Výstavba dálnice formou PPP nemusí být výhrou. Kontroloři mají pochybnosti
Výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) s tím, že ministerstvo dopravy nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností. Podle ministerstva ale výhodnost modelu financování formou PPP při výstavbě D4 nelze v žádném případě zpochybnit.
Kontroloři prověřovali, jak ministerstvo dopravy (MD) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v letech 2013 až 2023 využívaly státní peníze určené na přípravu, výstavbu a provozování dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. U projektu PPP výstavbu dálnice, provoz a údržbu zajišťuje a financuje soukromá firma, stát jí následně po určitou dobu platí smluvní odměnu, takzvanou platbu za dostupnost.
Dokončení pěti nových úseků dálnice D4 v délce téměř 32 km, včetně opravy 17 kilometrů čtyř stávajících úseků, je plánováno nejpozději na závěr roku 2024. Stát má zhotoviteli platit za dostupnost následujících 25 let, tedy až do roku 2049. Po uplynutí smluvního vztahu přejdou provoz i údržba pod stát.
Koncem letošního roku bude v Česku rozestavěných rekordních víc než 210 kilometrů dálnic, ze základní dálniční sítě chybí dobudovat zhruba 650 kilometrů, řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Věří, že hotovo by mohlo být do deseti let, dodal. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že příští rok se otevře 118 kilometrů nových dálničních úseků a spustí se výstavba 93 kilometrů dálnic.
Češi staví rekordní množství dálnic. Dokončí je?
Zprávy z firem
Poradce odhaduje...
NKÚ upozornil, že ačkoliv v roce 2020, tedy v době vyhodnocování výhodnosti projektu PPP, provozovalo a udržovalo ministerstvo dopravy, respektive ŘSD, 1276 kilometrů dálnic, nebylo schopno stanovit výdaje na provoz, obnovu a údržbu těchto komunikací.
Nakonec je odhadl poradce projektu, avšak převážně na základě svých zkušeností ze zahraničí, podle něj je projekt PPP dálnice D4 o 25 procent výhodnější oproti výstavbě klasickým způsobem. Kontroloři podotkli, že na kvalitě vstupních údajů závisí celý výpočet, i menší změna ve vstupních údajích má podle nich na výhodnost projektu významný vliv.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že v dané době byly k dispozici pro porovnání pouze zahraniční zkušenosti a v rámci ekonomických hodnocení modelované výdaje na budoucí dlouhodobou údržbu aktiv na straně ŘSD při zohlednění celkových ročních cash flow směřujících do oprav a údržby na straně ŘSD.
Vláda bude v létě jednat o takzvaných PPP projektech na výstavbu dopravní infrastruktury. Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Hradě to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Jde o spolupráci soukromého a veřejného sektoru. S Pavlem hovořil právě o investicích do dopravní infrastruktury a o výstavbě vysokorychlostních železničních tratí.
Dostavba pražského okruhu i vysokorychlostní tratě. Vláda projedná PPP projekty, uvedl ministr Kupka
Politika
Ministerstvo trvá na výhodnosti
Kontroloři dále upozorňují, že při zohlednění inflace v letech 2020 až 2022 a predikce ČNB a Evropské centrální banky do roku 2049 bude Poslaneckou sněmovnou schválená platba za dostupnost ve výši 29,5 miliardy korun nedostatečná. Podle výpočtů kontrolorů, kteří inflaci z let 2020 až 2022 a zmíněné predikce započítali, bude platba státu za dostupnost o 4,2 miliardy vyšší. Resort ale podotkl, že výpočet NKÚ mimo jiné nezohledňuje srážky za nedostupnost dálnice, které lze podle něj v určité míře očekávat. Nepředpokládá tak, že by reálný vývoj plateb za dostupnost měl překročit rámec schválený poslanci.
„Už nyní lze konstatovat, že mimo jiné díky přenosu rizika inflace během výstavby na koncesionáře, respektive zhotovitele a zasmluvnění financování s fixní úrokovou sazbou na celou dobu trvání projektu za výrazně nižších sazeb, než jaké jsou na trhu dostupné dnes, a to i pro financování státu ve formě dluhopisů, nelze výhodnost modelu financování formou PPP při výstavbě D4 v žádném případě zpochybnit,” uzavřelo ministerstvo.
Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj bude radit Správě železnic při přípravě modernizace železniční trati z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno formou PPP projektu, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Správa železnic dále uvedla, že obě strany podepsaly smlouvu na poradenské služby, na základě kterých banka připraví podklady k veřejné zakázce na koncesionáře stavby.
Pod dohledem Bruselu. S přípravou trati z Prahy na letiště pomůže evropská rozvojová banka
Zprávy z firem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.