Zajímá nás
David Ondráčka: Fracking ve Frenštátu? Aneb kdo (ne)hlídá státní podnik Diamo
Státní podnik Diamo plánuje těžbu plynu problematickou metodou frakování na území bývalého dolu Frenštát na okraji Beskyd, zasahující i do místní CHKO. Debata o potřebě plynu minimálně jako dočasný zdroj pro energetiku a využívání domácích zdrojů surovin je vždy složitá, jde o velký byznys a mocné zájmy. Co se nyní děje v Diamu je ale alarmující, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
O záměru Diama těžit plyn ve Frenštátu frakováním informoval regionální web Okraj. Dělá si Diamo úplně co chce, když se jeho zakladatel, ministerstvo průmyslu, tváří, že o ničem neví? Neví? Nebo ví, ale radši mlží, protože si uvědomuje kontroverznost této těžby? A kdo a jak efektivně vlastně hlídá fungování státního podniku Diamo, protože to zdaleka není jeho první problematická kauza. Aktuálně třeba naprosto šílené ekologické riziko pro celou aglomeraci Ostravy, kdy Diamo dovolilo k prohořívající haldě hlušiny navézt nelegální odpad a hrozí zahoření skládky velmi nebezpečných odpadů kousek od centra města.
Debata o potřebě plynu minimálně jako dočasný zdroj pro energetiku a využívání domácích zdrojů surovin je vždy složitá, jde o velký byznys a mocné zájmy. Ale metoda frakování (hydraulické štěpení) má řadu vážných enviromentálních rizik, a i proto Česko v minulosti používání této metody zastavilo.
Tato metoda nemůže nikde projít tak nějak na „tajňačku“, kdy se to místní obce a lidé o záměru Diama dozvědí jaksi náhodou na úřední desce báňského úřadu. Takhle se to vůči místním obcím nedá dělat, nad tím musí probíhat debata a hledání kompromisu. Na sílu a potajmu to nejde. A celý region si dobře pamatuje své protesty proti uhlí ve Frenštátu, které místní lidé vedli vytrvale a dlouhé roky. A nakonec i úspěšně, místní důl se nespustil a nikdy se v něm netěžilo.
Mnozí máme podobnou adrenalinovou zkušenost. Jedeme si tak v březnu autem po okresní silnicí a cesta se mění v dobrodružství. Zoufale se snažíme vyhnout dírám, které na nás všude číhají a chystají se našemu autu utrhnout kolo. Probudí se v nás divoch v džungli, nebojácný jezdec rallye - dám to. S pevným úchopem volantu a pocitem Kankkunena se daří přežít cestu nám i autu. Pak si unaveně postěžujeme nad stavem silnic a kamarád nám čte z mobilu, že se do jejich údržby a oprav ročně investují miliardy korun z veřejných rozpočtů. To není možné, kam ty prachy jdou?
David Ondráčka: Rallye po okresních silnicích. Kam mizí peníze na jejich opravu?
Názory
Velmi zvláštní postup kolem možné těžby plynu v Beskydech by nás měl vést také k otázkám, jak vlastně funguje státní podnik Diamo a jestli MPO vůbec ví, co se mu v něm děje. Kolem toho by mělo probíhat grilování aktuálního ministra Síkely a chtít po něm jasné odpovědi.
Kdo hlídá státní podnik Diamo
Kdo má reálně dohled nad státním podnikem Diamo, který má na starosti vyrovnání následků hornické činnosti a správu lokalit s ekologickou zátěží? Státní podnik Diamo se vyvinul od zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu (proto sídlí ve Stráži pod Ralskem). Postupně rozšiřoval svou působnost, protože stát jiné nástroje pod svou přímou kontrolou neměl, tak mu začal přidávat další agendy a problémy. Hlavně směrem k uhlí, kdy v roce 2002 převzalo Diamo útlumovou část OKD (Ostravsko-karvinských dolů). Mimo hornictví se také podílí na likvidaci průmyslových odpadů, zajišťovalo správu ropných lagun po bývalém státním podniku Ostramo Ostrava. Tam byly uloženy odpady z rafinérií a použitých mazacích olejů.
Dnes se Diamo podílí na sanaci a údržbě přibližně 6000 míst postižených těžební pohornickou činností. Je to tedy velmi komplexní problematika spousty sanačních projektů, které stát dotuje. A musí si využití těchto peněz a řádné provedení prací přeci hlídat. Zakladatelem podniku je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, takže právě MPO má primární odpovědnost za jeho fungování a hospodaření.
Diamo dlouhodobě čelí kritice kvůli nedostatečné péči o kontaminované lokality, jako je například ona hořící heřmanická halda, kde byla sanace pozastavena kvůli sporům se zhotovitelem oddělovací stěny, takže problém s hrozící ekologickou katastrofou je stále nevyřešený. Problémy spojené s nelegálním odvozem odpadu a nedostatečnou implementací ochranných opatření vzbuzují otázky ohledně účinnosti a transparentnosti činnosti tohoto státního podniku.
Píše se únor 2024. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahuje v Krajské zdravotní v Ústí nad Labem (KZ) kvůli podezření z manipulace se zakázkami. Zadrží celkem deset lidí. Mezi nimi i ředitele, či náměstka. Kriminalisté zasahují i v budově ředitelství. Jde o o holdingovou společnost, která sdružuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, vlastníkem je krajská samospráva. Copak to jen připomíná?
David Ondráčka: Zatýkaní v krajských nemocnicích? Do stejné řeky vstupujeme poněkolikáté
Názory
V minulosti v Diamu několikrát zasahovala policie a vyšetřovala podezření na nevýhodné prodeje pozemků, zadávání zakázek nebo situaci kolem těžby lithia. Odvolávali se pravidelně ředitelé této státní firmy (a ředitelé jednotlivých závodů). Vždy je kolem toho podivná mlha a hodně mlčení o skutečných důvodech, obvykle se to zdůvodňuje plánovanou reorganizací podniku.
Rizika frakování
Pojďme se vrátit zpět na onu možnou těžbu plynu v Beskydech. Fracking je kontroverzní technologie používaná k získávání plynu z nekonvenčních zdrojů, jako jsou břidlice a zemní písky. V podstatě jde o metodu, kdy se pod tlakem do vrtu vtlačí různé roztoky chemikálií, což vede k rozštěpení uhelné sloje a podloží a uvolnění plynu. I když tato metoda umožňuje extrakci energetických zdrojů, má řadu problematických rizik, od možného znečištění podzemních zdrojů vody, narušení ekosystémů až po možnou seismickou aktivitu a možné otřesy.
A mimochodem spotřeba vody je u této metody enormní. V hustě obydleném Česku to je velmi riskantní záležitost. Právě problémy a rizika spojená s frakováním mají vést k důkladné odborné i veřejné diskusi o jeho vhodnosti a potřebě regulace, aby byly minimalizovány negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví. A to lidé na Frenštátsku v Beskydech řeší a budou chtít po státu, Diamu, MPO a vládě jasné odpovědi.
