Odstavením zbylých tří německých jaderných elektráren se do vzduchu dostane ročně o 15 milionů tun více dodatečných emisí oxidu uhličitého (CO2). Uvádí to studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse. V sobotu budou v Německu odpojeny od sítě zbylé jaderné elektrárny. Mělo se tak stát už na konci loňského roku, ale kvůli energetické krizi se vládní koalice loni rozhodla nechat tři reaktory v provozu i přes zimu.

„S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že ztráty jaderné energie budou v krátkodobém horizontu kompenzovány větší výrobou elektřiny z uhlí a větším množstvím elektřiny z plynových elektráren. Je to na úkor bilance CO2 německého elektroenergetického sektoru, a tím na úkor závazků, které má Německo v ochraně klimatu,“ řekl Thess deníku Bild.

Jaroslav Míl: Energetické firmy tvoří obří zisk na účet spotřebitelů. Zavření jádra v Německu situaci nezmění

Leaders

Ekonomicky je to nesmysl, je to jenom politika a ideologie, říká k uzavření posledních tří německých jaderných elektráren Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a také bývalý poradce vlády v otázkách energetiky. Míl je starý praktik, o energetice toho ví víc než všichni ministři.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Německo v sobotu po více než 60 letech uzavře kapitolu výroby energie z jádra, v příštích letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost. Němci se tím zbaví závislosti na fosilních palivech, jejichž vlastní zdroje pro svou potřebu nemají.

Podle německé ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové ale nepředstavuje jaderná energie dobrou variantou pro záchranu klimatu. „Jaderná energie není ani bez CO2, ani nejde o formu výroby energie s nejnižšími emisemi CO2. Je to totiž právě energeticky náročná výroba paliva, která je škodlivá pro klima,” řekla politička ze strany Zelených agentuře DPA. Jádro podle ní navíc není odolné vůči klimatické krizi kvůli enormním požadavkům na chladicí vodu.

Dalibor Martínek: Kdy Evropa pochopí, že elektroauta jsou slepou uličkou? Než se tak stane, bude to drahé

Názory

Západní Evropa, a s ní i Česko, přistoupila na hru o změně klimatu. Na příběh vyprávějící o tání ledovců, o zvyšování hladiny oceánů. Kvůli této iluzi se mění celý výrobní řetězec. Politici, uvěznění v tomto myšlenkovém konceptu, destruují vše, co Evropané za posledních dvě stě let vybudovali. Vrcholem šílené pyramidy je systém ESG, v podstatě diktát bank, které si díky idealistické představě západního světa o lepších zítřcích mohou lépe nacenit podmínky financování a zvyšovat poplatky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Udržitelnost jádra zpochybňuje s ohledem na stále častější vlny veder v důsledku klimatických změn i německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH). „V době nedostatku vody je třeba šetřit i vodou a jaderné elektrárny jsou obrovskými spotřebiteli vody,” řekl šéf organizace Sascha Müller-Kraenner. To podle něj také vyvrací argument, že elektřina z jaderných elektráren je spolehlivá a vždy dostupná. „Prostě to tak není,” dodává Müller-Kraenner.

V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku.