Přehledně: Co Fialova vláda chystá v rozpočtu na rok 2025
Do konce srpna. To je termín, který si dala sama vláda na zveřejnění návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Ten je přitom nadále obestírán tajemstvím a jeho jednotlivé části zatím znají jen ministerstva. Celek zatím zná jen ministerstvo financí, jehož šéf Zbyněk Stanjura veřejně představil jen některé detaily.
Důvodem „utajování“ rozočtu je snaha projednat detaily s jednotlivými rezorty a představit veřejnosti až výsledek, nad nímž bude panovat shoda alespoň v části vládní pětikoalice. Hlavně aby se z toho nestala politika, míní Stanjura. Zde jsou hlavní známé informace o klíčovém zákoně pro volební rok 2025.
1. Nepřekročitelný schodek
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun. Jde přitom o nižší schodek, než který vláda sama očekávala v dubnu letošního roku. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, konkrétní hodnotu potom potvrzuje i Národní rozpočtová rada. Překročení 231 miliard je tak podle ministra vyloučeno.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod. 
Nepříjemná pravda. Bez dalšího zvyšování daní to nepůjde, politici by měli lidem říct pravdu
Názory
2. Výdaje porostou
Navzdory vládnímu konsolidačnímu balíčku je již nyní jisté, že celkové výdaje státu budou v roce 2025 vyšší než v roce letošním. A to čistě proto, že vláda (ale také Česká národní banka či Česká bankovní asociace) na příští rok očekává vyšší růst tuzemské ekonomiky a vyšší růst HDP vládě poskytne vyšší příjmy zejména z daní, což jí zase umožní vyšší výdaje. Dalším důvodem vyšších výdajů jsou vyšší nároky celé řady příspěvkových organizací (některé požadovaly navýšení platů ještě v roce 2024, což ministr financí zatím odmítl). A konečně třetím důvodem vyšších výdajů je také fakt, že rok 2025 bude volební a strany vládní koalice musejí nabídnout státním zaměstnancům důvod, proč by je měli volit.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Dalibor Martínek: Poslední předvolební šance pro Stanjuru. Musí přetlačit nenasytné odboráře
Názory
3. Ne všichni budou spokojení
To však neznamená plošné navyšování rozpočtů jednotlivých ministerstev. Podle insiderů bude většina ministerstev nespokojená s výší nárůstu rozpočtu, některá ministerstva by si údajně dokonce měla meziročně pohoršit. Největší bitva se přitom očekává o rozpočet ministerstva školství, které by podle ministra Mikuláše Beka (STAN) mělo v příštím roce hospodařit s rozpočtem o šest miliard nižším než letos. Další nižší než očekávané finance by měla získat ministerstva vnitra (ovládané STAN), pro místní rozvoj (ovládané Piráty), a dokonce i obrany (paradoxně ovládané ODS).
Ano, je to skutečně šok, že v roce 2024 ministr školství teprve zvažuje, že by se v českých školách měla angličtina zavést povinně již v první třídě. Angličtina měla být povinná nejpozději od roku 2000 a dneska by Česko vypadalo o poznání jinak, než jak vypadá.
Stanislav Šulc: Šok! Ministr Bek chce zavést povinnou angličtinu už v první třídě
Názory
4. Pomoci musí windfall tax
Další známou skutečností v návrhu rozpočtu na příští rok je pokračování takzvané windfall tax, kterou stát uvalil na část energetického a bankovního sektoru která však v důsledku však téměř výlučně dopadá na polostátní ČEZ, a tedy jeho minoritní akcionáře. Rok 2025 přitom je posledním rokem, s nímž mimořádná daň původně počítala, zároveň již koncem loňského roku, a zejména letos sílily spekulace, že daň z nenadálých zisků stát zruší. A to z jednoduchého důvodu – padly totiž podmínky, které v sektorech energetiky a financí přihrály navýšené zisky. Přesto ministr Stanjura o zrušení windfall tax nechce slyšet. Pravděpodobně za tím bude obava z příjmové stránky rozpočtu. Již v letošním roce totiž stát méně na DPH, a hlavně spotřební daně z tabáku podstatně méně, než si projektoval. Zároveň ale roste inkaso ze sociálního pojištění a daně z příjmů fyzických osob. Zároveň teprve od léta začínají platit nová pravidla pro dohodáře, lze očekávat další posílení výběru daní z příjmů fyzických osob.
Novinky u daní z příjmů pocítí ve své peněžence řada daňových poplatníků už v příštím roce. Od příštího roku se například rozšíří řady zaměstnanců a OSVČ, kterých se týká druhá 23% sazba daně z příjmů. Změny se dále dotknou jak zaměstnanců se stravenkami a různými benefity, tak i všech, kteří pracují na dohody o provedení práce, jsou OSVČ nebo ti, kdo si dosud odčítali slevu na nepracují manželku či manžela. Až na výjimky, jako je školkovné, ale nepůjde o nijak závratné zdražení. Vláda si od těchto všech změn ovšem slibuje nejen více peněz do státní kasy, ale současně tím ruší i řadu nesystémových slev na daních, které různé skupiny bezdůvodně zvýhodňovaly oproti ostatním. Podrobnosti všech nejdůležitějších změn, které se týkají příjmů dosažených až v roce 2024, jsme probírali s daňovým poradcem Janem Kotalou, jedním ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory.
Od roku 2024 bude 23% daň z příjmu platit výrazně více lidí než dosud
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
