David Ondráčka: Proč by obcím prospěli létající úředníci na babetě
Radnicím má pomoci „létající úředník“. Novela zákona o obcích počítá s tím, že by mohl dělat některé odbornější agendy a malé úřady by se o jeho čas dělily. „Je to dobrý nápad a snad to bude v praxi fungovat,“ píše ve svém komentáři protikorupční expert David Ondráčka.
Máme nejvíc obcí na obyvatele v Evropě, aktuálně 6 254 obcí a 4 vojenské újezdy k tomu. Z nich jen zhruba 200 má více než 5 000 obyvatel, všechno ostatní jsou malé vesničky. Taky to znamená stejný počet starostů a zastupitelstev a desítky tisíc zastupitelů, kteří už musí nějak dělat ten komunál. Štěpení samospráv má u nás svůj historický vývoj, výrazný posun nastal na začátku 90. let, kdy zákon umožnil obcím se osamostatnit, mnohé toho využily a jejich počet stoupl o 80 procent.
Na takto malých územích nelze efektivně zajistit veřejné služby, profesionalizovat správu, generovat úspory z rozsahu, ale ani účinně spolupracovat mezi obcemi. Největší nevýhodou malých obcí je právě nedostatek profesionálů. Neuvolněný starosta může jen těžko zvládat změny v legislativě, pořizování územního plánu nebo složitou administraci veřejných zakázek.
Opět se otevírá debata, zda a jak slučovat malé obce, případně jak je k tomu motivovat. Naposledy debatu oživil i NERV s návrhy na spojování obcí s cílem efektivnějšího poskytování veřejných služeb, jako jsou doprava, odpadové hospodářství, sociální služby nebo hasičská ochrana. A návrh má ambici přes efektivnější využití lidských zdrojů a snížení nákladů reálně zlepšit strukturální problémy obcí/mikroregionů.
Vše však naráží na nechuť obcí a místních k nějakému násilnému spojování. Jsou to samosprávy a reálně to na sílu dělat nejde, musí chtít. Proto vnitro přišlo s kompromisními návrhy, jak sdílet aspoň „létající úředníky“ a jak obce motivovat, aby se spojovaly do tzv. společenství. Pokud se to bude dobře komunikovat a doplní se i motivace ke spojování, může to nakonec být poměrně rozumná cesta pokroku v mezích zákona.
Píše se únor 2024. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahuje v Krajské zdravotní v Ústí nad Labem (KZ) kvůli podezření z manipulace se zakázkami. Zadrží celkem deset lidí. Mezi nimi i ředitele, či náměstka. Kriminalisté zasahují i v budově ředitelství. Jde o o holdingovou společnost, která sdružuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, vlastníkem je krajská samospráva. Copak to jen připomíná?
David Ondráčka: Zatýkaní v krajských nemocnicích? Do stejné řeky vstupujeme poněkolikáté
Názory
Představme si Horní Bezdíkov, Dolní Bučinu a Přední Rozkoš
Představme si to na fiktivní obci Horní Bezdíkov s 220 lidmi a rozpočtem 7 milionů (prodávají teď pozemky), která se kvůli dlouholetým osobním sporům odtrhla od Dolní Bučiny se 190 obyvateli (rozpočet jen 4 miliony). A to už vůbec nemluvíme o sousední Přední Rozkoši s 240 lidmi (rozpočet 8, 5 milionu, sídlí tam dva úspěšní podnikatelé, tak jim stoupl příjem z daní), která je ale až za kopcem a ještě si tamní o sobě myslí, kdo ví co nejsou.
Obecní volby jsou vždy s jednou kandidátkou, jen jednou v Bučině v roce 1996 se stalo, že bylo o jednoho více kandidátů než míst v zastupitelstvu. Ani jedna obec nemá uvolněného starostu, takže to dělá vždy někdo po práci, koho ukecají. Na obecním úřadu má každý jednu paní na tříčtvrtinový úvazek, plus pár dalších zaměstnanců. Nemají školu, děti dojíždí do střediskové obce Polipsy, ale Rozkoš si udržuje mateřskou školku. Hospoda přežívá taky jen jedna v Rozkoši, prodejna potravin v Bezdíkově, v Bučině mají komunitní centrum a cvičení pro ženy. Bezdíkov má organizované hasiče a malou jednotu myslivců, pořádá 2 plesy a vánoční koncert. Rozkoš bude mít opravený kulturák, takže drží pod sebou osvětové přednášky a kulturní představení, jednou ročně přijedou i umělci z Prahy. A Bučina má zase jarmark a hlavně fotbalový stadión, fotbalový tým a teď hraje okres.
Všechny obce běžně nakupují zboží a služby, ale jednou za 5 let musí zadat komplikovanější zakázku, v Bezdíkově naposledy oprava kanalizace, v Rozkoši přestavba kulturního domu, v Bučině nové šatny pro fotbal. Samozřejmě musí celou zakázku „outsourcovat“, nejlépe na administrátory. Kamarád starosta z Vyšší Lhoty mu doporučil agenturu W, která to dělá pro většinu obcí v okolí a je dlouhodobě propojena se stavebními firmami, takže době ví, kdo a co. Ta nejprve vyplní žádost o dotaci, pak vybere projektanta na projekt a administruje zakázku, připraví smlouvy, vybere a hlídá stavební dozor. Starosta pak vybrané firmy vezme na zastupitelstvo a smlouvy podepíše, ale celé to probíhá v gesci agentury W. Ta nakonec není až tak drahá, vybere si to od dodavatelů, a navíc máte jistotu, že se firmy neodvolají na ÚOHS, protože je domluvené, že se to nedělá. Tak se zadávají komunální zakázky.
Česká politika a veřejná správa je dlouhodobě pod obrovským tlakem lobbistů všeho druhu, kterému obvykle podléhá. Lobbisté si často vodí politiky jako slepé koně. Sami přebírají vytváření pravidel hry pro vlastní branže, píšou „pozměňováky“ ušité přesně na míru jejich klientům a silně ovlivňují reálnou podobu zásadních veřejných penězovodů a regulace. Probíhalo to za minulé vlády, ale vliv lobbistů i za aktuální vlády spíš roste, upozorňuje v komentáři pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
David Ondráčka: Lobbing po Česku. To není jen Rittig a Janoušek
Názory
Společenství obcí a létající úředník na babetě
Vnitro navrhuje k efektivnějšímu výkonu místní správy využít nově vznikající institut - společenství obcí. Od současných dobrovolných svazků se liší možností využívat ke své správě sdílené (říkají jim létající) úředníky, kteří se budou specializovat na konkrétní agendu. Služby by tak byly zajišťovány jejich jménem, obce tak nepřicházejí o kompetence, což je nejčastější námitka. Nehrozí tak ztráta lokální identity a autonomie.
Je to dobrý nápad vnitra a snad to bude v praxi fungovat. V současné době snad několik desítek svazků připravuje transformaci na společenství obcí. Ve vzorových stanovách připravených ministerstvem vnitra pro vznikající společenství obcí je uvedena možnost zřízení pozice létajícího úředníka. A myslím, že by stát měl najít i cestu i přes RUD (rozpočtové určení daní), jak motivovat malé obce k této formě spojování a tím zohlednit strukturální problémy obcí a mikroregionů. Samozřejmě vím, že otevřít RUD je vždy politicky citlivé.
Jednou z výhod společenství obcí by mělo být snížení administrativních nákladů u nákupů a zakázek. Kvůli vysokému počtu malých obcí dochází k významným duplicitám, kdy malé obce nedaleko od sebe zajišťují po vlastní ose veřejné statky a soutěží dodavatele služeb. Společné nákupy a zadávání by znamenalo být společný zadavatel. Tady může být problém právní subjektivita, musely by být dovoleny dohody, které toto umožní. Sloučení malých obcí může umožnit lepší plánování a koordinaci investic do infrastruktury jako jsou silnice, školy, zdravotnická zařízení či kulturní instituce, což může vést k celkovému zlepšení životních podmínek obyvatel.
Poslanci schválili novelu zákona o státním zastupitelství, a v rozumné verzi. To zásadní jsou pojistky pro odvolávání hlavy celé hierarchické soustavy žalobců. Po mnoha letech marných pokusů, vášnivých debat a někdy i demonstrací, to prošlo v zásadě bez jakýchkoliv politických emocí. Nikoho to nezajímá, až to je trochu podivné.
David Ondráčka: Státní zástupci mají novelu. A teď, kdo bude nejvyšším
Názory
Společenství Bezdíkova, Bučiny a Rozkoše
Pokud by tedy byli schopni se v Bezdíkově, Bučině a Rozkoši se domluvit na společenství obcí, mohli by mít několik svých společných létajících úředníků, na které se složí. Společně plánovat a realizovat investice, mít na to interního člověka. Byl by to spíš takový úředník na babetě, který by jezdil mezi obcemi a na každém úřadě strávil některý den v týdnu. Výsledek by mohl být udržení jejich samosprávy, vesnického patriotismu, ale zároveň silnější a profesionálnější spravované obce, možnost větší koordinace místních investic, ušetření peněz. Zastupitelstva se můžou věnovat rozvoji svých hlavních sportovních, kulturních a zájmových akcí. A ve výsledku bude spokojenější i místní komunita a udrží se hezký život na venkově.
