Zajímá nás
Sankce začínají komplikovat ruský vědecký výzkum. Laboratoře potřebují techniku i materiály ze Západu
Sankce namířené proti Rusku samozřejmě ještě nemohly dosáhnout plné síly, ale ruská věda si je začíná uvědomovat. Západní firmy přestaly dodávat vědecké přístroje a materiály pro laboratoře, protože jim v tom brání zákazy, současně je nemají jak do Ruska dopravit a ještě nevědí, zda by za ně dostaly zaplaceno. A zdá se, že ani Čína nemůže ruským vědcům spolupráci se Západem nahradit.
Průzkum mezi vedoucími pracovníky biologických výzkumných pracovišť, publikovaný na ruském odborném webu PCR.News, nese výmluvný titulek: „Má ruská biologie budoucnost?“ Jeden z účastníků výzkumu popisuje: „Horečně nakupujeme poslední zbytky spotřebního materiálu, abychom mohli dokončit už rozběhlé výzkumy. Ale vypadá to, že projekty se brzy zastaví. U nás, i v laboratořích, pro něž analyzujeme jejich data.“
Jiný účastník výzkumu uvedl, že ceny chemikálií potřebných pro sekvenování DNA se zvedly na trojnásobek. Přitom není jisté, zda skutečně do laboratoře dorazí. Další dva respondenti zmínili obavy, že sankce jim znemožní nákup nových výkonných počítačů.
Odmítané objednávky
Je ještě brzy na to, aby se dal posoudit reálný dopad sankcí na ruský vědecký výzkum. Ani ruští vědci nechtějí v současné atmosféře prohlubujících se represí příliš otevřeně mluvit, poznamenává bruselský server Science|Business.
Rusko zavadí odvetné sankce Západu. Zakazuje export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Na seznam pro pozastavení vývozu zařadilo přes 200 položek. Kreml řeší i zestátnění majetku západních firem působících v Rusku nebo přerušení dodávek některých surovin. 
Putin zakázal vývoz dvou set produktů a chystá se znárodňovat pobočky zahraničních firem
Politika
Někteří se však přece jen vyjádřili. „Máme problémy s mnoha společnostmi, od nichž jsme brali reagencie a technické vybavení,“ uvedl Vsevolod Makejev z Vavilovova ústavu obecné biologie v Moskvě. „Teď naše objednávky buď úplně odmítají, nebo odpovídají, že dodávky byly pozastaveny.“
V zásadě se projevují tři faktory. Tím základním jsou exportní sankce, ale také nejistota kolem nich.
Evropská unie do rozsáhlého soupisu zakázaného zboží zařadila i hmotnostní spektrometry a osciloskopy, které jsou podstatným vybavením chemických nebo fyzikálních laboratoří. USA zakázaly vývoz polovodičů, počítačů, laserů a různých senzorů do Ruska.
Softwarový leader Microsoft přestal prodávat své výrobky a služby v Rusku. Také američtí výrobci čipů Intel, AMD a Nvidia zastavili své dodávky. Přitom všech pět nejvýkonnějších ruských superpočítačů používá procesory AMD. „Ty jsou samozřejmě intenzivně využívány, takže čas od času se čipy musejí vyměnit,“ uvedl pro server Science|Business odborník na technologickou geopolitiku Julian Ringhof, hostující pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Nejistota kolem restrikcí
Navíc si však dodavatelé dnes nejsou úplně jistí, kterých jejich výrobků využitelných ve vědeckých laboratořích se sankce opravdu týkají. A tak mnozí z nich radši pozastavili vývoz všeho. Německý optický gigant Zeiss oznámil, že do odvolání nevyváží do Ruska žádnou svou techniku, s výjimkou čistě zdravotnických přístrojů, jichž se sankce určitě netýkají.
Softwarová korporace SAP, rovněž sídlící v Německu, která produkuje řadu nástrojů pro vědu a výzkum, je přestala Rusku prodávat. Nikon, klíčový výrobce mikroskopů, musí vyhovět japonským exportním restrikcím na vývoz polovodičů a výrobků pro vojenské instituce v Rusku. Raději však přerušil úplně všechny své dodávky do Ruska.
Americká společnost IBM pozastavila veškerou obchodní činnost v Rusku. Firma přispěje částkou 250 tisíc dolarů (asi 5,9 milionu korun) dvěma organizacím pomáhajícím obětem konfliktu - jedním z příjemců uvedené sumy bude i česká organizace Člověk v tísni. Stejnou částku obdrží i Polská humanitární akce (PAH).
Z Ruska odchází IBM. Šest milionů pošle Člověku v tísni
Zprávy z firem
Doprava vázne
Druhým podstatným faktorem je logistika dodávek. Například evropské lodní společnosti Maersk, MSC a CMA CGM pozastavily přepravu do Ruska kromě té zcela nejnutnější. Zásilky nepřeváží přepravní společnost DHL. Pořádně nefunguje letecká ani pozemní doprava z různých částí světa. Potenciální dodávky do laboratoří se tedy dost dobře nemají jak do Ruska vůbec dostat.
A třetím faktorem je možnost placení – není jasné, zda bude možné vůbec uskutečnit případnou platbu za zboží. Japonská přístrojová korporace Shimadzu oznámila, že své aktivity v Rusku „podstatně pozastavila“ právě kvůli logistickým a finančním překážkám.
Dva týdny, po které Západ uplatňuje sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, stačily, aby se Putinovo Rusko dostalo na ekonomické dno, píše agentura Bloomberg. 
Rusko je na prahu krize. SSSR dosáhlo kolosálních úspěchů i přes sankce, uklidňuje Putin
Money
Čína ruské problémy nevyřeší
Ruské výzkumné instituce mohou samozřejmě využívat dosavadní techniku, dokud to půjde, a stejně tak mají mnohé zahraniční chemikálie a součástky ještě ve skladech. Rusko má také vlastní výrobu přístrojů. Ale ne vždy dostatečnou.
V již zmiňovaném průzkum mezi vedoucími biologickými vědci na ruském odborném webu PCR.News jeden z účastníků uvedl: „Téměř všechno pro naši práci dostáváme ze zahraničí! Budeme se muset urychleně přeorientovat na Čínu, ale v tom jsou logistické i další problémy.“
Čína je sice světovým producentem spotřební techniky, ale je stále poměrně slabá ve výrobě vědeckých přístrojů, uvedli loni ve svém dokumentu výzkumníci z čínské Akademie věd v Pekingu. A doplnili, že v mnoha oborech musejí dovážet naprostou většinu vybavení pro výzkumné laboratoře.
Není tedy zdaleka jasné, zda by Čína mohla nahradit západní techniku, která nyní nesměřuje do ruských výzkumných ústavů. A už vůbec není jisté, jestli by to vlastně udělat chtěla.
Londýnská pobočka Citibank už má 117,2 milionu dolarů od ruského ministerstva financí. 
Kovbojka končí. Rusko se vyhnulo platební neschopnosti, prozatím
Money
Dodávky zbraní ze Západu pomůžou Ukrajině bránit se. Ale vyhnat Rusy ze svého území se Ukrajincům nepovede, říká vojenský stratég a analytik Univerzity obrany Richard Stojar. Rusové dělají chyby, podcenili protivníka, ale jejich kapacity jsou obrovské.
Vojenský expert: Ukrajina nemá sílu vyhnat Rusy ze svého území
Politika
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
