Po dvou letech poklesu a loňském pozvolném oživení vstupuje český průmysl do roku 2026 s optimističtějším výhledem. Analytici očekávají zrychlení růstu nad dvouprocentní hranici, opřené o silné zahraniční zakázky, zbrojní výrobu i možné oživení německé ekonomiky. Přesto varují před drahými energiemi a rostoucí asijskou konkurencí.

Český průmysl by měl v letošním roce navázat na loňské zlepšení a svůj růst dále zrychlit. Analytici oslovení ČTK se shodují, že by tempo mohlo přesáhnout dvě procenta, přičemž optimističtější odhady míří až k hranici 2,5 procenta. Pomoci má kombinace silné poptávky ze zahraničí, růstu zbrojní výroby i postupného oživení klíčového německého trhu.

Pozitivní signály přinesl už závěr loňského roku. Průmyslová výroba v Česku po dvou letech poklesu v roce 2025 meziročně vzrostla o 1,5 procenta, přičemž samotný prosinec přinesl výraznější dynamiku, meziroční růst o 3,8 procenta.

České stavebnictví se vrátilo k růstu. Produkce loni stoupla téměř o deset procent

Reality

Po dvou letech poklesu se české stavebnictví v roce 2025 odrazilo ode dna. Produkce odvětví meziročně vzrostla o 9,3 procenta, přičemž k oživení přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu.

nst

Přečíst článek

„Tuzemský průmysl hlásí za loňský prosinec silnější růst výroby, než se čekalo. Vlivem mimořádných faktorů nastal raketový nárůst nových zakázek ze zahraničí,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Připomněl zároveň, že ještě v roce 2024 vykázal průmysl pokles o jedno procento. „Naše aktuální prognóza pro letošní rok počítá s celoročním růstem tuzemské průmyslové výroby mírně pod 2,5 procenta,“ dodal.

Za klíčový indikátor dalšího vývoje považují ekonomové statistiku nových objednávek. Ta v prosinci meziročně vzrostla o 24,9 procenta. „Zásadní informací je statistika nových zakázek, jejichž objem se v prosinci meziročně zvýšil o 24,9 procenta,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Podle něj se o růst postaraly především zahraniční objednávky, které stouply dokonce o 40 procent. Šlo mimo jiné o kontrakty uzavřené českou zbrojařskou skupinou v Asii.

Silný konec roku potvrzuje i pohled dalších analytiků. „Průmyslový sektor zakončil rok 2025 na pozitivní vlně, když po silném listopadovém výsledku dokázal v prosinci ještě přidat,“ doplnil analytik Investiky Vít Hradil. Podle něj je obzvlášť příznivé, že k růstu výrazně přispěl zpracovatelský průmysl. „Celkový trend se nicméně zdá být mírně pozitivní a po loňských 1,5 procentech by si letos český průmyslový sektor mohl připsat růst zhruba 2,5 procenta,“ odhadl.

Michal Nosek: Ostrava se přestává dívat dolů

Názory

Vyvezením posledního vozíku černého uhlí se v Česku uzavřela jedna průmyslová éra, která trvala 250 let. Nejde ale jen o konec těžby, nýbrž o konec práce, která po generace určovala jasnou podobu ostravského regionu. Teď už nejde o uhlí, ale o to, čím ho nahradit.

Michal Nosek

Přečíst článek

Navzdory pozitivnímu výhledu ale zůstávají i významná rizika. „Průmysl má před sebou slibný rok, i když se bude muset stále počítat s vyššími cenami energií, než s jakými pracují mimoevropské firmy, a současně s rostoucím konkurenčním tlakem asijských výrobců,“ upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj si asijské firmy vybírají Evropu jako alternativní odbytiště po zvýšení amerických cel. „Přesto je růst výroby okolo dvou procent pravděpodobný i pro letošní rok,“ podotkl.

Důležitým faktorem bude i kondice německé ekonomiky, na niž je český průmysl silně navázán. „Tuzemský průmysl má našlápnuto, aby se mu v letošním roce dařilo ještě lépe,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Pomoci by podle něj měl také fiskální balíček v Německu. „Ten se možná začíná trochu více projevovat v reálné ekonomice. Například objem průmyslových objednávek v Německu v posledních dvou měsících minulého roku výrazně stoupl,“ dodal.

Dílčí zlepšení je patrné i v energetice. „Produkce v energetice vzrostla po třech letech poklesů,“ připomněl ředitel pro legislativu Svazu energetiky ČR Bohuslav Čížek. Roli sehrálo více faktorů – od počasí po investice do modernizace. „Loňský rok navazoval na teplotně nadprůměrný rok 2024. Průměrná roční teplota vzduchu byla o 1,5 stupně Celsia chladnější než v roce 2024. To se logicky odrazilo i ve spotřebě spojené s vytápěním, včetně tepláren,“ poznamenal.

Souhrnně tak český průmysl vstupuje do roku 2026 v lepší kondici než v předchozích letech. O dalším tempu růstu rozhodne především vývoj zahraniční poptávky, ceny energií a síla evropské – zejména německé – ekonomiky.

Zimní olympijské hry 2026 slibují nejen sportovní podívanou, ale i mimořádný byznys pro sázkové kanceláře. Tipsport odhaduje, že objem přijatých sázek může dosáhnout až 650 milionů korun. Klíčovým tahákem je návrat hráčů NHL do olympijského hokejového turnaje, který podle bookmakerů výrazně zvyšuje zájem fanoušků i příležitostných sázkařů.

Zimní olympijské hry patří pro sázkový byznys tradičně k vrcholům čtyřletého cyklu. Nadcházející ročník v roce 2026 by však mohl posunout historické statistiky. Podle odhadů společnosti Tipsport se celkový objem sázek českých klientů vyšplhá až k hranici 650 milionů korun. Pro srovnání: při hrách v roce 2022, kterých se neúčastnili hokejisté z NHL, přijala společnost sázky za přibližně 568 milionů korun, zatímco v roce 2018 to bylo zhruba 460 milionů.

Hlavním motorem růstu je právě návrat nejlepších hokejistů světa na olympijský led. Kompletní účast hráčů NHL posouvá podle bookmakerů atraktivitu turnaje na výrazně vyšší úroveň a zvyšuje ochotu fanoušků sázet nejen na jednotlivé zápasy, ale i na celkové umístění týmů.

Hokej táhne, ale není sám

Zájem sázkařů se však tradičně nekoncentruje pouze na hokej. Dlouhodobě silné objemy sázek generují i další zimní disciplíny, zejména ty, v nichž má Česko medailové ambice. Mezi nejsledovanější patří rychlobruslení, snowboard, biatlon,alpské lyžování, a také sázky na celkový počet medailí české výpravy.

Bookmakeři očekávají výraznou aktivitu kolem známých českých jmen. V kurzech i sázkařském zájmu se promítají především výkony Ester Ledecké, Evy Adamczykové či mladého rychlobruslaře Metoděje Jílka. Odhady hovoří o tom, že česká výprava by mohla přivézt minimálně čtyři medaile.

Vedle domácích hvězd lákají i globální sportovní ikony. Sázkaři často tipují medailové umístění elitních běžců na lyžích, špičkových alpských lyžařů či dalších dominantních postav zimních sportů.

Sázení „srdcem“ i kalkulem

Specifickým rysem olympijských her je vlastenecký rozměr sázek. Čeští klienti podle bookmakerů pravidelně podporují domácí reprezentanty bez ohledu na kurzovou pravděpodobnost.

Výrazně se to projevuje u hokeje. Největší počet tiketů na zisk zlata sice směřuje na Kanadu, hned druhý nejvyšší počet však drží česká reprezentace. Z kurzového pohledu přitom Češi nepatří k hlavním favoritům, řadí se zhruba na páté místo za Kanadu, USA, Švédsko a Finsko.

Realističtější medailové naděje vidí bookmakeři v individuálních sportech, například ve snowboardingu či rychlobruslení. Právě kombinace racionálních tipů a „srdcařských“ sázek tradičně zvyšuje celkový objem přijatých tiketů.

Efekt svátečních sázkařů

Olympiáda má ještě jeden významný ekonomický efekt: aktivuje takzvané sváteční sázkaře. Jde o fanoušky, kteří běžně nesázejí, ale při velkých sportovních událostech si vsadí příležitostně.

Jejich aktivita vrcholí zejména ve chvílích, kdy čeští sportovci bojují o medaile. Krátkodobé nárůsty zájmu se promítají jak do online sázek, tak do live bettingu v průběhu závodů.

Šance pro menší sporty

Olympijské hry zároveň otevírají prostor disciplínám, které stojí mimo hlavní mediální proud. Právě zde vidí sázkové kanceláře zajímavý růstový potenciál.

Menší sporty přitahují pozornost nejen sportovními příběhy, ale i kurzovou atraktivitou. Bookmakeři mají při jejich vypisování méně dat a algoritmických podkladů, což zvyšuje nejistotu, a tím i příležitost pro zkušené sázkaře hledající hodnotu v kurzech.

Příkladem je rostoucí zájem o curling, zejména o soutěže smíšených dvojic, kde české reprezentace v minulosti přitáhly nečekaně vysokou sázkařskou pozornost.

Gigantické sázky na umělou inteligenci. Partneři OpenAI si půjčili 2 biliony na budování infrastruktury

Money

Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 100 miliard dolarů (dva biliony korun), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times.

ČTK

Přečíst článek