Vypnutím německých jaderných elektráren se do vzduchu dostane více CO2, uvádí studie
Odstavením zbylých tří německých jaderných elektráren se do vzduchu dostane ročně o 15 milionů tun více dodatečných emisí oxidu uhličitého (CO2). Uvádí to studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse. V sobotu budou v Německu odpojeny od sítě zbylé jaderné elektrárny. Mělo se tak stát už na konci loňského roku, ale kvůli energetické krizi se vládní koalice loni rozhodla nechat tři reaktory v provozu i přes zimu.
„S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že ztráty jaderné energie budou v krátkodobém horizontu kompenzovány větší výrobou elektřiny z uhlí a větším množstvím elektřiny z plynových elektráren. Je to na úkor bilance CO2 německého elektroenergetického sektoru, a tím na úkor závazků, které má Německo v ochraně klimatu,“ řekl Thess deníku Bild.
Ekonomicky je to nesmysl, je to jenom politika a ideologie, říká k uzavření posledních tří německých jaderných elektráren Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a také bývalý poradce vlády v otázkách energetiky. Míl je starý praktik, o energetice toho ví víc než všichni ministři.
Jaroslav Míl: Energetické firmy tvoří obří zisk na účet spotřebitelů. Zavření jádra v Německu situaci nezmění
Leaders
Německo v sobotu po více než 60 letech uzavře kapitolu výroby energie z jádra, v příštích letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost. Němci se tím zbaví závislosti na fosilních palivech, jejichž vlastní zdroje pro svou potřebu nemají.
Podle německé ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové ale nepředstavuje jaderná energie dobrou variantou pro záchranu klimatu. „Jaderná energie není ani bez CO2, ani nejde o formu výroby energie s nejnižšími emisemi CO2. Je to totiž právě energeticky náročná výroba paliva, která je škodlivá pro klima,” řekla politička ze strany Zelených agentuře DPA. Jádro podle ní navíc není odolné vůči klimatické krizi kvůli enormním požadavkům na chladicí vodu.
Západní Evropa, a s ní i Česko, přistoupila na hru o změně klimatu. Na příběh vyprávějící o tání ledovců, o zvyšování hladiny oceánů. Kvůli této iluzi se mění celý výrobní řetězec. Politici, uvěznění v tomto myšlenkovém konceptu, destruují vše, co Evropané za posledních dvě stě let vybudovali. Vrcholem šílené pyramidy je systém ESG, v podstatě diktát bank, které si díky idealistické představě západního světa o lepších zítřcích mohou lépe nacenit podmínky financování a zvyšovat poplatky.
Dalibor Martínek: Kdy Evropa pochopí, že elektroauta jsou slepou uličkou? Než se tak stane, bude to drahé
Názory
Udržitelnost jádra zpochybňuje s ohledem na stále častější vlny veder v důsledku klimatických změn i německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH). „V době nedostatku vody je třeba šetřit i vodou a jaderné elektrárny jsou obrovskými spotřebiteli vody,” řekl šéf organizace Sascha Müller-Kraenner. To podle něj také vyvrací argument, že elektřina z jaderných elektráren je spolehlivá a vždy dostupná. „Prostě to tak není,” dodává Müller-Kraenner.
V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
