Pohřešovaná loď s kukuřicí z Ukrajiny zakotvila v Sýrii, s níž Kyjev přerušil styky
Loď Razoni s několikrát přeprodaným nákladem kukuřice, která vyplula z Ukrajiny jako první plavidlo po začátku ruské invaze v zemi, zakotvila v syrském přístavu Tartús. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z lodní dopravy a satelitní údaje. Poloha plavidla nebyla v posledních dnech jasná, protože posádka plavidla podle agentury AP vypnula monitorovací zařízení.
Loď Razoni plující pod vlajkou Sierry Leone měla na palubě 26 tisíc tun kukuřice. Mířila původně do Libanonu, ale tamní zákazník odmítl kukuřici převzít kvůli mnohaměsíčnímu zpoždění dodávky.
Alespoň na jedné frontě, té potravinářské, si může Rusko připadat jako vítěz. V rámci invaze na Ukrajinu zablokoval Kreml ukrajinské přístavy, a tím i značnou část vývozu ukrajinského obilí do světa. Rusko tak nyní vesele prodává své obilí v zahraničí za vyšší ceny, a jen za dobu invaze vydělalo téměř dvě miliardy dolarů navíc, uvedl server Bloomberg.
Jídlo jako zbraň. Rusko blokuje vývoz pšenice z Ukrajiny a samo na obilí vydělává miliardy
Money
Plavidlo se z Ukrajiny vydalo na cestu na začátku srpna jako první nákladní loď na základě dohod o odblokování ukrajinských přístavů a obnovení vývozu obilí z této země, které v červenci uzavřela Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN.
V Sýrii loď zakotvila v úterý a podle zdroje z lodní dopravy se z ní v této blízkovýchodní zemi vykládá alespoň část nákladu, píše Reuters, podle něhož byla část přepravované kukuřice už dříve vyložena v Turecku. AP před tím informovala, že náklad byl několikrát přeprodán.
Z ukrajinských přístavů po měsících ruské blokády vyrazily první lodě s vytouženým obilím. Svět si od toho sliboval nižší tlak na rapidně rostoucí ceny potravin ve světě a pomoc pro země potýkající se s hladem. Jenže ani jedna z deseti lodí nesměřuje do Jemenu, Somálska či Etiopie a v Libanonu dokonce zásilku vytouženého obilí odmítli s tím, že přišla s pětiměsíčním zpožděním, napsal deník The New York Times.
Ukrajinské obilí už je na cestě. Afrika ale bude dál hladovět
Money
Damašek je spojencem Ruska, které Kyjev viní z převozu obilovin ukradených Ukrajině. Moskva krádež zemědělských produktů popírá. Na Sýrii Západ uvalil sankce kvůli válce, která trvá od roku 2011. Kyjev s Damaškem přerušil diplomatické vztahy poté, co Sýrie v červnu uznala nezávislost dvou separatistických útvarů na východě Ukrajiny.
Celosvětovou potravinovou krizi by mohla vyřešit nová sila na ukrajinských hranicích, uvedl americký prezident Joe Biden.
Biden má plán, jak dostat obilí z Ukrajiny. Postaví sila na hranicích
Politika
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Je proto podle ní nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Putinova válka vyhladoví svět. Nejhůř dopadnou země Afriky a Asie
Money
Spojené státy vyzvaly čtrnáct afrických zemí, aby nekupovaly obilí nabízené Ruskem, protože se s největší pravděpodobností jedná o obilí ukradené při invazi na Ukrajinu. Jenže africkým zemím hrozí hlad. Musí tak řešit morální dilema – zda riskovat případné oběti hladomoru, či od Rusů koupit nekale získané obilí, napsal The New York Times.
Hlad, nebo „krvavé“ ruské obilí? Afrika má jasno
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
