Zajímá nás
Dalibor Martínek: Česko jako znalostní ekonomika? Spíš ekonomika rozkopaných silnic
Začíná jaro, bagry a dělníci v oranžových vestách jsou na svých místech. Rozkopávají silnice a chodníky. Neměnný rituál, konstanta našich životů. Ať je válka, nebo mír, rekonstruovat a opravovat se prostě musí.
Naše hladové zdi, výstavba pro výstavbu, kterou si nedáme vzít. Rozpočty byly schváleny, nyní se musejí prostavět.
Každý to vidí ve svých ulicích. Přiložím jen pár příkladů z tiskových agentur za poslední dny: V České Lípě začaly opravy silnic za 20 milionů. Plzeň upraví část Borského parku za 38 milionů korun. V Kopřivnici vyroste kruhový objezd, 10 milionů. V obci Brod na Klatovsku vzniká 3,7 kilometru dlouhý obchvat za 139 milionů. Oprava tramvajové tratě Praha, Palmovka, 239,5 milionu korun bez DPH. Mělník, 900 metrů chodníku, 8,5 milionu. Plán tunelu v Praze-Kbelích, 320 milionů.
A tak dále a tak podobně. Končím. Staveb jsou tisíce. Klíčová otázka zní: Jsou „investice“ miliard korun do asfaltu, betonu a chodníkových kostiček dobře, nebo špatně?
Odpověď má několik rovin.
Za prvé, opravy vlastně chceme. Schválili je naši zvolení radní. Ti mají rozpočet, nejsilnější zaklínadlo, a podle toho se řídí. Kdyby měl každý z nás dát tisícovku ze své kapsy na opravu chodníku před domem, kdo by ji dal? Málokdo. Jenže jakmile jsou peníze „erární“, už je jenom potřeba je utratit. Ne se zabývat tím, odkud přišly. Z pohledu úřadů a veřejných firem jsou tyto peníze prostě „přiděleny“, a je potřeba je proinvestovat.
Překvapení se nekoná. Ministerstva průmyslu a financí udělala „obří razii“ na pumpaře. Podle některých „expertů“, kteří se vylíhli na státních úřadech, totiž mohli právě pumpaři za obří zdražení pohonných hmot. Člověku, který umí sčítat jedna a jedna, bylo přitom dopředu jasné, jak celá akce dopadne.
Dalibor Martínek: Razie na pumpaře? Trapné fiasko vlády, které se dalo čekat
Názory
Druhá věc je, že miliardy „investované“ do všelijakých oprav a výkopů zaměstnávají tisíce lidí, kteří by si bez této práce těžko vydělávali jinak. Rozkopávání silnic lze brát jako jakousi sociální službu. Lidé, kteří se fyzicky lopotí, zatímco my ostatní je míjíme v autech, si své peníze těžce odpracují. Kdyby pro ně šance takového výdělku nebyla, možná by stáli fronty před úřady práce. Ještě že se kope.
A je tu další okolnost. Zhruba třetinu peněz z daní schramstne provoz státní či veřejné správy. Lidé, kteří připravují soutěže, starají se o formuláře, hodnotí, rozhodují. Prostě sedí ve svých kancelářích a berou plat. Ministr financí Stanjura jim letos nepřidal. Brečet nebudu. Je to v jistém smyslu podobné, jako s dělníky na ulici: Představte si, co by referenti dělali, kdyby nemohli „pracovat“ na rozvoji měst a obcí? Myslím, že nejhorší představa je to pro ně samé.
To už máme několik důvodů, proč rekonstrukce a údržby či přestavby silnic a ulic dál financovat a provádět. Marketingově to lze vždy pěkně zabalit do slova rozvoj. Takže ve výsledku, nic proti kopání. A to se na začátku článku mohlo zdát, že budu proti rozkopaným silnicím brojit.
Některá ojetá auta jsou už dražší než ta nová. Trend začal před dvěma lety, a nic nenasvědčuje tomu, že by měl skončit. Nová auta se nevyrábějí, ať už kvůli nedostatku čipů či jiných komponent. A ojetiny dál zdražují. Situace se jen tak nezmění. Poptávka po ojetých autech výrazně převyšuje nabídku. „Lidé prostě potřebují být mobilní,“ říká šéfka největšího prodejce ojetých aut ve střední Evropě Karolína Topolová. 
Šéfka AAA Auto Karolína Topolová: Cena ojetin vzrostla o patnáct procent. A zdražují dál
Leaders
Je tu ale ještě jedna okolnost. Česko deklaruje ambici být znalostní ekonomikou. Používal se příměr být jako Finsko. S pádem Nokie už se o Finsku nemluví. Teď bychom chtěli být jako Izrael, start-upy, aplikace, huby plné mladých nadupaných lidí s hlavami plnými nápadů.
Zatím to však s každým jarem vypadá, že jsme spíš zemí hladových zdí a levné manuální práce v příkopech. Fond dopravní infrastruktury má na letošní rok 128 miliard korun. Jasně, dálnice. Ale to nejsou jenom dálnice. Spousta peněz míří na rekonstrukce, výměnu asfaltu nebo kostiček na chodníku. K tomu další miliardy utrácejí kraje a města. Technologická agentura, která rozděluje peníze na vědu a výzkum, má v rozpočtu pět a půl miliardy. Výkopy zůstávají páteří české ekonomiky.
Říkali jste, páni ministři, že máme šetřit. A omezit cestování autem. Mohu se zeptat, jak se to šetření dělá? Pane ministře financí Stanjuro, vy těch asi šest set metrů ze svého sídla v Letenské ulici na Úřad vlády již asi chodíte pěšky, že. Podklady nese asistent s modrým majáčkem na přilbě?
Dalibor Martínek: Pane ministře, blíží se průšvih. Budíček
Názory
>>>>>> Další komentáře k aktuálnímu dění čtěte zde <<<<<<
Vládu Petra Fialy (ODS) lze dosud pozitivně hodnotit za sestavení úspornějšího státního rozpočtu na letošní rok, postoj k válce na Ukrajině, přijímání uprchlíků i za zatím střídmý postoj k státním zásahům do regulace cen, shodují se ekonomové. 
Ekonomové hodnotí 100 dní Fialovy vlády: Ukázala rozpočtovou střídmost, zatím
Money
Sotva se české podniky stačily otřepat z dopadů pandemie covidu, přišla válka na Ukrajině, která zasadí byznysu další ránu. Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory už dopady konfliktu pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Konflikt tlumí byznys prostřednictvím výrazně vyšších cen surovin, sankcí, problémů v dodávkách i výpadku zaměstnanců z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině zhoršila situaci českých podniků. Její dopady jen začínají u drahých energií
Zprávy z firem
