List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Evropská unie na svém mimořádném summitu na začátku června přijala již šestý balík protiruských sankcí jako odvetu za vpád Moskvy na Ukrajinu. Klíčovou otázkou bylo embargo na ruskou ropu, z jejíhož prodeje Kreml výrazně financuje agresi vůči Ukrajině. Jak vypadají dosavadní sankce? Podívejte se na jejich přehled včetně ruské reakce, jak jej sestavila BBC a server newstream.cz.
Putin umně využívá geopolitických rozporů uvnitř Evropské unie a Unie s USA, domnívá se profesorka politické ekonomie na University of Cambridge Helen Thompsonová. „Původně se snažil snížit význam Ukrajiny při přenosu plynu. To se mu sice nepovedlo, ale Evropu se mu podařilo rozdělit,“ vysvětluje Thompsonová v rozhovoru pro Bloomberg.
Cena plynu pro evropský trh vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Agentura Reuters pak s odkazem na své zdroje uvedla, že společnost Nord Stream 2 AG zvažuje vyhlášení insolvence.
Nynější postup Ruska vůči Ukrajině znemožňuje udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. Oznámení přivítal Bílý dům, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovou „příliš málo".
Prestižní ekonomický institut varuje, že cenový šok by v případě války na Ukrajině přišel i za situace, že by Rusko neomezilo dodávky ropy a zemního plynu.
Česko je plně zapojené do západního energetického systému, na Rusku už nejsme závislí, říká analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Případná invaze Ruska se nás nedotkne tolik, jak zní některé obavy. Ceny plynu nebo ropy by však podle Havlíčka šly nahoru. Ale jenom krátkodobě. Ani náporu uprchlíků se podle něj nemusíme obávat. Větší problém s případnými uprchlíky z Ukrajiny by mělo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
Německý regulační úřad projektu plynovodu Nord Stream 2 nyní neudělí povolení k provozu. Požaduje, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva. I pokud dá Spolková agentura pro sítě projektu zelenou, může trvat další až čtyři měsíce, než se k němu vyjádří Evropská komise, uvedla agentura DPA.
Praha má nový územní plán, začne platit 1. září a nahradí nynější dokument z roku 1999. Takzvaný Metropolitní plán po mnohahodinové debatě schválili městští zastupitelé. Proti schválení na jednání protestovali zástupci veřejnosti z řad místních spolků, zastupitelů některých městských částí či zahrádkářů.
Firmy LOM Praha, Enstrom a DSA budou spolupracovat na výrobě dílů a montáži vrtulníků Enstrom v České republice. Účelem podepsané dohody je zvýšit spolupráci ve výrobě některých specifických náhradních dílů či v generálních opravách převodovek.
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon oznámil, že přerušuje styky s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Odůvodnil to dosud nezveřejněným zapsáním Izraele na seznam zemí a ozbrojených organizací, které se v době války dopustily sexuálního násilí.
Francouzský výrobce pneumatik Michelin představil plán zrušení až 1500 pracovních míst v Francii. Plán počítá pouze s dobrovolnými odchody zaměstnanců během tří let. V současnosti Michelin ve Francii zaměstnává téměř 17 tisíc lidí.
Nástroje generativní AI využívá v práci alespoň několikrát týdně 38 procent zaměstnanců v Česku. Vyplývá to z letošního průzkumu agentury Ipsos pro Vodafone mezi 1000 respondenty. Loni přitom podle dat ČSÚ využívala AI pětina pracujících.
Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun.
Členské státy EU formálně finálně potvrdily uvalení nových sankcí vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu a rovněž vůči představitelům palestinského hnutí Hamás.
Švédsko daruje Ukrajině jako součást pomoci napadené zemi 16 starších stíhacích letounů JAS 39 Gripen verze C/D a v první fázi prodá Kyjevu až 20 nových strojů v provedení E/F za 2,5 miliardy eur (61 miliard Kč).
Trestní stíhání libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) z neoznámení trestného činu státní zástupkyně zrušila. Hejtman to dnes oznámil na síti X. Policie Půtu stíhala kvůli tomu, že údajně dostal nabídku úplatku, který sice odmítl, ale policii to neoznámil.
Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše, se týká i zemědělských fondů. ČTK to potvrdil nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel.
