List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Evropská unie na svém mimořádném summitu na začátku června přijala již šestý balík protiruských sankcí jako odvetu za vpád Moskvy na Ukrajinu. Klíčovou otázkou bylo embargo na ruskou ropu, z jejíhož prodeje Kreml výrazně financuje agresi vůči Ukrajině. Jak vypadají dosavadní sankce? Podívejte se na jejich přehled včetně ruské reakce, jak jej sestavila BBC a server newstream.cz.
Putin umně využívá geopolitických rozporů uvnitř Evropské unie a Unie s USA, domnívá se profesorka politické ekonomie na University of Cambridge Helen Thompsonová. „Původně se snažil snížit význam Ukrajiny při přenosu plynu. To se mu sice nepovedlo, ale Evropu se mu podařilo rozdělit,“ vysvětluje Thompsonová v rozhovoru pro Bloomberg.
Cena plynu pro evropský trh vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Agentura Reuters pak s odkazem na své zdroje uvedla, že společnost Nord Stream 2 AG zvažuje vyhlášení insolvence.
Nynější postup Ruska vůči Ukrajině znemožňuje udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. Oznámení přivítal Bílý dům, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovou „příliš málo".
Prestižní ekonomický institut varuje, že cenový šok by v případě války na Ukrajině přišel i za situace, že by Rusko neomezilo dodávky ropy a zemního plynu.
Česko je plně zapojené do západního energetického systému, na Rusku už nejsme závislí, říká analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Případná invaze Ruska se nás nedotkne tolik, jak zní některé obavy. Ceny plynu nebo ropy by však podle Havlíčka šly nahoru. Ale jenom krátkodobě. Ani náporu uprchlíků se podle něj nemusíme obávat. Větší problém s případnými uprchlíky z Ukrajiny by mělo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
Německý regulační úřad projektu plynovodu Nord Stream 2 nyní neudělí povolení k provozu. Požaduje, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva. I pokud dá Spolková agentura pro sítě projektu zelenou, může trvat další až čtyři měsíce, než se k němu vyjádří Evropská komise, uvedla agentura DPA.
Čína povoluje vývoz močovinového hnojiva, vydala na něj vývozní kvóty, uvádějí zdroje agentury Reuters. Krok by podle agentury mohl snížit ceny tohoto hojně užívaného hnojiva na globálním trhu. Ty vyhnalo vzhůru narušení dodávek v souvislosti s válkou v Íránu.
Sněmovní výbor pro obranu schválil návrh vlády na jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče náčelníkem generálního štábu . Nyní ho prezident Petr Pavel může jmenovat. Všichni členové výboru hlasovali pro. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na výboru řekl, že vláda navrhuje prezidentovi jmenovat nového šéfa armády od 1. července.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2026 vzrostl o 13 miliard korun na 1,423 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly smíšené a nemovitostní fondy. Fyzické osoby držely 90 procent objemu majetku fondů, desetinu měly právnické osoby, což jsou třeba obchodní společnosti, spolky či různé organizace. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
Číst více
Akcie jihokorejského výrobce paměťových čipů SK Hynix ve středu prudce posílily a tržní hodnota firmy překonala hranici jednoho bilionu dolarů, píší světové agentury.
Číst více
Český prezident Petr Pavel je na dvoudenní státní návštěvě Estonska. Dnes se sejde se svým estonským protějškem Alarem Karisem či s premiérem Kristenem Michalem. Jednat s nimi bude o bezpečnostní situaci v Evropě, zejména s ohledem na Rusko.
Mexické bezpečnostní složky zadržely v pohraničním státě Sonora synovce drogového bosse Joaquína Guzmána, známého jako El Chapo, na nějž je ve Spojených státech vydán zatykač. O oznámení mexického ministra bezpečnosti Omara Garcíi Harfucha na síti X informovala agentura AFP.
Poslanci by dnes měli schvalovat novelu zákona, která umožní důchodcům ukončit spoření na penzi bez sankcí. Jde o důchodce, kterým stát od poloviny roku 2024 přestal vyplácet státní příspěvek na toto spoření, a pokud se ho kvůli tomu rozhodli zrušit, stálo je to část peněz.
Odvody živnostníků na sociální pojistné zřejmě zpětně klesnou na loňskou úroveň. Stvrdila to v úterý večer Sněmovna, když přehlasovala Senát, který tento návrh poslanců vládní koalice odmítl. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. K důvodům senátního veta patřila hlavně obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.
Číst více
