Deset let poté, co čínské úřady spustily vlnu zatýkání právníků a aktivistů hájících lidská práva, je v Číně téměř nemožné hájit lidská práva, říkají podle serveru The Guardian jejich tamní zastánci. Režim nyní potlačuje jakoukoliv formu opozice systematičtěji a nenápadněji.
Chrám komunistické víry na hoře Buzludža již ze své dřívější železobetonové impozantnosti hodně ztratil. Nyní připomíná havarovaný létající talíř, který náhodně na vrcholu ztroskotal, něž někdejší obří svatyni vyvolených.
Před 70 lety, 1. června 1953, se v tehdejším komunistickém Československu probudili lidé radikálně chudší než o den dříve. Důvodem byla měnová reforma, kterou chtěla tehdejší „vláda lidu" zlikvidovat černý trh, snížit poptávku po nedostatkovém zboží a zrušit přídělový systém. Toto další „vítězství pracujícího lidu“, jak to komunisté označovali, ale znamenalo devalvaci úspor a hotovosti až v kurzu 50 ku jedné a snížení životní úrovně, což vyvolalo i první masové protesty občanů po únorovém převratu v roce 1948.
Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let.
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
