Čínský technologický start-up DeepSeek, který se zabývá umělou inteligencí, pomáhá Číně při jejích vojenských a zpravodajských operacích. Agentuře Reuters to sdělil jeden z amerických činitelů.
Elon Musk představil nejnovější verzi konverzačního robota umělé inteligence (AI) Grok 3. Vyvinula ho jeho společnost xAI. Miliardář a blízký spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa doufá, že program bude konkurovat americkému ChatuGPT a čínskému DeepSeeku. Informují o tom tiskové agentury.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Vysoké výdaje vyvolávají obavy ohledně návratnosti. Technologičtí lídři však investice obhajují jako nezbytné pro udržení pozic v rychle se rozvíjejícím sektoru AI.
Ruská Sberbank plánuje spolupracovat s Číňany na projektech umělé inteligence (AI), řekl agentuře Reuters zdroj z vedení největší ruské banky. Reaguje podle něj na úspěch čínské aplikace DeepSeek, která změnila technologické prostředí tím, že vytvořila výkonný model AI mnohem levněji než američtí konkurenti.
Japonská společnost SoftBank a majitel chatovacího programu ChatGPT, americká firma OpenAI, se dohodly na založení společného podniku v Japonsku, který bude nabízet služby umělé inteligence (AI) firemním zákazníkům, podle agentury Reuters to uvedl generální ředitel japonského konglomerátu Masajoši Son. OpenAI zároveň představila nový nástroj umělé inteligence s názvem „deep research“ (hloubkový výzkum), který podle ní ve více krocích řeší složité úlohy na internetu.
Tento týden byl poznamenán významnou událostí v technologickém sektoru. Do centra pozornosti se dostal nový AI model DeepSeek, který výrazně zamíchal kartami mezi technologickými giganty.
Čínský start-up DeepSeek zaměřený na umělou inteligenci (AI), který upoutal pozornost díky svému pokročilému a energeticky i cenově dostupnému chatovacímu robotu, stále čelí rozsáhlému kybernetickému útoku. Společnost upozorňuje, že kvůli tomu mohou být potíže s registrací nových uživatelů. Ti stávající se ke službě mohou přihlašovat bez problémů. Média o útoku informovala už v pondělí.
Trvalo jediný den, aby se sny o zázračném čínském chatbotu DeepSeek dostaly do reality. A stačilo, že si jej lidé vyzkoušeli. Čínský chatbot totiž zatím rozhodně není kýženým zázrakem, a až se jím stane, možná bude mít stejné problémy, kterým dnes čelí ChatGPT a jeho další konkurenti. A střízliví i investoři. Akcie Nvidia i kryptoměny znovu rostou.
Spuštění čínské aplikace DeepSeek, která otřásla americkým technologickým sektorem, by mělo být budíčkem pro firmy v USA, které se zabývají umělou inteligencí. Podle agentur Reuters a AFP to řekl americký prezident Donald Trump. Později také řekl, že o čínskou platformu TikTok projevila zájem skupina Microsoft. Za působivou označil čínskou aplikaci spoluzakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman.
Akcie amerických technologických podniků prudce oslabily kvůli obavám z nízkonákladové čínské konkurence v oblasti umělé inteligence (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztratil 3,07 procenta a uzavřel na 19.341,83 bodu. Za jeho poklesem stál zejména výrobce čipů Nvidia, jehož akcie se propadly o téměř 17 procent. Tržní hodnota podniku se tak snížila o téměř 600 miliard dolarů (zhruba 14 bilionů korun), což představuje nejprudší jednodenní pokles v historii amerického akciového trhu, napsal server CNBC.
Amerického výrobce čipů Intel prohrál odvolací soud ⚖ proti pokutě od EU, nakonec ale zaplatí méně. Druhý nejvyšší soud EU firmě pokutu snížil o 140 milionů zhruba na 237 milionů eur (5,7 miliardy korun). Komise Intelu pokutu vyměřila před dvěma lety za maření konkurence.
