Chystá se Island do Evropské unie?
Islanďané příští týden sice nebudou hlasovat o členství v Evropské unii, referendum je k němu však může výrazně přiblížit. Proč zrovna teď? A co to znamená pro Brusel?
Příští sobotu 29. srpna se Islanďané vydají k volebním urnám. Nebudou se konat volby, ale přece jen jejich hlas může mnohé změnit. Vláda totiž vypsala referendum o tom, zda má znovu spustit vyjednávání o přistoupení do Evropské unie.
Kabinet vedený sociálně demokratickou premiérkou Kristrún Frostadóttirovou ambici posunout vztahy s Bruselem avizoval už kolem voleb v roce 2024. V kroku vidí ekonomické příležitosti a k posunu přispěla také geopolitická a bezpečnostní situace, válka na Ukrajině a všeobecná fragmentace. Právě arktická oblast může být v příštích letech klíčovým územím, jak ukazuje i spor o Grónsko. Island se do této debaty přitom několikrát dostal také – americký prezident si ho totiž s pod Dánsko spadajícím autonomním ostrovem plete. Nebo možná neplete?
Referendum je velkým bodem pro Island, ale také pro Evropskou unii. Poslední roky se počínaje brexitem mluví hlavně o opouštění, kdejaké figury více či méně krajní pravice věští bloku temnou budoucnost. Integraci by mohla skutečnost, že se i v této složité době chce někdo připojovat, naplnit novou energií.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Evropská unie až se 40 státy? Finský prezident zmiňuje Británii, Turecko i Kanadu
Politika
Nebude to přes noc
O čem se vlastně hlasuje? Z mediálních zkratek občas vyplývá, že se jedná přímo o členství ostrovního státu v EU. K tomu ale zbývá ještě poměrně dlouhá cesta. Pokud by se Islanďané v sobotu vyslovili pozitivně, nejprve by se formálně otevřely diskuse mezi Reykjavíkem a Bruselem. A to až poté, co by to schválila také evropská sedmadvacítka. Až by se jednání uzavřela, teprve pak by se hlasovalo o samotném přistoupení.
Jak by byla jednání náročná? Přístupové procesy nejsou záležitostí, která by se vyřešila přes noc. Bude třeba projít bod po bodu a harmonizovat zájmy v mnoha oblastech. Odhady hovoří o tom, že by to mohlo trvat rok až dva.
Ve prospěch hladkého průběhu ale hraje hned několik skutečností. Island totiž už taková jednání v minulosti vedl, takže na mnoha otázkách už se pracovalo. Je sice pravda, že projednané body už jsou letité, protože první jednání probíhala po roce 2009, ale i tak mohou posloužit jako dobrý základ. Ostrov je navíc už dnes poměrně úzce spojen s Unií prostřednictvím jednotného trhu a je dokonce i v Schengenu.
Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají. 
Britové chtějí blíž k Evropě. Neshodnou se ale, jak mají nové vztahy vypadat
Politika
Zase ty ryby
Možná v tuto chvíli vyvstává otázka, proč tedy Island už dávno členem EU není? Na čem jednání ztroskotala?
Technicky vzato jednání mezi Reykjavíkem a Bruselem neztroskotala. Na vině je především domácí politika. V roce 2013 totiž levicová koalice prohrála volby a k moci se dostal výrazně euroskeptičtější kabinet. Nyní už ale vládne sociální demokracie s podporou dvojice středových liberálních stran.
Přesto se jedno potenciální jablko sváru najde. A tím je na Islandu tradičně rybolov, kterého si země velmi cení a obor je pro tamější ekonomiku důležitý. Dokonce je Island jednou z hrstky zemí světa, které ještě loví plejtváky. Jako člen EU by Island musel alespoň trochu své vody otevřít.
Zdá se však, že si jsou v Reykjavíku všech negativních důsledků členství v EU vědomi, a přesto je pro ně atraktivní. Ostatně když už je Island tak navázaný na EU a mnoho pravidel už plní, proč s plným členstvím nepřijmout i místo u jednacího stolu, kde se pravidla tvoří?
