Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Odliv dividend stahuje Česko do rekordního minusu
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku přes 415 miliard korun. Důvodem je mohutný odliv dividend motivovaný i snahou bank snížit odvody na dani z mimořádných zisků, a také to, že se do rekordního schodku propadl zahraniční obchod ČR. K celoročnímu deficitu běžného účtu ale přispěla nejvíce negativní bilance takzvaných prvotních důchodů, čítající minus 375 miliard korun. Je v ní zvláště patrný právě odliv dividend z přímých zahraničních investic v Česku.
Výrazné zvýšení objemu odlivu dividend souvisí také s kompenzací situace z doby pandemie, kdy byl odliv dividend administrativně omezený. Teprve loni si tak majitelé zahraničních společností, které v Česku působí, toto „zadržení zisků“ kompenzovali. K vyššímu odlivu dividend je ale částečně motivovala daň z mimořádných zisků. Ta sice platí až od letoška, ale dotčené společnosti, tedy vybrané banky a petrochemické a energetické podniky, už loni zavedly rozličná opatření vedoucí k daňové optimalizaci za účelem snížení daňové povinnosti plynoucí z mimořádného zdanění.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun odvodů energetické skupiny ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. Každou korunu z této částky použije vláda ve prospěch občanů a firem, uvedl premiér. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z opozičního hnutí ANO označil na sociálních sítích čistý zisk energetické skupiny v souvislosti s vysokými cenami energií za krutý žert.
Fiala: Každou korunu ze 100 miliard z ČEZ utratíme ve prospěch občanů a firem
Politika
Dotčené firmy mohou daňově optimalizovat na mnoho způsobů. Mohly třeba aktivity, které jim přinášejí zisky, více přesunout už do druhé poloviny loňska. A vyplatit na dividendách více už loni, aby ve vývoji jejich ziskovosti nevznikaly ve víceletém pohledu až příliš nápadné „skoky“.
Toho, že česká vláda na mimořádné dani zřejmě zdaleka nevybere tolik, kolik si předsevzala, si ve svém nejnovějším posudku bonity České republiky všímá také ratingová agentura Fitch. Agentura je konkrétně krajně skeptická, že se vládě podaří na dani z mimořádných zisků bank vybrat plánovaných 35 miliard korun. To samozřejmě o něco omezí šance na účinnou konsolidaci tuzemských veřejných rozpočtů, nicméně nepůjde o fatální zádrhel. Navíc pro českou vládu je hodnocení agentury Fitch i přes ponechání negativního výhledu celkově spíše pozitivní zprávou, protože nedochází ke zhoršení samotného ratingu.
Peníze mizely v cizině už dříve
Odliv dividend byl poměrně masivní už v letech před pandemií. Tehdy ale jej v rámci běžného účtu platební bilance zpravidla i více než kompenzoval přebytek zahraničního obchodu. Loni tomu ale tak nebylo. Naopak, výsledek zahraničního obchod deficit běžného účtu ještě prohloubil.
Zahraniční obchod České republiky totiž loni vykázal svůj vůbec největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Takový schodek zahraničního obchodu je v novodobé české historii zcela nebývalý. Vždyť v období od roku 2005 vykázal zahraniční obchod dosud nejvyšší schodek v roce 2008, a to tehdy činil jen asi 44 miliard korun. V letech 2011 až 2020 pak zahraniční obchod ČR vykazoval soustavně přebytky, zpravidla zhruba stomiliardové a vyšší.
Klíčovým důvodem hlubokého schodku zahraničního obchodu ČR byly loni mimořádně drahé energie, zejména ropa a ropných produktů a také plyn. Česko je jejich čistým dovozcem, takže jeho zahraniční obchod loňské důsledky války na Ukrajině opravdu citelně poznamenaly. Prostřednictvím výrazného prodražení dovozu.
Běžný účet české platební bilance padl loni do suverénně historicky rekordního schodku, přes 415 miliard korun. Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru posílila na 15letá maxima. Proč tomu tak je, vysvětluje ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Koruna má padat, ale drží silná. Proč tomu tak je
Money
Hluboký schodek běžného účtu je obecně negativní zprávou pro mezinárodní devizové obchodníky. Vytváří tlak na oslabení měny dané země. Koruna však takovým problémům nyní nečelí. Naopak, vůči euru letos zpevnila na maxima od roku 2008.
Mezinárodní investoři totiž většinově vnímají, že dramatické prohloubení schodku běžného účtu je dáno souhrou nepříznivých okolností, které se již letos nejspíše nebudou v takové intenzitě opakovat. Vždyť letošní schodek zahraničního obchodu by měl být zhruba jen poloviční oproti loňskému. Současně také „vybírání zadržovaných zisků“ ze strany zahraničních vlastníků letos oproti loňsku oslabí, stejně jako jejich snaha daňově optimalizovat kvůli mimořádné dani. Navíc koruně pomáhá vysoký rozdíl v úročení na koruně a úročení na euru či dolaru a připravenost České národní banky kdykoli za účelem podpory české měny intervenovat prodejem deviz.
Menšina mezinárodních finančních expertů se ovšem i tak domnívá, že Česku letos hrozí dokonce měnová krize, a to právě i z důvodu vysokého schodku běžného účtu. S takovou prognózou přišel už loni koncem roku japonský finanční dům Nomura. Tato prognóza se ovšem zatím ani vzdáleně nenaplňuje.
