Robotů ve světě opět přibylo. Většinu nových si pořídila Čína
V továrnách po celém světě dnes podle Mezinárodní federace robotiky pracuje rekordních pět milionů průmyslových robotů. Jen loni jich přibylo přes 600 tisíc a k tomu skoro čtvrt milionu servisních robotů pro sklady či úklid.
Mezinárodní federace robotiky (IFR), oborové sdružení se sídlem ve Frankfurtu, ve své pravidelné ročence World Robotics opět hlásí růst. V roce 2025 do továren přibylo 603 tisíce robotů, tedy o devět procent víc než rok předtím. Celkový počet průmyslových robotů v provozu dosáhl pěti milionů. To je víc než dvojnásobek stavu před sedmi lety.
Do této statistiky se však nepočítá všechno, co se samo hýbe, ale jen robotické systémy nasazené do výroby v továrnách. Do jiné kategorie patří profesionální servisní roboty, které dělají užitečnou práci pro lidi nebo pro jiná zařízení. Těch se loni prodalo skoro 250 tisíc, o 24 procent víc než v roce 2024. Téměř polovinu z nich tvoří stroje pro logistiku, které převážejí zboží a materiál, a dále pak třeba roboty úklidové. Zajímavým postřehem může být, že ve Spojených státech se logistické roboty už častěji pronajímají, než kupují.
Zájem investorů o akcie mladých inovativních firem neochlazuje. Spíše naopak. IPO čínské společnosti Unitree bylo natolik očekávané, že ceny akcií vystřelily krátce po začátku obchodování o 600 procent. Její roboty prodává i přední český e-shop.
Čínský výrobce humanoidních robotů vstoupil na burzu. Cena akcií vystřelila o 600 procent
Trhy
Čína zavádí víc robotů než zbytek světa dohromady
Čína loni instalovala 354 tisíc průmyslových robotů, o pětinu víc než rok předtím, takže na ni připadá 59 procent všech nových průmyslových robotů na planetě.
Rozdíly mezi kontinenty jsou výrazné. Asie loni instalovala 457 tisíc robotů zejména díky Číně a dále pak Japonsku (s 36 tisíci novými průmyslovými roboty) a Jižní Koreji (s 30 tisíci).
Evropská unie si pořídila 60 500 průmyslových robotů, čímž jejich instalovaný počet dosáhl 700 tisíc. Ale i tak se počet nově dodaných kusů snížil oproti roku 2024 o 11 procent. Vysvětluje se to oslabením automobilového průmyslu. V Evropě suverénně nejvíc průmyslových robotů zavedlo Německo (téměř 25 tisíc).
Česko je s 2 300 nově instalovanými roboty na sedmém místě, těsně za Polskem. V ČR pracuje 216 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců, což je víc než činí průměr ve světě (177 robotů), ale míň než v Německu (449 robotů) nebo v Jižní Koreji (1 220 robotů na 10 tisíc zaměstnanců).
Český průmysl za poslední roky výrazně zrychlil robotizaci. Hustota průmyslových robotů se mezi lety 2017 a 2024 zvýšila o 82 procent a Česko se přiblížilo průměru Evropské unie. Za světovou špičkou ale dál výrazně zaostává – Jižní Korea za stejné období zvýšila počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců o více než pětinásobek českého přírůstku.
Nejsou lidi, a tak české továrny sázejí na roboty. Světová špička nám ale ujíždí
Zprávy z firem
Severní a Jižní Amerika, které IFR řadí do jednoho zeměpisného šuplíku, si pořídily 57 tisíc průmyslových robotů, tedy méně než země EU. Podle očekávání nejvíce zabodovaly USA s 38,4 tisíce robotů. Překvapila Brazílie, která instalovala 4,3 tisíce nových robotů, což je o 38 procent víc než rok předtím. Nejpravděpodobnějším vysvětlením jsou podle IFR investice čínských automobilek do brazilského průmyslu.
Mezinárodní federace robotiky očekává další růst: letos 655 tisíc globálních instalací a v roce 2029 už 806 tisíc. Předpokládá se větší zájem z jiných než automobilových odvětví. Příčinou poptávky po robotech má být stárnutí populace, nedostatek pracovníků a také umělá inteligence, která dává robotice nové možnosti uplatnění.
Humanoidů je zatím pomálu
Největší pozornost dnes přitahuje rozvoj humanoidních neboli lidem podobných robotů. Humanoidů vyšších než 140 centimetrů se loni podle IFR prodalo jen kolem sedmi tisíc. Federace napočítala 174 jejich výrobců, z nichž víc než polovina sídlí v Číně, přitom většinou jde podle ní o zkušební projekty a tyto stroje často nejsou úplně automatizované, ale na dálku je řídí člověk.
Letošní rok by měli do lépe situovaných domácností začít ve větším množství proudit humanoidní, tedy lidem podobní roboti a dělat tam domácí práce, říkají předpovědi. Ale zatím se zdá, že to ještě nebude tak žhavé. A zřejmě oprávněně.
Na vlastního robotického sluhu je lepší si ještě chvíli počkat
Enjoy
Obecně platí, že průmyslový robot, tedy zpravidla pohyblivé rameno uzpůsobené konkrétní činnosti ve stejném prostředí, je podstatně levnější než humanoidní robot, který by měl být univerzální a zvládnout mnohem více činností – no, jako člověk. Avšak právě stroj schopný napodobit mnohostrannou lidskou činnost může najít lepší uplatnění v proměnlivém prostředí a také jako pomocník v lidské domácnosti.
Naprogramovat tolik činností je obtížné. Proto se už několik let používají postupy, při nichž člověk požadované činnosti předvádí, třeba i se snímači pohybu na těle, sleduje jej kamera a počítač v robotovi si data „přebere“ a naučí se činnost zvládnout. Teď zrovna jeden takový výukový program využívající postupů umělé inteligence představila jihokorejská firma TwelveLabs. Její model Pegasus 1.6 rozebírá záznamy z kamery na hlavě pracujícího člověka, třeba při vaření nebo montáži. Model v nich podle firmy rozpozná jednotlivé úkony, přesně je časově vymezí a popíše, co dělá levá a co pravá ruka. A podle toho by se to měl robot už naučit sám.
Tak uvidíme, jestli příští rok ve statistikách humanoidních robotů přibude.
