Reklama

Kde se vzala závislost Evropy na ruském plynu? V suezské krizi padesátých let, tvrdí profesorka ekonomie z Cambridge

Plyn, nebo válka? V Eropě probíhají demonstrace proti krvavému obchodu
ČTK
Stanislav Šulc

Putin umně využívá geopolitických rozporů uvnitř Evropské unie a Unie s USA, domnívá se profesorka politické ekonomie na University of Cambridge Helen Thompsonová. „Původně se snažil snížit význam Ukrajiny při přenosu plynu. To se mu sice nepovedlo, ale Evropu se mu podařilo rozdělit,“ vysvětluje Thompsonová v rozhovoru pro Bloomberg.

Reklama

Současný konflikt na Ukrajině má kořeny v padesátých letech, konkrétně v Suezské krizi v roce 1956, kdy Britové a Francouzi v důsledku druhé arabsko-izraelské války přišli o kontrolu nad Suezským průplavem, klíčovým pro lodní tranzit ropy a plynu z Blízkého východu do Evropy.

Ukrajinská vlajka

SLEDUJTE ON-LINE: Více než 250 ukrajinských obránců se vzdalo ruským silám v ocelárně Azovstal

Více než 250 ukrajinských bojovníků se vzdalo ruským silám v ocelárně Azovstal v Mariupolu poté, co Kyjev nařídil evakuaci celé své posádky, což předznamenává konec nejkrvavější bitvy v Evropě za poslední desetiletí, napsala agentura Reuters. Kreml uvedl, že prezident Vladimir Putin osobně zaručil, že s vězni bude zacházeno podle mezinárodních standardů. Jednání mezi Moskvou a Kyjevem ohledně vyřešení situace na Ukrajině nepokračují, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podle Ruděnka se tak děje vinou ukrajinské strany, Kyjev prý nereagoval na ruský návrh dohody. „Ukrajina se z vyjednávacího procesu fakticky stáhla," uvedl Ruděnko.

Přečíst článek

„Západoevropské státy se pokoušely znovu získat kontrolu a požádali o pomoc USA, ty však odmítly, protože chtěly zůstat hlavním západním hráčem na tomto území. V tu chvíli si Francouzi, Britové a Západní Němci uvědomili, že potřebují alternativního dodavatele plynu a ropy. A tím začaly námluvy se Sovětským svazem,“ vysvětluje pro Bloomberg kořeny evropské závislosti na ruských komoditách ekonomka a historička Helen Thompsonová z University of Cambridge, která o problémech s energetickými zdroji a jejich dopady na západní společnost napsala knihu Disorder: Hard Times in the 21st Century.

„Již v sedmdesátých letech, kdy se rozjela ropná krize, bylo evidentní, že velká část evropských států, a to včetně těch na opačné straně železné opony, je na ruském plynu a ropě zcela závislá,“ dodává Thompsonová.

Ministr hospodářství Německa Robert Habeck jedná v Kataru o dodávkách plynu

Tvrdá realita: Němci nemají nasmlouvaný plyn na další měsíce. Závislost na Rusku trvá

Německý ministr hospodářství Robert Habeck přiznal, že pokud si Německo nezajistí alternativní dodávky plynu a Rusko omezí přísun suroviny, dojde k omezení dodávek pro průmysl i domácnosti.

Přečíst článek

Reklama

Válka na Ukrajině? Důsledek rozpadu SSSR a finanční krize 2008

Sovětskému svazu se podařilo prokopat velkou část Evropy a dosadit tam své plynovody a ropovody. Tím si do velké míry upevnil výsostné postavení supervelmoci. Problém však nastal v roce 1991, kdy se svaz rozpadl a vzniklo 15 nezávislých republik. Včetně Ukrajiny.

„Tím se Rusko paradoxně stalo závislým na Ukrajině, přes kterou trubky na západ vedly. Můžeme tak v následujících letech sledovat klasický ruský přístup k řešení problémů: Problém vyřešíme tak, že problém ukončíme,“ připomíná Thompsonová.

Naráží tak na postupnou snahu Ruska vést ropu a plyn ke svým klíčovým partnerům alternativními cestami. Proto vnikl Nord Stream 1 a nyní sice hotový, ale nespuštěný Nord Stream 2. Součástí „bojů“ pak byly také opakované plynové krize, z jejichž zapříčinění se obviňovalo Rusko i Ukrajina.

Ruská laboratoř

Sankce začínají komplikovat ruský vědecký výzkum. Laboratoře potřebují techniku i materiály ze Západu

Sankce namířené proti Rusku samozřejmě ještě nemohly dosáhnout plné síly, ale ruská věda si je začíná uvědomovat. Západní firmy přestaly dodávat vědecké přístroje a materiály pro laboratoře, protože jim v tom brání zákazy, současně je nemají jak do Ruska dopravit a ještě nevědí, zda by za ně dostaly zaplaceno. A zdá se, že ani Čína nemůže ruským vědcům spolupráci se Západem nahradit.

Přečíst článek

Přesto posílení pozice Putinova Ruska a jeho odhodlání napadnout Ukrajinu přímo podle Thompsonové způsobilo něco jiného. Konkrétně finanční krize, která svět zasáhla v roce 2008 a pokračovala několik let.

Do té doby Ukrajina jasně směřovala na Západ, jednala o členství v Evropské unii, měla dobré vztahy s USA. Jak ale přišla krize, a Ukrajina se dostala do finančních potíží, USA jí nepomohly a Evropská unie také ne. I proto se tehdejší prezident Viktor Janukovyč od západu odklonil a požádal o pomoc Rusko, které samozřejmě vyšlo vstříc. Když ale Janukovyč během revoluce padl a uprchnul do Ruska, Putin situace v rozvrácené zemi zneužil a obsadil Krym,“ myslí si profesorka Cambridge.

Současná válka na Ukrajině je tak dalším dějstvím v této dlouhodobější partii.

Pole kukuřice na Ukrajině v čase válečného konfliktu

Na Ukrajině se hroutí systém dodávek potravin, hrozí extrémní růst jejich cen, varuje OSN

Válka na Ukrajině citelně zasáhla obchod s potravinami. Ruská invaze narušuje schopnost Ukrajiny přepravovat zásoby potravin uvnitř země i mimo ni, uvedla agentura OSN. Ukrajina je přitom například pátým největším světovým producentem pšenice. Narušení systému dodávek tak má dopad nejen na ukrajinské obyvatelstvo, ale zhoršuje globální potravinovou krizi, když vhání světové ceny potravin na nová maxima.

Přečíst článek

Hrozí energetický pakt Rusko-Čína?

Pro Ukrajinu bylo podle Thompsonové v roce 2008 jedním z hlavních problémů to, že její centrální banka neměla dohodu s Fedem o směnitelnosti měny. V důsledku toho byla Ukrajina ponechaná napospas Rusku.

Přitom právě Rusko se v současnosti ocitlo v obdobné situaci, rubl je téměř po celém světě neprodejný, devizové rezervy ruské centrální banky jsou v důsledku sankcí zmrazené. Jedinou z hlavních ekonomik, která se k sankcím nepřidala, je Čína. Navíc ta je sama v permanentní ekonomické studené válce s USA a Západem.

Zda si Rusko a Čína vytvoří alternativní energetický a obchodní systém, podle Thompsonové nelze vyloučit.

„Velmi důležitou roli v tom sehraje Saúdská Arábie, klíčový americký spojenec v regionu Blízkého východu. Ta totiž vévodí OPECu, ale je si vědoma, že zatímco samotný OPEC již cenu ropy efektivně a dlouhodobě kontrolovat nedokáže, ve spojení s Ruskem se jim to daří. Saúdové zároveň nebudou chtít ponechat celý čínský trh s ropou Rusku. A také do toho promluví Američané se svým břidlicovým plynem a ropou. Každopádně mezi Ruskem, Amerikou a Blízkým východem očekávám v následujících letech ohromnou dynamiku,“ uzavírá Helen Thompsonová.

Mateusz Morawiecki, polský premiér

Morawiecki vyzývá Evropu k zaříznutí obchodu s Ruskem

Polsko navrhlo Evropské unii, aby zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, vzkázal polský premiér Mateusz Morawiecki.

Přečíst článek

Nord Stream 2, výstavba plynovodu, ilustrační foto

Burzovní cena plynu pro Evropu klesla za týden o 70 procent

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme