Dalibor Martínek: Může si stát žít nad poměry? Ekonomové souhlasí
Audio verze článku
Kromě faktu, že stát vydává peníze, které nevybral na daních, má saldo rozpočtu ještě jeden aspekt. A sice, že Česko utrácí obří sumy za splácení úroků z dluhů, které kvůli schodkům naseká.
Jsme v situaci, kdy investovat musíme, říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Má to podle něj různé rozměry. „Do obranyschopnosti investovat musíme. A do infrastruktury, vzdělávání a digitalizace investovat chceme,“ říká uznávaný český ekonom. I za cenu vyššího dluhu. „Jsme podfinancovaní, a snižuje to náš potenciál.“ To podle Navrátila nemá znamenat rezignaci na efektivitu výdajů.
Jde o reakci na prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury, že navrhne na příští rok rozpočet se schodkem 280 miliard korun. To je víc, než letošní plánovaný státní schodek ve výši 241 miliard korun. Kromě faktu, že stát vydává peníze, které nevybral na daních, má saldo rozpočtu ještě jeden aspekt. A sice, že Česko utrácí obří peníze za splácení úroků z dluhů, které kvůli schodkům naseká. Činí to asi sto miliard korun ročně.
Je to takové pohazování s hausnumery. Pro běžného Čecha je aktuální částka dluhu Česka vůči finančním institucím, státu, pokladničním poukázkám a dalším finančním instrumentům nepředstavitelných 3,5 bilionu korun. To je za první číslovkou ne devět, ale dvanáct nul. Nepředstavitelné číslo.
Pro lepší představu, následkem hospodaření této, ale i předchozích vlád, dluží nyní každý Čech víc než 300 tisíc korun. A platí z toho úroky. Ve formě daní, které se jakoby někde uvnitř státní mašinerie ztrácejí. Někdo by si mohl myslet, že se za daně platí třeba zdravotní systém, učitelé nebo důchodci. Pravda je taková, že spousta peněz mizí bez užitku na splácení dluhů této země.
Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
Státní dluh bobtná. Každý Čech hypoteticky dluží už přes 322 tisíc
Money
Když chce nějaké okresní město silniční obchvat, zaplatí to všichni občané, a ještě s úrokem. Je to rozvoj infrastruktury, ale na dluh. Má to tak být.
Má stát hospodařit vyrovnaně?
Takže zpátky ke klíčové otázce. Má stát hospodařit vyrovnaně, má dáti, dal? Některé politické strany tímto heslem operují. Například Hnutí Generace, nové uskupení kolem devatenáctiletého Daniela Krutého, které v předvolebních průzkumech nefiguruje na volitelných polohách. „Není to něco ‚navíc‘, není to ‚dobrá vůle politika‘, že netlačí svou zemi do dluhů. Je to nutnost, a povinnost. Závazek budoucím generacím,“ píše Krutý na webu své strany.
Není sám v tomto smýšlení. Například Motoristé sobě slibují do čtyř let vyrovnaný rozpočet. K němu se chce strana dostat třeba omezením provozních výdajů či seškrtáním dotací na obnovitelné zdroje a pro politické neziskové organizace. Jsou naopak strany, jako ANO, Stačilo! nebo i Spolu, které nemají s nadměrnými výdaji státu problém.
Kde je tedy ekonomická racionalita? Má stát utrácet víc, než vydělá, nebo má šetřit? „Dvě největší ekonomiky na světě, Spojené státy a Čína, mají v letošním roce deficit veřejných výdajů sedm procent. Když se podíváme do Francie, je to šest procent, Německo ruší dluhovou brzdu a počítá s většími investicemi,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom finanční společnosti BH Securities.
Významné ekonomiky světa podle něj jdou cestou vyšších veřejných deficitů. Umožňují prostor k investicím, aby popohnali ekonomický růst. „Domnívám se, že v Česku bychom měli postupovat přiměřenějším způsobem. S deficitem, který bude splňovat maastrichtská kritéria, pod třemi procenty HDP. Ale nějaký deficit být může, pokud se využije na dostavbu dopravní infrastruktury u klíčových dopravních staveb. Dostavby Dukovan, a k digitalizaci,“ uvádí Křeček.
Ekonomové se tak shodují. Zadlužujme se, mladí to potom zaplatí na daních, za to dostanou silnice a elektřinu. Jestli se to mladým líbí, je jedno. Až budou starší a obsadí ministerstva a klíčové úřady, mohou kormidlem otáčet. Teď, přestože se hraje o jejich budoucí daně, jim je to v zásadě jedno.
Americký dolar během prvního pololetí výrazně oslabil a investoři znejistěli. Prezident USA Donald Trump raketovým tempem zvyšuje zadlužení země a dál slovními výpady stupňuje tlak na centrální banku, aby snížila sazby. Výsledkem toho je měnové prostředí, které mění pravidla hry nejen v USA, ale i na globálních trzích. 
Trump „tiskne“ dolary skrz dluh. Měna padá, trhy se třesou
Trhy
V příštím roce se několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura koncem června uvedl, že se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. 
To se nám to utrácí... Vláda hospodaří nejlépe za šest let, nebude to ale trvat věčně
Názory
