Jan Palaščák: Trumpův „deal“. Velké sliby, malý dopad na trh s naftou
Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění ruské nafty na americký a světový trh. Krok ale podle Jana Palaščáka, zakladatele skupiny Amper, sotva zabrání republikánskému debaklu v midterms a geopoliticky mnoho nezmění, píše Palaščák ve svém komentáři.
Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že jeho ruský protějšek souhlasil s okamžitým uvolněním 300 tisíc tun nafty pro „americký a světový trh“ s tím, že v listopadu Rusko dodá dalších 500 tisíc tun a krátce nato ještě jeden milion tun. Podle ruského vicepremiéra by přitom objem vývozu nafty mohl dosáhnout až tří milionů tun měsíčně. Připomeňme, že americký Kongres v roce 2022 zakázal import „ropných produktů“ z Putinovy říše.
A připomeňme také to, že když Joe Biden v lednu 2025 opouštěl Oválnou pracovnu, průměrná cena nafty ve Spojených státech činila přibližně 3,63 dolaru za galon. V září Američané tankovali za rekordních 6,53 dolaru za galon, tedy asi 140 korun za necelých 3,8 litru nafty, přičemž aktuálně se ceny pohybují kolem 6,3 dolaru. Mimochodem, podle S&P Global Energy spotřebují USA každý den přibližně 560 tisíc tun nafty, oněch 300 tisíc tun od Putina tak spálí za zhruba 13 hodin.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Palaščák: Kdo může za nedostatek plynu? Obchodníci
Názory
Rvačky u benzinových pump
Ruská vláda nyní zrušila omezení vývozu nafty zavedená v červenci, kdy byla Moskva v důsledku ukrajinských útoků nucena zavést tankování na příděl, povolit výrobu benzínu nižší jakosti a poprvé dovážet benzin z Indie. Přesto ruští řidiči stojí nekonečné fronty na pumpách, kde dochází i k brutálním rvačkám. Málokdo tak věří tomu, že je Rusko schopno v dohledné době navýšit vývoz nafty byť jen o oněch 300 tisíc tun, natož na tři miliony tun za měsíc, když za září horko těžko vyvezlo asi 770 tisíc tun této komodity.
Stačí ale, že tři týdny před midterms Trump ukázal, jak situaci řeší, zatímco neexistenci oněch dodávek svede na ukrajinské útoky. Jenže Trump a Putin otevřeli v našich společnostech tak hluboký příkop, že se narativ o zlé Ukrajině uchytí jen v té polovině, ve které už uchycen je. Jestli vůbec, když se v důsledku ukrajinských útoků na datová centra Yandexu umlčely desítky, ba stovky tisíc zaručeně skutečných fanoušků MAGA. Zkrátka a dobře, debaklu republikánů v midterms tento kšeft těžko zabrání.
Donald Trump se vrací pod tlak kvůli svému byznysu. Šest z deseti Američanů se domnívá, že prezident ze své funkce profituje neeticky nebo přímo nezákonně, zatímco jeho rodinné podnikání hlásí rekordní příjmy. Více než polovina lidí navíc věří, že Trump dává přednost vlastnímu bohatství před zájmy země.
Američanům dochází s Trumpem trpělivost. Většina si myslí, že se ve funkci chová neeticky či nezákonně
Politika
A ani geopoliticky toho moc nezpůsobí. Bidenova administrativa poskytla Ukrajině vojenskou i finanční pomoc v hodnotě téměř 66 miliard dolarů, což Washingtonu dávalo značný vliv na vedení války ze strany Kyjeva, mimo jiné Spojené státy Ukrajincům nepovolovaly údery na ruské území. Jenže Trump v březnu 2025 vojenskou pomoc zastavil, výpadek nahradila Evropa a Ukrajina si vybudovala vlastní arzenál dronů a střel s plochou dráhou letu.
Hrozby Washingtonu ohledně ukončení prodejů vojenského materiálu a sdílení zpravodajských informací mohou ukrajinské útoky na ruskou petrochemickou infrastrukturu omezit, ostatně proto přišel Zelenský s návrhem „naftové dohody“ založené na garanci ochrany ukrajinské elektrizační soustavy. Na druhou stranu, Trumpovo a Putinovo souručenství jen dále zvyšuje podporu bránící se zemi ze strany Evropy i celé řady mimoevropských zemí. Doufejme, že to bude hlavní důsledek konce embarga, proti kterému již mobilizují někteří z nejvlivnějších členů amerického Senátu. Mimochodem z nadpoloviční většiny republikáni.
