Nejvíc digitalizovaný evropský stát vyřazuje z normálního života půlku svých seniorů
Finsko se může chlubit tím, že je hodnoceno jako nejvíce digitalizovaná země Evropy. Avšak téměř polovina tamních seniorů tím strádá, protože se jim špatně žije ve světě, který na ně nebere ohledy. Co s tím?
Evropské banky či pojišťovny nyní fungují hlavně online. Také návštěvu úřadu nebo lékaře si lidé ve vyspělých zemích sjednávají přes digitální rozhraní. Stejně jako placení daní, zajištění služeb, objednání specifických výrobků i úplně běžných nákupů. Ale i získávání důležitých informací potřebných pro běžný život či komunikace se státní mocí se dnes jen obtížně obejdou bez počítače nebo chytrého mobilu. Firmy a úřady tím ušetří na zaměstnancích. Možnosti osobního kontaktu jsou pak v mnoha zemích den ode dne vzácnější.
Pro zákazníka je samozřejmě výhodné, že si vyřídí, co chce, jak chce a kdy chce. Někdy je to opravdu rychlé a efektivní. Jindy však zákazníka komunikace s počítačovým chatbotem nebo vyplňování formulářů na obrazovce může stát víc času a nervů, než kdyby mluvil s lidským operátorem, a má pak oprávněný pocit, že nahrazuje odborného pracovníka na úkor vlastního nezaplaceného času.
A to se pořád bavíme o člověku, který digitální komunikaci zvládne. Ale co když to z nějakého důvodu nedokáže?
Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.
Ve Švédsku se platí téměř bezhotovostně. Část populace je tím vyřazována ze společnosti
Money
Tři desetiletí vývoje
Finsko je nejvíce digitalizovanou zemí v Evropě s vysokou mírou využívání internetu a chytrých telefonů ke každodenním činnostem. První finská národní strategie digitalizace vznikla již v roce 1995. Položila základy pro online veřejné služby dlouho před prvními kroky v jiných evropských zemích a v době, kdy ani pouhé používání e-mailu nebylo každodenní zkušeností.
Kam to vedlo?
Studie skandinávského výzkumného týmu ukazuje, že tento tlak na využívání digitálních technologií zaskočil mnohé starší lidi. Mnoho seniorů má nyní pocit, že čelí další překážce v nezávislém životě. Z pěti a půl milionu obyvatel země jich je 1,3 milionu starších 65 let. A z nich 500 až 600 tisíc nemá digitální dovednosti potřebné pro současný život, i když jsou jinak schopni se o sebe v každodenním životě postarat.
Šéf Nvidie Jensen Huang ohlásil první revoluci v osobních počítačích za 40 let. Klávesnici a myš mají postupně nahradit AI agenti. To je jeden z dopadů nového čipu, na němž Nvidia pracovala společně s Microsoftem v uplynulých třech letech, uvádí Financial Times.
Nvidia chystá superčipy, které změní počítače k nepoznání. Klávesnici nahradí AI agenti
Zprávy z firem
Kdo dnes stačí, může zítra zůstat pozadu
Studie konstatuje, že stát i firmy nekompromisně prosazují technologie jako normální a nutnou cestu k efektivitě. Tím se však společnost štěpí na „digitálně gramotné“ a ty ostatní, kteří jsou vyloučeni z mnoha oblastí života. Existuje riziko, že ztratí přístup k základním zdravotnickým nebo sociálním službám, protože informace o nich jsou k dispozici stále více jen online. Nemluvě o nemožnosti využívání běžných komerčních služeb.
Předpoklad, že komplikace zmizí s příchodem nových generací, je chybný, varují autoři studie. Technologie se neustále vyvíjejí a nároky na jejich uživatele rostou. Neboli i ten, kdo jim dneska stačí, může ve stáří zůstat pozadu.
Qualcomm pracuje na více než 40 návrzích nových zařízení s umělou inteligencí. V rozhovoru pro server CNBC to uvedl generální ředitel firmy Cristiano Amon. Podle něj se trh spotřební elektroniky chystá na novou vlnu zařízení, jejichž centrem nebudou aplikace, ale AI agenti.
Telefony už nebudou středem digitálního světa, říká šéf Qualcommu
Leaders
Finské potíže budou mít i jinde
Mnoho starších lidí spoléhá na někoho jiného, aby se dostali k životně důležitým informacím nebo spravovali své finance. Zpráva odhaluje, že 89 procent Finů pomáhá svým rodinným příslušníkům v digitálních záležitostech. Avšak ne každý má rodinu nebo důvěryhodné sousedy, kteří mohou pomoci.
Online podvody, které nabývají velmi sofistikovaných forem a připravují lidi o majetek i důstojnost, vedou k tomu, že asi 20 procent Finů ve věku 65 až 74 let a asi 30 procent osob starších 75 let se cítí ve svých každodenních činnostech v digitálním prostředí ohroženě.
Studie konstatuje, že vláda neposkytuje starším lidem dostatečnou podporu. Mnoho nevládních organizací, stejně jako některá větší města, například Helsinky, sice poskytují určitou digitální pomoc a základní školení, ale celostátní model je v nejlepším případě nesourodý.
I když se nám to moc nelíbí, duševní choroby zasahují tento svět. Ale ne pokaždé se dají snadno poznat, zařadit do správné diagnózy a stanovit pro ně léčbu. I díky využití umělé inteligence se však nyní daří propojit desítky malých fyzických detailů, díky nimž se diagnostika stává snadnější a přesnější, píše ve své analýze vědecký novinář Josef Tuček.
Algoritmy už začínají rozumět i lidské duši. Mobil pozná, že jste v depresi
Názory
Účastníci výzkumu zachyceného v popisované studii aspoň navrhli různá zlepšení, která by jim pomohla, jako je zachování nepřetržitého přístupu k osobním offline službám a zavedení bezplatné a dostupné digitální podpory. To je jistě užitečné, ale pořád nedostatečné.
Tyto problémy se pochopitelně netýkají pouze Finska. Ale pokud mají potíže i lidé v nejvíce digitalizované zemi Evropy, je pravděpodobné, že v nadcházejících letech budou takové starosti u starších dospělých v jiných zemích ještě palčivější.
Studie se přitom týkala pouze lidí nad 65 let. Nezachytila tedy potenciální obtíže, které se životem v digitálním světě určitě mají i osoby mladší, ale zatím úplně přehlížené.
