Dalibor Martínek: Záhada kolem trhu s hypotékami. Zároveň oživuje i stagnuje. Kde je pravda?

Možná si vybavíte scénu z filmu Vrať se do hrobu, kdy výzkumný pracovník v podání Milana Šteindlera došel k závěru, že „… valná většina maturující mládeže už našla zodpovědný přístup k životu, existuje však ještě nejméně padesát procent těch, kteří (ho) nenašli…“. Je to podobné jako s hypotékami v Česku. Statistiky mají kouzlo, že je možné vykládat si je všelijak. Stejné číslo může být malé i velké.

Z pravidelné měsíční zprávy bankovní asociace o hypotékách, tentokrát za srpen, mnozí umějí - opět - vyčíst, že trh s hypotékami oživuje. A opírají se o číslo 14 miliard korun objemu půjčených peněz. S číslem potom provádějí různé cviky. Je to například nejvyšší měsíční objem od začátku roku a zároveň od loňského léta, kdy trh zamrznul. Je to dokonce čtvrtinový (!) meziměsíční nárůst objemu. To všechno je pravda.

Dá se tedy říct, že je tady oživení hypotečního trhu jako blázen? Jeden by řekl, že se to nedá zpochybnit. Omyl, dá. Například jiným číslem z těch stejných statistik. 11,45 miliardy korun. To je srpnový objem nově poskytnutých půjček na bydlení. Důležité je slovíčko „nově“, bez refinancování. A toto číslo je o dvě stě milionů nižší než číslo červnové. Takže tady máme pokles.

Víc přání než realita

Když se řekne oživení, člověk by si představoval křivku s nějakým zobáčkem nahoru. Nebo dokonce opakující se růst. To se u hypoték neděje. Po zoufalých zimních měsících přišel v březnu meziměsíčně výrazný růst objemu nových půjček na 10,3 miliardy. Bylo to poprvé letos přes desítku. Jenže za duben se objem zpět zanořil pod tuto hranici, potom opět vyrostl, ale v červenci bylo nových hypoték zase „jenom“ za 9,5 miliardy. Kde je tedy to dlouho očekávané oživení? Ano, když něco vyleze z deseti na dvanáct, je to najednou obří růst o dvacet procent. Ve skutečnosti jsou čísla kolem hypoték pořád strašná.

Dalibor Martínek: Hypotéka na padesát let? Schillerová by si měla své divoké sny nechávat pro sebe

Názory

Alena Schillerová, bývalá a možná i budoucí ministryně financí, se ve veřejném prostoru vyjevila s novým nápadem. Že by prý hypotéky mohly být i na padesát let, takzvané dvougenerační. Levá ruka Andreje Babiše, pravou rukou je samozřejmě Karel Havlíček, využívá končící léto k dalšímu inovativnímu nápadu, který má patrně podpořit očekávaný budoucí volební úspěch Andreje Babiše.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ještě jiné číslo. V srpnu bylo poskytnuto 3700 nových hypoték. Za celý rok 2020 byl měsíční průměr dvakrát vyšší, v roce 2021 třikrát.

O oživení rádi mluví především developeři a bankéři. Rádi by vytvořili veřejný sentiment, že je nejvyšší čas běžet do banky a začít nakupovat. Aby mě všichni ostatní nepředběhli. V realitě je však výrazný nárůst v počtu nebo objemu hypoték spíš toužebným přáním než realitou. Není se co divit, na kombinaci vysokých úroků a drahého bydlení, zejména v Praze, se nic nezměnilo. Minimálně letos ani nezmění.

A ještě jedno číslo z nové statistiky. 3,1 milionu korun byla v srpnu průměrná výše hypotéky. Při průměrné ceně nového šedesátimetrového bytu v Praze mezi osmi a devíti miliony korun je jasné, že do tohoto segmentu nové hypotéky nemíří. V Praze kupují nové byty buď lidé s cash, nebo ti, kteří chtějí malé investiční byty pro budoucí nájemníky, singles. Ostatní buď hledají na secondhandu, a to často za Prahou. Shrnuto, hypotéky neoživují a bydlení není dostupnější.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde

Ještě levnější než ve Španělsku. Byt v Hurghadě se dá koupit i za půl milionu

Reality

Výrazně nižší ceny, celoročně příjemné počasí a také nižší životní náklady lákají Čechy do Egypta nejenom na dovolenou, ale také na nákupy nemovitostí. Starší byt v centru turisticky oblíbené Hurghady se dá koupit už za pět set tisíc korun.

Petra Jansová

Přečíst článek

Měkčí pravidla pro hypotéky platí už týdny. Češi si můžou půjčit víc na předražené byty

Reality

Koncem června se v Česku částečně změnily podmínky pro poskytování hypoték. Česká národní banka (ČNB) totiž zrušila požadavek na posuzování limitu DSTI, který vyjadřuje, jak velkou část čistého svého měsíčního příjmu žadatel o úvěr vynakládá na splátky celkového dluhu. Od 1. července už tedy tuzemské banky nemusí brát tento limit v potaz. Jak je to ale ve skutečnosti? Rozmrzne díky tomu aspoň trochu i hypoteční trh? Zeptali jsme se na to v bankách i u finančních poradců. 

Věra Tůmová

Přečíst článek