Petr Pavel: Pět procent HDP na obranu? Česko je na tuto variantu připraveno
Prezident Petr Pavel počítá s tím, že summit Severoatlantické aliance (NATO) za dva týdny v Haagu přijme závazek k navýšení výdajů na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v pořadu Ptám se já na webu Seznam Zprávy. Česko toho podle něj může dosáhnout.
Pavel při nedávné návštěvě Bruselu řekl, že pokud summit dospěje ke společné dohodě o nutnosti zvyšovat výdaje na obranu až k pěti procentům HDP, Česká republika je připravena to podpořit. Premiér Petr Fiala (ODS) následně serveru Deník.cz řekl, že vláda si to dokáže představit.
Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.
Bude Česko dávat pět procent HDP na obranu? Dovedu si to představit, uvedl Fiala
Money
„Musíme věnovat pozornost doplnění všech děr v naší obranyschopnosti, kterých jsme se dopustili v minulosti tím, že jsme investovali do jiných oblastí,“ řekla dnes hlava státu. „Naprostá většina lídrů dnes v Evropě si to uvědomuje, a i proto nemají problém s tím, abychom se v horizontu nějakých pěti, sedmi let dostali na úroveň přibližně 3,5 procenta na čistě vojenské výdaje a na dalších asi 1,5 procenta na výdaje související se zajištěním obrany a odolnosti našich zemí,“ dodal Pavel.
Dosavadní cíl dvou procent HDP podle řady činitelů aliančních zemí nestačí, americký prezident Donald Trump hovoří až o pěti procentech, další země vidí cíle většinou někde mezi dvěma a pěti procenty. Mezi ty ochotné vydávat více patří například Polsko či pobaltské země. Generální tajemník Mark Rutte hovoří právě o 3,5 procenta na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností. Česká vláda se zavázala do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta, hovoří ale i o možném vyšším růstu.
Obranyschopnost je podle Pavla i o tom, jak je připraveno obyvatelstvo, jak je zajištěna kybernetická obrana, infrastruktura či logistika. „Pro zemi, jako je naše, která zajišťuje podporu přesunujících se sil, samozřejmě logistika bude hrát velice důležitou roli. Infrastruktura samozřejmě bude stát nějaké prostředky,“ dodal Pavel.
Za důležité považuje prezident propojit diskusi o výši výdajů na obranu s konkrétními cíli. „Náš podíl na kolektivní obraně je vyjádřen několika desítkami cílů, které jsou naprosto konkrétní, jako je třeba výstavba mechanizované brigády, výstavba baterií protivzdušné obrany, počet techniky, počet vojáků, doba pohotovosti,“ vyjmenoval. Všechny takové potřeby jsou podle něj vyčísleny, přičemž to skutečně vychází na zhruba 3,5 procenta HDP na tzv. tvrdou obranu.
Mandát, se kterým Pavel na summit pojede, ještě vláda projednává. Kromě výdajů se týká podpory obranného průmyslu i jednoznačné definice Ruska jako hrozby nejen současné, ale i budoucí. „Máme-li plánovat nějaké schopnosti, tak je musíme plánovat na konkrétní hrozbu, a tou konkrétní hrozbou dnes je bohužel Rusko,“ dodal Pavel.
Co má Česko za zvýšené výdaje na obranu? Spoustu nepotřebného opancéřovaného šrotu. Každému přitom musí být jasné, že budoucnost obrany je v technologiích, ve strategii.
Dalibor Martínek: Evropa zbrojí jako pominutá. Přihřívá polívčičku Putinovi
Názory
