Norská vláda čeká příští rok rekordní příjmy z ropy a plynu. Roste těžba i ceny

Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to norské ministerstvo financí.

Ceny plynu pro evropský trh se v letošním roce zhruba ztrojnásobily v reakci na snížení dodávek z Ruska. Norsko je druhým největším dodavatel plynu v Evropě a předním globálním producentem ropy. V příštím roce čeká zvýšení těžby na 4,3 milionu barelů ropného ekvivalentu denně z letošních 4,1 milionu barelů.

Vláda očekává rekordní příjmy

Návrh rozpočtu na příští rok předpokládá zvýšení příjmů na rekordních 1,38 bilionu norských korun (3,2 bilionu korun) z letošních 1,17 bilionu NOK. Loni příjmy dosáhly 288 miliard NOK, uvedla agentura Reuters.

Šéfka EK: EU je více otevřená stropu na plyn, ve výrobě elektřiny i obecně

Politika

Evropská komise je připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny, oznámila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Zároveň před europoslanci naznačila, že komise uvažuje také o obecnějším zastropování ceny plynu, které by bylo dočasným řešením do spuštění nového mechanismu pro stanovování cen na unijním trhu. Jako další odpověď na aktuální vysoké ceny vidí von der Leyenová intenzivnější vyjednávání s partnery, jako je Norsko.

ČTK

Přečíst článek

V reakci na růst cen vláda plánuje zvýšit příští rok daně pro ropný a plynárenský průmysl v zemi o dvě miliardy norských korun. Částečně to bude tím, že zruší pobídkový balíček zavedený v době koronavirové pandemie. Rozhodnutí je rovněž součástí širšího kroku menšinové levicové vlády, která se snaží zvýšit daně firmám využívajícím přírodní zdroje, včetně producentů energií a rybích farem, a bojovat s vysokou inflací.

Ve snaze ochladit ekonomiku a snížit inflaci také vládní koalice uvedla, že hodlá snížit v příštím roce výdaje ze státního investičního fondu. Celkem z něj chce vybrat 316,8 miliardy norských korun, letos má v plánu z něj vzít 335,1 miliardy norských korun. Norský státní investiční fond je největší svého druhu na světě. Norsko v něm soustředí příjmy z prodeje ropy a plynu, aby ze současné těžby měly prospěch i budoucí generace, až se těžba fosilních zdrojů sníží či zastaví.

Hrubý domácí produkt (HDP) Norska bez započtení příjmů z těžby ropy se letos podle odhadů zvýší o 2,9 procenta. V příštím roce tempo růstu pomalí na 1,7 procenta a v roce 2024 se podle prognózy ministerstva financí zvýší na dvě procenta.

Berlín očekává, že energetická krize pošle německou ekonomiku do recese

Politika

Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 procenta. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.

ČTK

Přečíst článek