Středeční ničivou povodeň na hranici Nepálu a Tibetu pravděpodobně spustil mohutný sesuv ledu a hornin, který dočasně přehradil řeku a následně uvolnil obrovské množství vody. Vědci upozorňují, že oteplování a rychlé tání ledovců mohou vysokohorské svahy dále destabilizovat a zvyšovat riziko podobných řetězových katastrof.
Pojišťovny zatím živelné škody z letošního září v České republice vyčíslily na téměř 8,4 miliardy korun a rozhodně to ještě není konečná suma. Má se prý podle pojišťoven jednat o druhou největší katastrofu od rozdělení Československa v roce 1993. Více škod způsobily už jen povodně v roce 2002. Do jaké míry ale letošní tragické povodně ovlivní možnosti pojišťování domů v zasažených oblastech? Pojišťovny tvrdí, že jen minimálně. Přečtěte si, jak to bude a co rozhoduje o nepojistitelnosti nemovitostí.
Zářijové povodně zničily stovky domů a vyplavily tisíce domácností. Pro obyvatele postižených oblastí znamenaly obrovskou životní katastrofu a vyvolaly pocity zmaru. Čalouník a nábytkář Pavel, celé jméno si nepřál uvést, se jim snaží hmotně pomáhat, ale z povodňové hrůzy v posledních dnech těží, když si odváží vyhozený poškozený nábytek k repasi.
Takovou prověrku před senátními a krajským volbami si určitě nikdo nepřál. Hřmění stoleté vody, respektive to, jak politici – především starostové a hejtmani - zvládnou průběh povodní a jejich následky, možná nakonec přehluší obvyklé starosti regionů a bude pro výsledek hlasování rozhodující. Jestli se tedy volby v předem daném termínu vůbec budou konat.
Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme. Nicméně některé opatrné úvahy lze uskutečnit už nyní, a to díky historické zkušenosti.
V Česku dál pokračuje vlna záplav. Nejvíc vody spadlo do rána v Jeseníkách, Beskydech a v Krkonoších. Dramatická je situace zejména v Moravskoslezském kraji a na severu kraje Olomouckého. Na řece Opavě ve městě Opava byl překročen stoletý průtok. Domovy musely opustit tisíce lidí. Některé obce jsou kvůli zatopeným komunikacím odříznuty od okolního světa. Horskou obec Malou Úpu ve východních Krkonoších odřízly od českého vnitrozemí sesuvy půdy. Na dvou místech v Jihomoravském kraji platí extrémní povodňový stav. Z jihočeských vodních nádrží Husinec a Římov přetéká voda.
Některý z povodňových stupňů stále platí na 244 místech Česka. Z toho téměř na třetině byl třetí stupeň nebo stupeň, který meteorologové označují jako extrémní povodeň. Kritická je situace především na severní Moravě. Moravskoslezský a Olomoucký kraj už vyhlásily stav nebezpečí.
Uznávám, že psát glosu s takovým titulkem uprostřed povodně, kdy nejhorší máme teprve před sebou, může působit poněkud pošetile. Nicméně jde o postřeh v průběhu boje. Veškeré přípravy tentokrát působí koordinovaně, nasazení je obrovské, sto tisíc hasičů v akci. Ale i energetiků, dopravců a dalších profesí.
Vysušená půda vstřebala velké množství vody, po vydatných deštích je už ale téměř nasycená a odtéká. Hlavní roli v zachycení povodní přebírají přehrady, uvedl dnes na síti X portál Intersucho.
V sobotu ráno byl některý z povodňových stupňů na 145 místech Česka. Třetí stupeň, tedy stav ohrožení, byl na 27 místech dvou desítek toků.
V Česku v pondělí dopoledne nadále stoupají hladiny řek a potoků. Nejvyšší stupeň povodňové aktivity platil dopoledne zhruba na 20 stanicích, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na několika místech vyhlásil extrémní stupeň nebezpečí. Bez proudu zůstávalo 3700 domácností, poruchy se ale daří odstraňovat a jejich počet by měl klesat. Podobné je to na železnici, kde se už podařilo většinu popadaných stromů z kolejí odklidit. Odpoledne bude vítr slábnout.
