Reprodukční firmy slibují rodičům děti podle jejich přání. Má to však své limity
Použijeme metodu oplodnění ve zkumavce a vy si pak vyberete své nejlepší miminko – inteligentní, správně vysoké, s hezkou barvou očí... Kalifornské Silicon Valley zplodilo nové startupy, které slibují rodičům děti téměř na míru. Vypadá to jako dobrý byznys, který má racionální jádro. Ale taky jej provázejí nejistoty.
Soukromých firem, které rodičům nabízejí pomoc s výběrem potomka, ve světě přibývá. Zpravidla slibují, že zkontrolují zdraví budoucího dítěte. Což se opravdu dá. Jak však připomíná časopis The Economist, v kalifornském Silicon Valley se objevují firmy, které rodičům nabízejí, že jim zajistí to nejlepší možné dítě. Startupy jako Nucleus, Orchid nebo Herasight slibují, že rodičům vyberou chytré a zdravé miminko s minimálním rizikem dědičně podmíněných nemocí, s pravděpodobnou dlouhověkostí, s vybranou barvou vlasů a očí. A to za cenu až 50 tisíc dolarů.
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
Zprávy z firem
Test ještě u lidského embrya v laboratoři
Co že to vlastně nabízejí? Podstatou je takzvaná preimplantační genetická diagnostika. Do nemocnic pronikla v devadesátých letech minulého století, první dítě ve střední Evropě se s jejím využitím narodilo v roce 2001 v Brně. Používá se při takzvaném oplodnění ve zkumavce (IVF – in vitro fertilizace), i když ve skutečnosti obvykle probíhá v Petriho misce. V ní se spojí vajíčko odebrané ženě a spermie od muže. Vznikne lidský zárodek, jenž se po několika dnech zavede do dělohy ženy, která jej donosí a porodí.
Ale ještě před implantací mohou lékaři využít toho, že embryo se vyvíjí v misce a dá se s ním dobře manipulovat. Odeberou z něj jednu či několik buněk a prozkoumají jejich DNA. Zárodku to nevadí, jeho množící se buňky ještě nejsou specializované, teprve později se z nich začnou tvořit konkrétní orgány.
Genetický rozbor zjistí, jestli v sobě zárodek nenese skrytá rizika, například geny ovlivňující vznik nebezpečných chorob, jako jsou cystická fibróza či Huntingtonova nemoc. Takové zárodky lékaři vyřadí a pro implantaci nechají jen ty, z nichž podle aktuálních znalostí vyroste zdravé dítě.
Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou? 
Vědci hledají šetrnější cestu k početí. Spermie zkoušejí navádět magnetem
Enjoy
V Evropě zákaz, v Americe větší volnost
Etické kodexy v evropských zemích, založené na Úmluvě o lidských právech a biomedicíně zakazují testování embrya z jiných než zdravotních důvodů. Nedovolují tedy například zjišťování pohlaví, aby si rodiče mohli vybrat holčičku nebo chlapečka. Výjimkou je, pokud se v rodině vyskytuje nemoc, jejíž projevy jsou spojeny s pohlavím, například hemofilie, kterou trpí téměř vždy jen muži, takže mužská embrya se z rozmnožování vyřadí.
V USA jsou pravidla mírnější, tam klinika rozhoduje sama, zda rodičům při oplodnění „ve zkumavce“ umožní vybrat embryo požadovaného pohlaví. A teď se tam objevují firmy, které slibují ještě víc. Rodiče si mohou vybrat nejenom zdravé embryo, ale i výšku potomka v dospělosti, která se dá z genů předpovídat snad s přesností na dva až tři centimetry, barvu vlasů nebo očí budoucího dítěte – obojí se má předem určit s pravděpodobností až 90 procent. Nebo dokonce zvolit embryo s nadějí na vyšší inteligenci, což je však velmi nejisté, protože se vychází ze statistické pravděpodobnosti založené na vzájemném působení řady genů, které navíc ovlivňuje i vnější prostředí.
Pro někoho je vybírání dítěte podle nejvhodnějších genů nepřirozeným zásahem do řádu přírody. Pro jiného je to naplněním normální snahy rodičů zajistit svým potomkům nejlepší podmínky pro život. V Americe si z těchto odlišných pohledů mohou movití rodiče vybrat, v Evropě (zatím?) ne.
Podnikatelé jako Peter Thiel a Elon Musk, následovaní dalším rizikovým kapitálem, však už usoudili, že jako byznys to nemusí být špatné. Podle dat citovaných již zmiňovaným časopisem The Economist se investice rizikového kapitálu do reprodukčních klinik v USA mezi roky 2019 a 2022 téměř zdvojnásobily, z 254 milionů na 496 milionů dolarů. Novější údaje neuvádí ani The Economist.
Rodičovství se v Česku posouvá do stále vyššího věku. Jenže zatímco kariéru, bydlení nebo partnerské plány lze odkládat, plodnost má své biologické hranice. Nová studie Národního institutu SYRI upozorňuje, že Češi často přeceňují šance na početí po třicítce a stále více párů naráží na problémy, které už nemusí vyřešit ani moderní medicína.
Páry čekají s dětmi stále déle. Pak ale zjišťují, že biologické hodiny nejdou zastavit
Enjoy
Nastoupí genetické inženýrství?
Ale pozor: jedno zásadní omezení je zatím neprolomitelné. Kliniky vytvářejí v laboratořích embrya z vajíček a spermií konkrétního páru, tedy z genetického základu muže a ženy. Nemohou dítěti dodat vlastnost, kterou rodiče v genech vůbec nemají. Ti proto nedostanou takové dítě, po jakém nejvíc touží, ale mohou si z embryí v laboratoři vybrat to, které je jejich představám nejblíž.
Tohle by však mohlo změnit genetické inženýrství. U zvířat už dokáže odstranit nevhodné geny i dodat geny požadované. Teoreticky by se totéž dalo dělat i v lidských embryích, takže by nebylo třeba vybírat z těch existujících, ale bylo by možné je upravit upravit do žádoucí podoby. Tohle však předpisy všude na světě, i v USA, přísně zakazují.
Zatím je ve světě známý jen jediný případ jejich porušení. V roce 2018 čínský vědec Che Ťien-kchuej (v mezinárodním přepisu He Jiankui) pozměnil DNA celkem tří lidských zárodků, aby děti byly odolné vůči viru HIV. Dostal za nezákonnou lékařskou praxi tři roky vězení. O zdraví a vývoji narozených dětí se toho moc neví, jsou však prý pod státním dohledem.
V tomto případě je opatrnost opravdu na místě. Při výběru zárodku svého budoucího dítěte rodiče riskují, že zbytečně vyhodí 50 tisíc dolarů. Reálně nemohou pokazit víc než příroda, spíše si polepší. Ale umělý zásah do genů představuje mnoho reálných rizik pro lidské zdraví. Tady se nevyplatí spěchat.
Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
