Reprodukční firmy slibují rodičům děti podle jejich přání. Má to však své limity
Použijeme metodu oplodnění ve zkumavce a vy si pak vyberete své nejlepší miminko – inteligentní, správně vysoké, s hezkou barvou očí... Kalifornské Silicon Valley zplodilo nové startupy, které slibují rodičům děti téměř na míru. Vypadá to jako dobrý byznys, který má racionální jádro. Ale taky jej provázejí nejistoty.
Soukromých firem, které rodičům nabízejí pomoc s výběrem potomka, ve světě přibývá. Zpravidla slibují, že zkontrolují zdraví budoucího dítěte. Což se opravdu dá. Jak však připomíná časopis The Economist, v kalifornském Silicon Valley se objevují firmy, které rodičům nabízejí, že jim zajistí to nejlepší možné dítě. Startupy jako Nucleus, Orchid nebo Herasight slibují, že rodičům vyberou chytré a zdravé miminko s minimálním rizikem dědičně podmíněných nemocí, s pravděpodobnou dlouhověkostí, s vybranou barvou vlasů a očí. A to za cenu až 50 tisíc dolarů.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
Zprávy z firem
Test ještě u lidského embrya v laboratoři
Co že to vlastně nabízejí? Podstatou je takzvaná preimplantační genetická diagnostika. Do nemocnic pronikla v devadesátých letech minulého století, první dítě ve střední Evropě se s jejím využitím narodilo v roce 2001 v Brně. Používá se při takzvaném oplodnění ve zkumavce (IVF – in vitro fertilizace), i když ve skutečnosti obvykle probíhá v Petriho misce. V ní se spojí vajíčko odebrané ženě a spermie od muže. Vznikne lidský zárodek, jenž se po několika dnech zavede do dělohy ženy, která jej donosí a porodí.
Ale ještě před implantací mohou lékaři využít toho, že embryo se vyvíjí v misce a dá se s ním dobře manipulovat. Odeberou z něj jednu či několik buněk a prozkoumají jejich DNA. Zárodku to nevadí, jeho množící se buňky ještě nejsou specializované, teprve později se z nich začnou tvořit konkrétní orgány.
Genetický rozbor zjistí, jestli v sobě zárodek nenese skrytá rizika, například geny ovlivňující vznik nebezpečných chorob, jako jsou cystická fibróza či Huntingtonova nemoc. Takové zárodky lékaři vyřadí a pro implantaci nechají jen ty, z nichž podle aktuálních znalostí vyroste zdravé dítě.
Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou? 
Vědci hledají šetrnější cestu k početí. Spermie zkoušejí navádět magnetem
Enjoy
V Evropě zákaz, v Americe větší volnost
Etické kodexy v evropských zemích, založené na Úmluvě o lidských právech a biomedicíně zakazují testování embrya z jiných než zdravotních důvodů. Nedovolují tedy například zjišťování pohlaví, aby si rodiče mohli vybrat holčičku nebo chlapečka. Výjimkou je, pokud se v rodině vyskytuje nemoc, jejíž projevy jsou spojeny s pohlavím, například hemofilie, kterou trpí téměř vždy jen muži, takže mužská embrya se z rozmnožování vyřadí.
V USA jsou pravidla mírnější, tam klinika rozhoduje sama, zda rodičům při oplodnění „ve zkumavce“ umožní vybrat embryo požadovaného pohlaví. A teď se tam objevují firmy, které slibují ještě víc. Rodiče si mohou vybrat nejenom zdravé embryo, ale i výšku potomka v dospělosti, která se dá z genů předpovídat snad s přesností na dva až tři centimetry, barvu vlasů nebo očí budoucího dítěte – obojí se má předem určit s pravděpodobností až 90 procent. Nebo dokonce zvolit embryo s nadějí na vyšší inteligenci, což je však velmi nejisté, protože se vychází ze statistické pravděpodobnosti založené na vzájemném působení řady genů, které navíc ovlivňuje i vnější prostředí.
Pro někoho je vybírání dítěte podle nejvhodnějších genů nepřirozeným zásahem do řádu přírody. Pro jiného je to naplněním normální snahy rodičů zajistit svým potomkům nejlepší podmínky pro život. V Americe si z těchto odlišných pohledů mohou movití rodiče vybrat, v Evropě (zatím?) ne.
Podnikatelé jako Peter Thiel a Elon Musk, následovaní dalším rizikovým kapitálem, však už usoudili, že jako byznys to nemusí být špatné. Podle dat citovaných již zmiňovaným časopisem The Economist se investice rizikového kapitálu do reprodukčních klinik v USA mezi roky 2019 a 2022 téměř zdvojnásobily, z 254 milionů na 496 milionů dolarů. Novější údaje neuvádí ani The Economist.
Rodičovství se v Česku posouvá do stále vyššího věku. Jenže zatímco kariéru, bydlení nebo partnerské plány lze odkládat, plodnost má své biologické hranice. Nová studie Národního institutu SYRI upozorňuje, že Češi často přeceňují šance na početí po třicítce a stále více párů naráží na problémy, které už nemusí vyřešit ani moderní medicína.
Páry čekají s dětmi stále déle. Pak ale zjišťují, že biologické hodiny nejdou zastavit
Enjoy
Nastoupí genetické inženýrství?
Ale pozor: jedno zásadní omezení je zatím neprolomitelné. Kliniky vytvářejí v laboratořích embrya z vajíček a spermií konkrétního páru, tedy z genetického základu muže a ženy. Nemohou dítěti dodat vlastnost, kterou rodiče v genech vůbec nemají. Ti proto nedostanou takové dítě, po jakém nejvíc touží, ale mohou si z embryí v laboratoři vybrat to, které je jejich představám nejblíž.
Tohle by však mohlo změnit genetické inženýrství. U zvířat už dokáže odstranit nevhodné geny i dodat geny požadované. Teoreticky by se totéž dalo dělat i v lidských embryích, takže by nebylo třeba vybírat z těch existujících, ale bylo by možné je upravit upravit do žádoucí podoby. Tohle však předpisy všude na světě, i v USA, přísně zakazují.
Zatím je ve světě známý jen jediný případ jejich porušení. V roce 2018 čínský vědec Che Ťien-kchuej (v mezinárodním přepisu He Jiankui) pozměnil DNA celkem tří lidských zárodků, aby děti byly odolné vůči viru HIV. Dostal za nezákonnou lékařskou praxi tři roky vězení. O zdraví a vývoji narozených dětí se toho moc neví, jsou však prý pod státním dohledem.
V tomto případě je opatrnost opravdu na místě. Při výběru zárodku svého budoucího dítěte rodiče riskují, že zbytečně vyhodí 50 tisíc dolarů. Reálně nemohou pokazit víc než příroda, spíše si polepší. Ale umělý zásah do genů představuje mnoho reálných rizik pro lidské zdraví. Tady se nevyplatí spěchat.
Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
