Jan Žižka: Jádro a obranný průmysl už nejsou pro Evropu tabu
Představy části evropských bankéřů, že jim financování obranného průmyslu a jaderné energetiky pokazí pověst, naráží na tvrdou realitu. Evropský kontinent ohrožuje agrese Ruska a Evropská unie zjišťuje, že dlouhodobě zanedbala své obranné kapacity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Podobně nebezpečnou se ukázala sázka na dovoz fosilních paliv, která souvisela s útlumem jádra. Nová šéfka Evropské investiční banky (EIB) Nadia Calviño nyní prohlašuje, že tato klíčová finanční instituce hodlá více podpořit výrobu zbraní. A zdůrazňuje, že EU by neměla dál zaostávat ve vývoji jaderných technologií oproti jiným částem světa.
Postoj nové prezidentky EIB se nezrodil ve vzduchoprázdnu. Už loni bylo jasné, že se ledy ve finančních kruzích EU pohnuly. Bývalá španělská ministryně financí Nadia Calviño soupeřila o svůj nynější post s dalšími kandidáty, z nichž nejsilnější byla Dánka Margrethe Vestager, známá ze svého působení ve vedení Evropské komise. Akcionáři EIB jsou jednotlivé členské státy Unie a zvláště vlivná Francie dávala najevo, že nepodpoří kandidáta, který by obranný průmysl a jadernou energetiku opomíjel.
Investiční banka tradičně podporuje výzkum, inovace a rozvoj přelomových technologií. Je tedy možné předpokládat, že právě takové zaměření bude stále více její doménou v obou zmiňovaných strategických sektorech. Z českého pohledu jsou obranný i jaderný průmysl perspektivní exportní obory. Podpora bezemisní výroby jaderné energie by navíc ideálně měla být v souladu s celkovou orientací EIB na „zelené technologie“. Banka uvádí, že loni jim věnovala 49 miliard eur, což je více než polovina všech investic.
Směr, kterým se EIB vydá, má mnohem širší význam, než bylo možné odvodit čistě z výše jejích aktiv. Banka fakticky mobilizuje také soukromý kapitál. Sama uvádí, že na každé euro, které investuje, se nabalí další čtyři eura z privátních zdrojů.
Patří k nejvýraznějším českým tvářím v Evropském parlamentu a po prvním, jak on sám říká „překvapivým“ zvolení se bude Alexandr Vondra ucházet o české hlasy jako lídr kandidátky vládní koalice Spolu. A jako takový zcela jistě bude patřit k vůdčím postavám příštího parlamentu. „Hlavními tématy voleb bude bezpečnost a pak sociální a ekonomické dopady Green Dealu,“ myslí si místopředseda ODS. Co považuje za své hlavní úspěchy na evropské půdě? A jak může Evropa uspět v sílící globální konkurenci?
Alexandr Vondra: Příští parlament určitě znovu otevře zákaz spalovacích motorů
Politika
Jaderný obrat
Zatím není možné mluvit o revoluci, protože EIB svazují dlouhodobě nastavená pravidla. Například tradičně protiatomové Rakousko se nebude chtít smířit s představou, že by se EIB mohla stát tahounem rozvoje jaderné energetiky. Když se prezidentka vyjádřila pozitivně o financování tohoto sektoru, fakticky se dostala do rozporu také s postojem španělské vlády, v níž sama donedávna působila. Nadia Calviño už ale tím, co o jádru říká, potvrdila jasně viditelný obrat od dřívější politiky. Její německý předchůdce Werner Hoyer totiž donedávna tvrdil, že EIB jadernou energetiku financovat nehodlá.
Rok 2023 ukázal, že projaderný tábor v EU vedený Francií dokázal prosadit dříve nepředstavitelné věci. Unie zařadila jádro mezi strategické technologie, které mají přispět k uhlíkové neutralitě. Evropská komise iniciovala vznik průmyslové aliance pro modulární reaktory. Francie se svými spojenci v EU prosadila vstřícnější pravidla pro veřejnou podporu jaderných elektráren i takzvaný růžový vodík, který se bude vyrábět s využitím elektřiny z atomových reaktorů.
Obranný průmysl bez restrikcí?
Další střet různých postojů ke konkrétním možnostem podpory EIB je možné očekávat také v případě obranného průmyslu. Trend je ale jasný. Evropský parlament na konci února schválil rezoluci, která vyzývá EIB, aby zrušila restrikce na financování výroby munice a zbraní. Tento postoj vyplývá jak z potřeby podpořit Ukrajinu, tak z nutnosti posílit bezpečnost samotné EU. Investiční banka se nezávisle na tom už dříve zapojila do první fáze obnovy napadené země.
Martin Wilberg z globální konzultační společnosti Kreab, který se zabývá obrannou politikou v Bruselu, řekl serveru Euractiv, že hlasování v Evropském parlamentu bylo dalším důkazem toho, kudy nyní „vane politický vítr“. Dodal, že to má své opodstatnění.
Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.
Fiala: Česko má ambici stát se jedním z center nových jaderných technologií ve světě
Leaders
Tempo, kterým bude Evropa pootáčet kormidlem své investiční banky, nemusí být závratné. Už skutečnost, že tak významná instituce jako EIB podporuje obranný průmysl a jadernou energetiku, je ale významným signálem pro celý bankovní sektor. Pro jakoukoliv komerční banku bude složitější argumentovat, že se chová zodpovědně, když se obrannému průmyslu nebo jaderné energetice vyhýbá.
S tím souvisí také český postoj, který s odvoláním na mluvčí ministerstva financí výstižně popsal web Science|Business. Česko je podobně jako jiné země pro debatu o tom, jestli se EIB může v oblasti obrany vydat směrem, který jde nad rámec současného mandátu investiční banky. Praha hlavně upozorňuje na problém celkového přístupu k financím zvláště v soukromém sektoru a potřebu eliminovat bariéry, které odrazují od investic do obranného průmyslu. Tady by měla sehrát významnější roli Evropská komise.
EIB nezačíná od nuly
EIB už má s obranným průmyslem jisté zkušenosti, v mnohem menším rozsahu i s jadernou energetikou. Podle kritiků se ale na tyto sektory v minulosti nezaměřovala dostatečně a v posledních letech tak nereagovala na měnící se priority EU. „EIB je tady od toho, aby podporovala evropské politiky. Energetika je součástí těchto politik a nyní je jejich součástí také obrana,“ prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh, Francouz Thierry Breton.
Investiční banka už loni navýšila výdaje na obranné investice z 6 miliard na 8 miliard eur do roku 2027, ale tyto finance je možné využít pouze na prostředky „dvojího užití“ pro civilní i vojenské účely. Banka se tak může více zaměřit například na výrobu dronů. Už se také rozhodla pro podporu technologií, které slouží k ochraně hranic nebo kybernetické bezpečnosti. Ani investice v těchto oblastech se ale nedaří realizovat příliš rychle. Nadia Calviño podle francouzského ekonomického deníku L´Écho a dalších evropských médií hodlá dál jednat s ministry členských zemí EU o tom, co vše by banka mohla v obranném průmyslu podpořit. Na otázky, zda to bude přímo výroba zbraní a munice zatím odpovídala vyhýbavě, ale je jasné, že poptávka v této oblasti roste.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Jan Žižka: O jádru v Česku rádi mluvíme, ale měli bychom už i něco dělat
Zprávy z firem
Atomové otazníky
Financování rozsáhlé výstavby nových jaderných elektráren, ke které se hlásí Francie i další evropské země včetně Česka, Evropská investiční banka sama o sobě nevyřeší. EIB se zatím zaměřovala na řádově mnohem méně finančně náročné projekty v oblasti podpory vědy a výzkumu nebo bezpečnosti palivového cyklu. Financování nových jaderných elektráren bylo pro Evropskou unii více než třicet let tabu. Brusel spíše řešil veřejnou podporu pro jejich výstavbu, se kterou přicházely jednotlivé státy. Ani takové projekty však nebyly příliš početné.
Role EIB by mohla být významnější v investicích do vývoje v sektoru malých a středních modulárních reaktorů (SMR). Jak web Export.cz upozorňoval ve své dřívější analýze, nad tímto „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, přesto vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. Průmyslová aliance pro reaktory SMR se zapojením Evropské komise oficiálně vznikla letos v únoru a EU se bezpochyby bude snažit podpořit evropské projekty, díky nimž si zachová konkurenční schopnost v oboru. To se může týkat zvláště reaktorů čtvrté, tedy příští generace, které by měly být oproti těm současným účinnější, bezpečnější a také šetrnější z hlediska produkce jaderného odpadu.
Komentátorka Reuters Breakingviews Rebecca Christie ve výčtu podobných projektů zmínila reaktory chlazené olovem, které vyvíjí švédská společnost Blykalla a firma Newcleo se sídlem ve Spojeném království, nebo dánský solný reaktor v režii startupu Seaborg Technologies. Na reaktorech 4. generace pracují také ve středočeské Řeži, kde působí společnost ÚJV (dříve Ústav jaderného výzkumu) a její dceřiné Centrum výzkumu Řež. Tyto projekty jsou v Evropě méně známé. Bylo by paradoxní, kdyby Čechy ve vývoji SMR předběhlo třeba právě Dánsko – země, která má v EU pověst jednoho z hlavních odpůrců jaderné energetiky.
