FOTOGALERIE: Ze dne na den měli lidé z pětistovky desetikorunu. Sedmdesát let od bleskové měnové reformy v Československu
Před 70 lety, 1. června 1953, se v tehdejším komunistickém Československu probudili lidé radikálně chudší než o den dříve. Důvodem byla měnová reforma, kterou chtěla tehdejší „vláda lidu" zlikvidovat černý trh, snížit poptávku po nedostatkovém zboží a zrušit přídělový systém. Toto další „vítězství pracujícího lidu“, jak to komunisté označovali, ale znamenalo devalvaci úspor a hotovosti až v kurzu 50 ku jedné a snížení životní úrovně, což vyvolalo i první masové protesty občanů po únorovém převratu v roce 1948.
Peněžní reforma byla oficiálně odůvodňována nutností nápravy nedokonalých opatření přijatých v roce 1945 a snahou omezit přetrvávající silnou pozici „poražené reakce“, která „spekulovala a brzdila rozvoj socialismu“, píše Česká národní banka na svých stránkách věnovaných historii peněžní soustavy v Česku a dříve.
Jak vypadala měnová reforma a čím se tehdy platilo? Podívejte se ve fotogalerii:
Hlavním důvodem však byla podle ČNB snaha o snížení kupní síly obyvatelstva tak, aby mohlo dojít ke sloučení vázaného a volného trhu a k likvidaci černého trhu. V neposlední řadě reforma též měla vyřešit vysoké vnitřní zadlužení státu.
Novodobé obchodování na Burze cenných papírů v Praze bylo se sedmi emisemi zahájeno 6. dubna 1993. Historie pražské burzy je ale mnohem delší. Psát se začala už 17. dubna 1871, tedy před téměř 152 lety. Přestála světové války i komunisty.
Přežila války i komunisty. Pražská burza si připomíná 30 let po znovuotevření
Money
Černý trh se zničit nepodařilo – ostatně již v roce 1957 byl založen Tuzex, jehož poukázky neboli bony se až do sametové revoluce staly jednou z hlavních „komodit“ veksláků v Československu.
Dvoudenní reforma
Peněžní reforma byla velmi rychlá. Její datum bylo stanoveno na pondělí 1. června, kdy se po víkendu znovu otevřely obchody, a tehdejší předseda vlády Viliam Široký oznámil v rozhlase, že dosavadní bankovky platí jen do konce měsíce května, teprve v sobotu 30. května v podvečer.
Děti jsou už znuděné, když jim každoročně v návalu nutkání vyprávím, jak jsem jim před dávnými třiatřiceti lety jako student „přinesl svobodu a demokracii“. Ale tati, to už si vyprávěl tolikrát, říkají.
Dalibor Martínek: Smrt komunistům, vykřikl muž z davu. Hned u něj byli čtyři estébáci
Názory
ČNB odhaduje, že reforma přinesla výraznou redukci peněz, když z platidel z roku 1945 v hodnotě cca 52 miliard korun zůstal po výměně jen zlomek, zhruba 1,4 miliardy. Lidé, kteří nezaměstnávali žádnou pracovní sílu, dostali za 300 korun starých peněz nové v poměru 5:1, jejich ostatní hotovost a všechny hotovosti občanů, kteří někoho zaměstnávali, se měnily v poměru 50:1.
Prostředky, které byly na zablokovaných (vázaných) vkladech z měnové reformy v roce 1945, tedy asi 80 miliard korun, pak byly anulovány. Vklady na spořitelních knížkách byly přepočteny podle své výše v poměru 5:1 (do 5 tisíc korun) až 30:1 (nad 50 tisíc korun).
Překotná transformační doba na počátku devadesátých let přinesla hned několik zásadních událostí navždy měnící naše životy. Ale tím velké ekonomické události zdaleka nekončí. Za posledních třicet let od 17. listopadu 1989 jich byla celá řada. Redakce newstream.cz vybrala 15 nejdůležitějších, ať už pozitivně, tak i negativně měnící naše životy i podnikání.
Inflace přes padesát procent nebo první supermarket. 15 klíčových bodů polistopadové ekonomiky
Leaders
V poměru 5:1 se proplácely rovněž mzdy a příjmy zemědělců za dodávky, sociální dávky či starobní důchody, přičemž ceny se snížily méně, a tudíž došlo k poklesu reálných mezd, uvádí ČNB. Ve výsledku zchudli nejen běžní obyvatelé, ale i tehdejší živnostníci a soukromí obchodníci, kteří přišli o značný provozní kapitál.
První masové protivládní protesty
Reforma vyvolala první velký masový nesouhlas obyvatel. Velký protest proti komunistickému režimu se uskutečnil v Plzni, kde masivně protestovali dělníci, jinak opora režimu. Důvodem bylo mimo jiné to, že plzeňská Škodovka úmyslně vyplatila mzdy dříve. Protesty nejen v Plzni byly potlačeny silou.
Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.
Kupónová privatizace: Třicet let od experimentu, který zrodil první české miliardáře, jiným nepřinesl nic
Money
Na reformě spolupracovali samozřejmě i sovětští poradci a reforma proto znamenala také navázání koruny nikoli na dolar, ale rubl. Protože byla měnová reforma provedena bez předchozího souhlasu Mezinárodního měnového fondu, bylo Československu v roce 1954 ukončeno v této organizaci členství. Znovu se členem MMF stalo Československo až po listopadové revoluci v roce 1990.
Všechna platidla také byla z důvodu utajení vyrobena v Sovětském svazu. Sovětská strana vnutila československým vyjednavačům neobvyklé hodnoty po 3 a 25 haléřích a korunách, na které si obyvatelstvo nikdy nezvyklo, podotkla ČNB.
Aktuální divácky úspěšný seriál České televize Devadesátky znovu probudil zájem o první porevoluční dekádu, která znamenala nástup svobody a demokracie, ale také zvýšené kriminality, vražd podnikatelů, příchod mafie zejména z jižní a východní Evropy i divoké privatizace a miliardových podle policie nelegálních finančních převodů. Jak na tu dobu vzpomínají přímí aktéři dění a které kauzy z té doby se nejvíce zapsaly do novodobých dějin?
Devadesátky – nástup svobody i obřích kriminálních kauz
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
