Karel Pučelík: Jestli Rusko napadne Evropu, Trump se k ní klidně otočí zády
Donald Trump by jako prezident nemohl ze dne na den USA vyvázat z NATO, ale i bez toho může Evropě tváří tvář Rusku pěkně zavařit. Starý kontinent nyní na takového obyvatele Bílého domu není dostatečně připravený.
Trump není žádný Kissinger. Je to mistr silných vyjádření, které je schopen střílet od boku, ať už jde o jeho zlaté tenisky, mezinárodní politiku nebo vystoupení z NATO. Po všech možných výrocích je však jasné, že pokud by Joe Biden napřesrok odešel z Bílého domu, Evropa by přišla o důležitého spojence.
Donald Trump už před lety v Davosu děsil světové lídry poznámkami o tom, že je NATO mrtvé a že z něj USA vystoupí. Před několika dny při agitaci v Jižní Karolíně ještě přiložil pod kotlem. Na otázku, co by odvětil prezidentovi nějaké velké země, která nevydává na obranu dostatek peněz, kdyby ho požádal o pomoc při napadení Ruskem, řekl: „Ne, neochránil bych vás. Vlastně bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí.“
Je otázkou, jak vážně své výroky myslí. Když ale vidíme diskuse amerických republikánů o balíčku pro Ukrajinu, tak je jasné, že mnozí z nich jsou schopni zajít daleko.
Česká republika je nejlepší demokracií v regionu, za západní Evropou však stále pokulhává, tvrdí zevrubná analýza. Instituce sice máme na papíře dobré, ale jejich fungování brzdí politická kultura. Celosvětově si demokracie pohoršila.
Karel Pučelík: Česká demokracie pokulhává, ukázala data. Propadlo fungování vlády
Názory
Co všechno prezident může?
Výroky v kampani jsou jedna věc, druhá pak jejich praktické naplnění. Ani americký prezident nemůže sám na vlastní pěst prosadit, co se mu zlíbí. Zrovna v případě vystoupení z NATO by Trump potřeboval širší podporu v Kongresu. Kongresmani si pro jistotu toto pravidlo pojistili.
Na konci minulého roku prošel Kogresem zákon vyžadující pro vystoupení z NATO, aby prezidentův návrh schválily minimálně dvě třetiny senátorů nebo aby návrh projednal a přijal Kongres. Na této pojistce se shodli jak demokratičtí, tak i republikánští politici. „Musíme zajistit ochranu našich národních zájmů a bezpečnost našich demokratických spojenců,“ uvedl jako jeden z iniciátorů Marco Rubio, přední republikánský senátor a někdejší uchazeč o prezidentskou nominaci.
Od senátorů je to prozíravý krok. Například The Economist mu však velkou váhu nepřikládá a navíc poukazuje, že Trump může alianci paralyzovat i jinak. „Kongres nemůže zabránit prezidentovi, aby například stáhl americké vojáky z Evropy nebo jednoduše odmítl bránit napadené spojence. Nic z toho není pro Ameriku dobré,“ uvádí magazín.
Tucker Carlson je prvním novinářem, který od začátku války na Ukrajině udělal rozhovor s Vladimirem Putinem. Není to však vyznamenáním za jeho práci, spíše jen posloužil zločinnému režimu, jako už mnozí jeho předchůdci SSSR či nacistickému Německu.
Karel Pučelík: Tucker Carlson jako užitečný idiot
Názory
Ubráníme se sami?
Pro Evropské lídry se nabízí jen jediné dobré řešení. A to rozhodně není čekat na to, v jakém rozmaru by se Trump jako případný prezident probudil, ani nervózně sledovat, zda se najde pár rozumných republikánů, kteří by mu v jeho plánech dokázali zabránit. Je třeba začít pracovat na tom, abychom se o svou bezpečnost v případě potřeby dokázali postarat sami. Už včera bylo pozdě. Nebo před rokem. Vojenský audit dnes nevypadá růžově. To potvrzuje The Economist. „Kontinent je roky vzdálen od toho, aby byl schopen se bránit útoku obnovené ruské síly,“ tvrdí.
Pokud evropští lídři budou brát Trumpovy hrozby vážně, je třeba radikálně změnit přístup. Návrhy už existují. „Podle představitelů NATO tyto plány vyžadují, aby Evropa zvýšila své stávající (a nesplněné) cíle v oblasti vojenského potenciálu přibližně o třetinu. To zase znamená, že Evropa bude muset na obranu vydávat o 50 procent více než dnes, tedy asi 3 procenta HDP,“ dodává britská magazín s tím, že aktuální závazky plní jen Polsko a Řecko, a to ještě jenom díky vojenským důchodům, které žádnou parádu při obraně neudělají. Nejde přitom jen o peníze, ale i o personál a techniku.
Ačkoli není zdaleka jisté, že v Bílém domě k takovému obratu dojde (i když nominace Trumpa je už velmi pravděpodobná), neměla by Evropa tuto příležitost promeškat. Evropská unie by jako druhý největší ekonomický blok světa měla mít sílu a prostředky na vlastní obranu.
