Zajímá nás
Karel Pučelík: Česká demokracie pokulhává, ukázala data. Propadlo fungování vlády
Česká republika je nejlepší demokracií v regionu, za západní Evropou však stále pokulhává, tvrdí zevrubná analýza. Instituce sice máme na papíře dobré, ale jejich fungování brzdí politická kultura. Celosvětově si demokracie pohoršila.
Sesterská analytická firma uznávaného magazínu The Economist vydala aktuální verzi každoročního průzkumu Democracy Index za rok 2023, ve kterém si vzala na paškál 167 zemí světa. Prozkoumala, zda fungují skutečně demokraticky, jak rovné jsou v nich volby, jak se v nich dbá na občanská práva a jakou politickou kulturu si vypěstovaly. Podle toho je rozdělila do čtyř skupin – plné demokracie, nedokonalé demokracie a hybridní či autoritářské režimy.
Česká republika skončila v druhé skupině na relativně slušném 26. místě. V regionu východní Evropy, kam nás průzkumy The Economist bohužel tradičně řadí, je nejlepší. Tím ale výčet úspěchů končí. Země, se kterými bychom se rádi srovnávali, jako Německo, Rakousko nebo Francie skončily před námi v nejlepší skupině. Ze západní a jižní Evropy jsme za sebou nechali jen Belgii, Itálii a Portugalsko. A co hůř, oproti loňsku jsme si o šest příček pohoršili.
V čem je po třech desetiletích svobody háček? S trochou nadsázky by se to dalo shrnout parafrází otřepaného citátu, že demokracii máme, teď by to chtělo ještě ty demokraty. Do nejlepší skupiny neschází moc, například v kolonce pluralismu a volebního procesu si vedeme na jedničku, stejně tak výborně analytici ohodnotil stav občanských svobod.
Krajně-pravicovým stranám se podle průzkumů letos bude dařit. Příkladem je Národní sdružení kolem Marine Le Penové, které se přes antisemitskou a nenávistnou minulost poměrně úspěšně snaží prezentovat jako běžná politická strana. Tou však ani po značné personální i marketingové proměněně stále není.
Strana Le Penové po proměně slaví úspěchy. Je pro Francii i Evropu stále hrozbou?
Názory
Nezájem a slabá politická kultura
Analýza bohužel nemluví o konkrétních nedostatcích jednotlivých zemí, ale myslím, že každý upřímný pozorovatel našeho veřejného života s výsledky souhlasí. Z výše uvedeného vyplývá, že máme dobré politické prostředí a podmínky, ale nezvládáme je plně využít.
Úplně nejhorší výsledky Česká republika zaznamenala v kategorii fungování vlády, kde nedostala ani sedm bodů z deseti. Mezi nejlepšími demokraciemi přitom žádná neměla méně než 9,17. S tím se skutečně nemůžeme srovnávat. Lze předpokládat, že takový stav je důsledkem dalších neúspěchů, které průzkum neopomněl zaznamenat.
Těmi jsou slabá participace na politickém životě a nepříliš oslnivá politická kultura. Ta je sice problémem i mnohých zemí západní Evropy, ne však každoročních premiantů – Norska a dalších skandinávských států.
Ať už by víkendové volby ve Finsku dopadly jakkoliv, patrně by to nebyl špatný výsledek. Prezident severské země hovoří hlavně do zahraničních a bezpečnostních otázek. V tomto ohledu bude mít NATO a Evropská unie v Helsinkách spolehlivého spojence.
Karel Pučelík: Finský gentlemanský souboj vyhrál vůči Rusku ostřejší Stubb
Názory
Z demokracie se těší jen zlomek světa
Nejrobustnější demokracií se pyšní v Norsku, druhý je Nový Zéland a bronzový Island, do elitního klubu nejlepších zemí s úplnou demokracií se vešlo celkem čtyřiadvacet zemí. V podmínkách plné demokracie však žije ani ne osm procent obyvatel světa. Žebříček naopak uzavírá Severní Korea, Myanmar a Afgánistán. V autoritářských režimech žije skoro čtyřicet procent lidí, o tři body více než předcházejícím roce.
Celkově si demokracie ve světě pohoršila, loňský rok byl navíc nejhorší ze všech za dobu tvorby indexu. Magazín rovněž upozorňuje, že letos se ve světě koná přes sedm desítek voleb, jen ale pro 43 z nich však budou opravdu svátkem demokracie.
„V nejdemokratičtějších zemích, jako je Island a Velká Británie, si voliči budou moci vybrat svou příští vládu. V Rusku, jedné z nejméně demokratických zemí, kde se letos konají volby, je jedinou otázkou, zda budou výsledky stejně viditelně zfalšované jako v roce 2021. V zemích klasifikovaných jako nedokonalé demokracie, jako je Indie a Amerika, se stále očekává, že volby budou svobodné a spravedlivé, ačkoli podle dalších kritérií indexu, jako je politická kultura a vládnutí, mají stále slabiny,“ konstatuje magazín.
