připravuje na protiofenzivu, dopadají na ně rakety.

„To nás teď netrápí. Rakety nad hlavou jsou nebezpečnější,“ reagovala na hrozbu radiace sedmadvacetiletá Tetjana Pidlesinová z Chersonu. Ukrajina, která v pondělí oznámila zahájení dlouho očekávané protiofenzívy na jihu, už několik týdnů vyzývá obyvatele, aby region opustili.

Loď Razoni s kukuřicí z Ukrajiny

Pohřešovaná loď s kukuřicí z Ukrajiny zakotvila v Sýrii, s níž Kyjev přerušil styky

Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.

Přečíst článek

Do Záporožské jaderné elektrárny mezitím zamířil tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Rusko a Ukrajina se navzájem obviňují z ostřelování v jejím okolí, což vyvolává obavy z úniku radiace. Boje v okolí elektrárny přiměly úřady ve městě Záporoží, které se nachází zhruba 56 kilometrů severovýchodně a je pod kontrolou Ukrajinců, k tomu, aby rozdávaly jodové tablety a učily obyvatele, jak je použít v případě úniku radiace.

Do Záporoží míří denně až dva tisíce uprchlíků z jihu

Podle čtyřiatřicetiletého dobrovolníka Oleksandra Norajeva, jenž pomáhá ve středisku starajícím se o uprchlé rodiny, denně přichází do tohoto centra až dva tisíce lidí. Většinou z jihoukrajinských oblastí okupovaných Ruskem, včetně Chersonu a Mariupolu.

Reklama

Šestačtyřicetiletá Viktorija Markovová, která učila angličtinu v malém městě poblíž Chersonu, odešla z domova 27. srpna společně s matkou, sestrou a její rodinou, mezi nimiž je i šestnáctiletá studentka. „Chci, aby dokončila školu... a studovala pouze v ukrajinské škole, ne ruské,“ uvedla Markovová. „Nemohla jsem žít v místě, kde jsem byla,“ odpověděla na otázku, zda se obává úniku radiace v Záporožské oblasti.

Marija Rogožinová se úlevou rozplakala, když dorazila s manželem a malým psem v jejich stárnoucí ladě sovětské výroby do střediska, kde humanitární organizace dávaly prchajícím lidem jídlo a organizovaly autobusy pro ty bez aut.

Ropná rafinérie

Ruská ropa už může téct Družbou i do Česka. Banka přijala platbu

Ukrajina potvrdila, že obdržela peníze za tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Podle agentury RIA to oznámila ruská státní společnost Transněfť, která je monopolním provozovatelem ropovodů v Rusku. Znamená to, že obnovení dodávek ropy jižní větví ropovodu do České republiky už nestojí nic v cestě. Podle slovenského přepravce ropy Transpetrol budou dodávky do Česka obnoveny večer. Na Twitteru brzké obnovení dodávek ropy přes Družbu potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), podle něhož se podařilo najít po právní i technické stránce nejlepší způsob, jak odblokovat platbu za tranzit.

Přečíst článek

„Měli jsme štěstí. Trvalo nám jen 24 hodin, abychom se sem dostali,“ prohlásila o cestě přes Rusy kontrolované území, na níž se vydali ze vsi Heničesk u poloostrova Krym. Ujet zhruba 225 kilometrů dlouhou trasu normálně trvá tři hodiny.

Humanitární organizace ve středisku postavily stany a přenosné toalety pro uprchlíky. Rodiny tam ve frontě čekají na registraci, aby mohly získat pomoc. Devítileté Anastasiji Maksimovové poskytovaly při čekání v řadě útěchu její dvě kočky, které svírala v náručí.

Poté, co v oblasti kolem Záporožské jaderné elektrárny zintenzivnilo ostřelování, přichází podle Norajeva více lidí právě odtamtud. „Bylo to děsivé,“ svěřila se dvaadvacetiletá Lilija Vakulinová, která dorazila se svou jednašedesátiletou matkou Valentinou v neděli. V Enerhodaru, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna, čekaly na evakuaci měsíce.

Její obavy z možné havárie vzrostly v posledních týdnech, kdy podle ní ruské síly ostřelovaly město. Moskva z ostřelování obviňuje ukrajinské ozbrojené síly. Vakulinová, která letos dokončila bakalářské studium lingvistiky, doufá, že mise MAAE povede k demilitarizaci elektrárny. „Myslím, že bombardování zastaví,“ řekla. Její matka je však méně optimistická. Rusové ostřelováním obydlených oblastí projevili neúctu k civilistům, řekla a podotkla, že ruské úřady kontrolující region neposkytly obyvatelům jodové tablety. „Rusům na lidech nezáleží,“ prohlásila

Reklama

Související

Na Ukrajině v létě vyrábějí co nejvíce kamen, aby lidem pomohly přežít válečnou zimu

Ukrajinci kácí lesy, schovávají uhlí a vyrábějí kamna. Cílem je přežít válečnou zimu

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Licoměrná Evropa. Válka na Ukrajině? Dejme lidem levné jídlo a budou nás volit navěky

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme