Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Evropa bez Číny nemůže být zelená, chybí jí zdroje

dobíjecí stanice
iStock
 ČTK

Ambiciózní klimatické cíle Evropy zůstanou bez zdrojů z Číny jen na papíře. Zelená budoucnost Evropy je tak v rukou Pekingu, píše list Financial Times.

Reklama

Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT).

Další země se snaží Čínu dohnat. Produkce oxidů kovů vzácných zemin mimo Čínu se podle údajů z USA loni zvýšila ve srovnání s rokem 2015 téměř čtyřnásobně a dosáhla 90 tisíc tun. Čína však nezaostává. Produkce se tam loni zdvojnásobila na 210 tisíc tun a v absolutních číslech je daleko před zbytkem světa.

Peking opanuje zdroje 

Těžba je ale jen prvním krokem. Prvky vzácných zemin se musejí oddělit od oxidů, rafinovat a zpracovat do slitin v rámci složitého, vysoce specializovaného a vícestupňového procesu, než se z nich mohou stát magnety. I zde mají relativně nové země, jako je Evropa, co dohánět. Čína si v každém kroku tohoto procesu vybudovala vedoucí pozici, a to díky dlouhodobé a koordinované průmyslové strategii podporované státními dotacemi.

krystal gallia

Čínský export produktů z gallia a germania se kvůli sankcím zcela zastavil

Minulý měsíc se zcela zastavil čínský vývoz produktů z gallia a germania, uvedla agentura Reuters s odkazem na celní statistiky. V srpnu totiž začala v Číně platit přísnější regulace, která znesnadňuje export těchto dvou klíčových materiálů pro výrobu polovodičů.

Přečíst článek

Reklama

„V krátkodobém horizontu bude Čína stále hlavním hráčem,“ uvedl analytik institutu CEPS Edoardo Righetti. „Nemůžete za pět let zlomit konkurenční výhodu, kterou si vybudovala za posledních 30 let.“

Poptávka po kovech vzácných zemin roste kvůli jejich důležitosti při výrobě permanentních magnetů, které jsou nezbytnou součástí pokročilých technologií důležitých pro udržitelný růst. Elektromobily bez permanentních magnetů potřebují větší baterie, větrné turbíny na moři bez nich vyžadují větší údržbu. To z těchto málo známých prvků dělá zásadní prvky pro odklon od fosilních paliv. A jsou také životně důležité pro zbrojní systémy.

Hodnota globálního trhu s kovy vzácných zemin by letos měla dosáhnout asi devět miliard dolarů (207 miliard korun). Do deseti let se však více než zdvojnásobí a dosáhne 21 miliard dolarů, odhaduje poradenská společnost Project Blue. V Evropě se poptávka po vzácných kovech podle nynějších odhadů zvýší do roku 2030 pětinásobně.

Evropa běží závod s koulí u nohy

Produkce v Evropě je v současnosti na úrovni těžby i zpracování zanedbatelná. „V Evropě neexistují žádná významná prokázaná ložiska, (není k dispozici) žádná recyklační technologie, ani se nerealizuje, a s výjimkou Číny neexistuje téměř žádná navazující zpracovatelská technologie,“ uvedl Ton Bastein z nizozemského výzkumného institutu TNO.

Dokonce i v technologických oblastech, ve kterých je Evropa světovým lídrem, jako je například výroba větrných turbín, je region stále závislý na důležitých surovinách z Číny. Podobně je tomu u elektromobilů a dalších inovací, které mají být pohonem ekologičtější budoucnosti. EU se proto rozhodla rozšířit své zdroje.

Evropa má v současnosti jedno zařízení na separaci vzácných zemin pro výrobu magnetů, které se nachází v Estonsku a provozuje ho kanadská firma Neo Performance Materials. Belgická chemická skupina Solvay plánuje rozšířit svůj závod ve francouzském La Rochelle, aby mohl dělat to samé.

Švédská státní těžební firma LKAB letos v lednu oznámila, že v Laponsku objevila největší evropské ložisko kovů vzácných zemin, což znamená potenciální podporu snahám EU méně se spoléhat na dovoz. Generální ředitel LKAB Jan Moström uvedl, že projekt je sice zásadní pro ochranu Evropy před čínským dovozem elektromotorů, elektromobilů a větrných turbín, ale sám o sobě zdaleka nestačí k tomu, aby se EU stala nezávislou. Je také otázkou, jak rychle se těžba rozběhne, zatím je stále v počáteční fázi průzkumu.

Každá společnost, která bude chtít využívat ložiska v Evropě, musí také překonat další překážky. K těm patří obavy o životní prostředí, odpor místních obyvatel vůči nové těžbě a zdlouhavé procesy při udělování povolení.

EU v březnu navrhla zákon o kritických surovinách (CRMA), aby posílila vlastní dodávky surovin. Ten stanovuje i cíle pro domácí zdroje, výrobu a recyklaci. Podle zástupců odvětví to však nestačí. Upozorňují, že kromě technologického náskoku Peking dotuje svůj průmysl, udržuje neprůhlednost cen a kontroluje trh prostřednictvím vývozních kvót.

Bez Číny nemůže Evropa splnit své klimatické cíle

Ani rychlé přijetí CRMA podle odborníků nepomůže EU do konce desetiletí snížit závislost na Číně v případě vzácných kovů. A cíle stanovené CRMA, aby se v EU do roku 2030 vytěžilo deset procent potřebných kovů vzácných zemin, zpracovalo 40 procent a recyklovalo 15 procent, nejsou „ani zdaleka splnitelné,“ dodává Righetti.

Cíle nejsou splnitelné dokonce ani v případě recyklace. U vzácných zemin je recyklace obtížná, protože se nacházejí v mimořádně malém množství ve složitých produktech, upozornil šéf evropské asociace recyklačního průmyslu EuRIC Emmanuel Katrakis. Mnoho výrobků využívajících kovy vzácných zemin je také daleko od konce své životnosti. Například typická evropská větrná turbína bude vyřazena z provozu nejdříve v roce 2030.

Zatím jen málokdo věří, že Evropa bude schopna Čínu zcela nahradit. Diplomaté, odborníci a představitelé průmyslu tvrdí, že pravda je taková, že Evropa sice může mírně diverzifikovat svůj dodavatelský řetězec, ale bez Číny nemůže splnit své klimatické cíle.

Větrníky na Karlovarsku

Dalibor Martínek: Větrné elektrárny nám vykrádají peněženky. K ničemu jinému nejsou

Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme