Čínský miliardář a kritik Pekingu Kuo Wen-kuej dostal v USA 30 let vězení za podvody. Podle soudu vylákal stovky milionů dolarů z lidí, kteří věřili, že podporují boj proti čínské komunistické straně, a peníze utratil za luxusní život.
Čínského šéfkuchaře Wang Kanga obvinili diváci, že se vysmíval památce syna komunistického vůdce Mao Ce-tunga, když v době výročí jeho smrti zveřejnil výukové video s návodem na přípravu smažené rýže se vejcem. Uvedl to deník The Guardian, podle nějž se Wang, který má na YouTube dva miliony sledujících, za video omluvil.
V komunismu byla jejich práce zakázaná. Teď jsou snímky Karla Bucháčka a Miroslava Hlaváčka, na nichž zachytili zásadní okamžiky československé historie včetně okupace v roce 1968 nebo událostí roku 1989, exkluzivně k vidění v prostorách centra architektury CAMP.
Chrám komunistické víry na hoře Buzludža již ze své dřívější železobetonové impozantnosti hodně ztratil. Nyní připomíná havarovaný létající talíř, který náhodně na vrcholu ztroskotal, něž někdejší obří svatyni vyvolených.
Před 70 lety, 1. června 1953, se v tehdejším komunistickém Československu probudili lidé radikálně chudší než o den dříve. Důvodem byla měnová reforma, kterou chtěla tehdejší „vláda lidu" zlikvidovat černý trh, snížit poptávku po nedostatkovém zboží a zrušit přídělový systém. Toto další „vítězství pracujícího lidu“, jak to komunisté označovali, ale znamenalo devalvaci úspor a hotovosti až v kurzu 50 ku jedné a snížení životní úrovně, což vyvolalo i první masové protesty občanů po únorovém převratu v roce 1948.
Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let.
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
