Čína ovládá většinu dodávek pro výrobu silných magnetů do elektromotorů
Napětí mezi Čínou a Spojenými státy způsobilo, že se výrobci aut na Západě snaží snížit závislost na důležitém hybateli elektromobilové revoluce - permanentních magnetech. Čína má totiž pod kontrolou celosvětově až 90 procent dodávek surovin potřebných k jejich výrobě.
Silné magnety se používají i v odvětví obnovitelných zdrojů energie. A vzhledem k přechodu od spalovacích k elektrickým motorům hrozí podle analytiků, že jich bude nedostatek.
Některé automobilky se už několik let snaží vzácné zeminy něčím nahradit. Kromě nedostatečných dodávek se ale obávají také velkých cenových výkyvů a škod na životním prostředí v dodavatelském řetězci. Za posledních 20 let západní země převážně ustoupily od produkce kovů vzácných zemin, protože tato výroba je často složitá a doprovází jí škodlivé zplodiny. Čína tak dnes dominuje celému produkčnímu řetězci. Ceny hlavní suroviny: oxidu neodymitého, se pak loni jen během devíti měsíců, zvýšily dvojnásobně.
Plánovaná česká továrna na baterie do elektromobilů by mohla ročně vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, uvedl ČEZ. To by mohlo vystačit pro 400 tisíc až 800 tisíc osobních automobilů. Záleží na technologii výrobce, respektive výrobců baterií z cínoveckého lithia a kapacitě finálních baterií. 
Gigafactory v Česku by ročně mohla vyrobit baterie do až 800 tisíc aut
Money
Magnety ze vzácných zemin se vyrábějí převážně z neodymu a považují se za nejúčinnější způsob pohonu elektromobilů. Jsou ale důležité i pro elektroniku, obranný průmysl a obnovitelné zdroje energie. Elektrická auta s těmito permanentními magnety potřebují méně energie z baterií než elektromobily s běžnými magnety. Tato vozidla mohou tedy ujet delší vzdálenost do dalšího dobití. Pro elektromobily byly jedinou volbou až do roku 2010, kdy Čína při sporu s Japonskem pohrozila omezením dodávek vzácných kovů. Ceny pak prudce vzrostly.
Automobilky jako Nissan, Toyota, BMW, Volkswagen či Renault vyřazují vzácné zeminy ze svých motorů, Číňané však auta s permanentními magnety stále vyrábějí. Až 46 procent výrobců, kteří se loni na celosvětovém prodeji lehkých motorových vozidel podílelo, podle údajů analytické společnosti JATO Dynamics použití vzácných zemin v elektromobilech omezuje, případně už je vyřadilo. A vznikají nové podniky, které vyvíjejí elektromotory bez těchto kovů nebo se snaží zvýšit recyklaci magnetů používaných ve stávajících vozidlech.
Průměrná cena ojetých aut na českém trhu v prvním letošním pololetí stoupla meziročně o takřka 16 procent na 245 tisíc korun. Rapidní zdražování ojetin bude pokračovat, i když částečně jsou jeho důvodem přechodné faktory. Proč? 
Lukáš Kovanda: Pět důvodů, proč budou ojetiny prudce zdražovat
Názory
Neodymové magnety v běžném elektromobilu váží zhruba tři kilogramy, ale i při dvanáctině této hmotnosti jsou schopny udržet tolik oceli, co zápasník těžké váhy, a budou mít zhruba 18krát větší magnetickou energii než standardní magnety, uvedl britský výrobce magnetů Bunging. Navzdory tomu, že pandemie snížila prodej automobilů, poptávka po těchto magnetech pro elektrické vozy loni vzrostla o 35 procent na 6600 tun, uvádí poradenská společnost Adamas Intelligence.Ta rovněž očekává, že globální spotřeba vzácných kovů pro magnety se do roku 2030 zvýší ve srovnání s letošním rokem téměř čtyřnásobně na 15,7 miliardy dolarů.
Cena permanentních magnetů pro motory hybridních a elektrických vozů je více než 300 dolarů na jeden vůz, což je až polovina nákladů ceny na motor, upozorňují analytici. Největší švýcarská banka UBS očekává, že do roku 2030 budou elektrické modely tvořit celosvětově až polovinu prodaných aut, zatímco teď mají na celkovém prodeji podíl čtyři procent. Mnoho řidičů ale problém s dojezdem neřeší. „Většina lidí ujede méně než 100 mil (161 km) denně, takže jim stačí méně účinný motor,“ řekl výzkumník německého institutu Fraunhofer IWKS Jürgen Gassmann. I tak automobilky přijaly řadu strategií.
Některé společnosti, jako je Toyota, stále používají permanentní magnety, ale spotřebu vzácných zemin snížily. Toyota rovněž vyvinula magnet, který potřebuje o 20 až 50 procent méně neodymu. Jiné firmy, jako například BMW, přistoupily ke změnám designu s cílem co nejvíce snížit spotřebu vzácných zemin. Americký výrobce elektromobilů Tesla začal v roce 2019 kombinovat typy motorů. Jeho modely S a X mají dva motory, jeden s magnety ze vzácných zemin a jeden bez nich. Indukční motor poskytuje vyšší výkon, zatímco ten s permanentními magnety je účinnější. Tesla uvádí, že modely s motorem se vzácnými zeminami mají o deset procent vyšší dojezd. Oba typy motorů používá u nového modelu ID.4 také automobilka Volkswagen.
Analytik pro e-mobilitu společnosti IHS Markit Claudio Vittori se domnívá, že použití motorů bez kovů vzácných zemin pro elektromobily se do roku 2030 zvýší téměř osminásobně. Motory s permanentními magnety ale podle něj budou mít stále dominantní postavení, především díky výkonu a účinnosti.
Avšak i v případě, že jsou všechny tyto předpovědi správné a vzroste počet vozidel s motorem bez permanentních magnetů, nepomůže to zřejmě situaci na trhu uklidnit. „Neexistuje téměř žádný scénář, podle kterého by nabídka byla dostatečná,“ uvedl analytik společnosti Adamas Intelligence Ryan Castilloux.
Tesla se dohodla na dodávkách niklu do svých baterií s australským těžařem BHP Group. Akcie australské společnosti si v reakci na oznámení připsaly přes tři procenta. 
Nikl do baterií Tesly bude automobilka nakupovat od Australanů
Zprávy z firem
Splnění cílů evropského programu na snížení emisí bude Česko stát stamiliardy ročně. Největší výzvy leží v energetice, dopravě a renovaci budov.
Snižování emisí bude stát Česko dva biliony
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
