Zajímá nás
V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.
Cena plynu pro evropský trh vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Agentura Reuters pak s odkazem na své zdroje uvedla, že společnost Nord Stream 2 AG zvažuje vyhlášení insolvence.
Nynější postup Ruska vůči Ukrajině znemožňuje udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. Oznámení přivítal Bílý dům, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovou „příliš málo".
Prestižní ekonomický institut varuje, že cenový šok by v případě války na Ukrajině přišel i za situace, že by Rusko neomezilo dodávky ropy a zemního plynu.
Česko je plně zapojené do západního energetického systému, na Rusku už nejsme závislí, říká analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. Případná invaze Ruska se nás nedotkne tolik, jak zní některé obavy. Ceny plynu nebo ropy by však podle Havlíčka šly nahoru. Ale jenom krátkodobě. Ani náporu uprchlíků se podle něj nemusíme obávat. Větší problém s případnými uprchlíky z Ukrajiny by mělo Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
Německý regulační úřad projektu plynovodu Nord Stream 2 nyní neudělí povolení k provozu. Požaduje, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva. I pokud dá Spolková agentura pro sítě projektu zelenou, může trvat další až čtyři měsíce, než se k němu vyjádří Evropská komise, uvedla agentura DPA.
Hned při začátku pondělního obchodování se velkoobchodní ceny zemního plynu v EU vrátily poprvé od minulého pondělí nad úroveň 80 eur za megawatthodinu. Podle dat Bloombergu vykázaly úroveň až 81 eur za megawatthodinu. A to přesto, že Rusko právě již od minulého týdne dodává Evropě více plynu v rámci krátkodobých smluv.
Velkoobchodní cena zemního plynu v EU v pondělí ráno vzrostla až o jedenáct procent. Děje se tak v reakci na zastavení dodávek ruského plynu plynovodem Jamal, k němuž došlo v sobotu.
