Nizozemský premiér Dick Schoof oznámil, že rezignuje v reakci na odchod krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.
Britský premiér Keir Starmer nehodlá vyhovět elektronické petici žádající vypsání předčasných voleb. Petice umístěná na stránkách dolní komory parlamentu má dva miliony elektronických signatářů, což je třetí nejvyšší počet od zavedení této možnosti, uvádí server BBC News. Starmer uvedl, že si uvědomuje, že pro jeho Labouristickou stranu v červenci mnoho lidí nehlasovalo.
Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Uvedla to agentura DPA s odkazem na své zdroje. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu tříčlenné vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
Německo má po rozpadu tříčlenné koalice menšinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier dnes odvolal tři ministry za Svobodnou demokratickou stranu (FDP), čtvrtý zůstal ve funkci jako nestraník. V úřadu dál zůstává kancléř Olaf Scholz, který nyní vede dvoučlennou koalici svých sociálních demokratů (SPD) a zelených. Vládnout hodlá až do příštího roku, v polovině ledna chce požádat Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Podle předpokladu ji nedostane, a otevře se tak cesta k předčasným volbám. Konat by se mohly na konci března. Opozice Scholzův harmonogram kritizuje a žádá volby co nejdříve. Německý tisk rozpad dosavadní koalice vesměs hodnotí jako dobrou zprávu pro Německo.
Slavný fotbalista Mbappé varuje před extrémy, exprezident Sarkozy obviňuje Macrona, že uvrhává rozvrácenou zemi do chaosu, a finanční trhy odepisují procenta. Ve Francii se naplno rozjela kampaň před volbami, které mohou přinést velké změny.
Primátorem Prahy byl zvolen lídr Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda (ODS). Ve funkci nahradil Zdeňka Hřiba (Piráti). Pro Svobodu hlasovalo 50 z 65 zastupitelů hlavního města. Při hlasování Svobodu nepodpořily opoziční Praha Sobě a SPD. Jeden zastupitel nehlasoval.
Italský prezident Sergio Mattarella rozpustil parlament. Italové půjdou předčasně k volbám, italská média hovoří o termínu 25. září. Premiér Mario Draghi podal dnes ráno do rukou Mattarelly svou demisi. Prezident jej požádal, aby kabinet dočasně vedl dál.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
Svou činnost ❌ ukončilo v roce 2025 zhruba 48 tisíc podnikatelů, o třetinu méně než v roce předchozím. Jde o nejnižší počet za tři roky. Vyplývá to z dat společnosti Saleskit, která spravuje on-line databázi českých firem.
Kvůli nejnovějším masivním ruským ✈️ leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, ☝ chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
