Čína zaplavuje svět levným zbožím, tvrdí Trump. Chystá další clo
Trump chystá další clo na Čínu. Peking podle něj zaplavuje svět levným zbožím. Podle agentury AP by nové clo mohlo činit 7,5 procenta.
Donald Trump se chystá znovu přitvrdit vůči Číně. Jeho administrativa podle agentury AP připravuje nové clo, které by mohlo dosáhnout 7,5 procenta. Washington chce druhou největší ekonomiku světa penalizovat za to, že podle něj zaplavuje globální trhy levným a podhodnoceným zbožím.
O konkrétní podobě opatření zatím rozhodnuto není. AP se odvolává na tři zdroje obeznámené s přípravou nového cla.
Američtí představitelé se podle agentury domnívají, že případné opatření by nemělo ohrozit roční obchodní příměří mezi USA a Čínou ani plánovanou schůzku Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ta se má uskutečnit na konci září v Bílém domě.
Jednání zkrachovala a místo dohody přicházejí cla, výhrůžky a osobní útoky. Kanada se chystá vrátit Spojeným státům jejich 50procentní cla ve stejném objemu, zatímco Donald Trump hrozí mnohem tvrdšími následky a dalším zásahem proti kanadskému automobilovému průmyslu. Ottawa přesto tvrdí, že dohoda ještě není mrtvá.
Kanada odpoví na Trumpova cla. Washington už hrozí další eskalací
Politika
Trump hledá jinou cestu k clům
Nové opatření má tentokrát jiný právní základ než rozsáhlá cla, která se Trump snažil prosadit dříve.
Nejvyšší soud totiž letos zmařil jeho plán na plošný systém vysokých cel. Administrativa následně zahájila vyšetřování čínských nadbytečných výrobních kapacit podle oddílu 301 obchodního zákona z roku 1974.
Ten prezidentovi umožňuje zavádět cla vůči zemím, jejichž obchodní praktiky podle Washingtonu poškozují americké firmy.
AP proto upozorňuje, že nový postup působí jako snaha Bílého domu najít po rozhodnutí soudu jinou právní cestu k dalším clům. Bílý dům ani Úřad amerického obchodního zmocněnce se k přípravě opatření nevyjádřily.
Ještě nedávno byl Elon Musk Trumpovým poradcem, teď je americký prezident akcionářem jeho nejcennější vesmírné firmy. Trumpovo portfolio v červnu nakoupilo akcie SpaceX za více než milion korun. Investice přichází v době, kdy Trumpova administrativa přijímá rozhodnutí, která mohou mít na budoucnost dominantního hráče amerického kosmického průmyslu přímý dopad. Bílý dům se případné pochybnosti o střetu zájmů snaží rozptýlit tvrzením, že Trump své investiční portfolio neřídí a o jednotlivých nákupech nerozhoduje.
Trump má akcie SpaceX. Ve střetu zájmů není, tvrdí Bílý dům
Trhy
Auta, soláry i ocel
Washington dlouhodobě kritizuje rozsah čínské průmyslové výroby. Přebytečné kapacity se podle americké strany týkají řady sektorů, od automobilů a solárních panelů až po ocel a cement.
Slabší domácí poptávka podle amerického pohledu nutí čínské firmy hledat odbytiště stále více v zahraničí. Čínský export tak v posledních letech prudce rostl a země loni vykázala rekordní obchodní přebytek téměř 1,2 bilionu dolarů, tedy přibližně 24,8 bilionu korun.
Peking takovou interpretaci odmítá. Čínská ambasáda ve Washingtonu uvedla, že země nemá problém s nadbytečnými výrobními kapacitami a obchodní spory by se podle ní měly řešit jednáním, nikoli jednostrannými cly.
Evropa dnes Číně vyčítá neférovou obchodní politiku. Jenže sama Pekingu dlouhá léta pomáhala vyrůst – penězi, otevřeným trhem i vlastním know-how. Evropa byla vůči Číně dlouho otevřená až naivní. Teď se probouzí do reality, v níž Peking ovládá solární panely, baterie i elektromobilitu. Otázka zní, jak se bránit? Odpovědí nemá být slepý protekcionismus, nýbrž tvrdé vyjednávání a chytřejší strategie, píše ve své analýze Jan Žižka.
Evropa byla v obchodu s Čínou naivní. Nutit Peking k „reciproční naivitě“ nedává smysl
Názory
Další tlak přichází kvůli Íránu
Napětí mezi Washingtonem a Pekingem navíc může růst i mimo samotnou obchodní politiku.
Americké ministerstvo financí oznámilo, že připravuje nové sekundární sankce proti zemím obchodujícím s Íránem. Jejich cílem má být další ekonomická izolace Teheránu.
Největším obchodním partnerem Íránu je právě Čína. Ministr financí Scott Bessent ale zatím neuvedl, kterých konkrétních zemí by se nová opatření mohla týkat.
Pokud Bílý dům nové clo skutečně schválí, půjde tak o další test křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa jen několik týdnů před plánovaným setkáním Trumpa se Si Ťin-pchingem.
Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet. 
Vládní Flexi Bond versus spořicí účet. Co vydělá víc?
Money
