Zajímá nás
Hra s ohněm. Neposunutí dluhového stropu by pro Američany znamenalo finanční apokalypsu
Polarizace americké společnosti udělala z dříve poměrně rutinního úkonu posunutí dluhového limitu opakující se politickou krizi, kdy opozice vydírá vládnoucí administrativu. Důsledky nejhorší varianty, tedy platební neschopnosti, by přitom pocítili obyčejní Američané.
Ve Spojených státech se opět rozběhla debata o zvýšení dluhového stropu, který stanovuje, kolik může vláda v daném roce maximálně utratit. Letos to je 31,4 bilionu dolarů. Zákonodárci z obou komor Kongresu teď mají čas do konce měsíce, aby se dohodli na nové výši nebo na posunutí bez konkrétního čísla. V případě, že společnou řeč nenajdou, se USA nejspíš prvního června dostanou do platební neschopnosti. Ačkoli k tomuto procesu i diskusím došlo už mnohokrát, nikdy zatím na nejhorší nedošlo. Následky by však byly velmi vážné.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
„Reglobalizace" začala. Vietnam, Mexiko a Indie posilují ve světovém obchodu na úkor Číny
Money
V posledních letech, a patrně tomu bude tak i letos, se tato otázka stává žhavým politickým tématem. Jelikož republikáni drží Sněmovnu reprezentantů, Bidenova demokratická administrativa potřebuje jejich souhlas, a strana tak může situaci využít k získání politických bodů a některých prezidentových ústupků. To dobře ilustruje výrok vůdce republikánské většiny dolní komory Kevina McCarthyho z úvodu letošního roku. „Kdybyste dali svému dítěti kreditní kartu a ono by neustále překračovalo limit, nemohli byste ho jen tak zvyšovat. Sedli byste si s ním a zjistili, kde příliš utrácí a kde může své chování změnit,“ napsal na Twitteru. Prezident Joe Biden zase avizoval, že se k ústupkům dotlačit nenechá, že s tím že by se otázky rozpočtu a šetření neměly spojovat.
Republikáni již neoblomnost Bidena a jeho Demokratické strany zkoušejí. Ve Sněmovně reprezentantů v dubnu vznikl návrh, který počítá s posunutím stropu, ale jen na oplátku za seškrtání výdajů v příštím desetiletí o čtrnáct procent. Je přitom téměř jasné, že takový zákon nemůže projít Senátem, kde mají většinu demokraté. Pokud by se tak čirou náhodou stalo, situaci jistí prezidentské veto.
Americký prezident Joe Biden odpovídá na dotazy novinářů méně často než šéfové Bílého domu z předcházejících tří dekád. 
Biden se vyhýbá médiím. Méně tiskových konferencí měli v historii jen Nixon a Reagan
Politika
O dalším postupu se v Oválné pracovně jednalo i včera, hodinová diskuse mezi prezidentem a důležitými politiky obou komor Kongresu ale smírným výsledkem neskončila. Republikán McCarthy si stěžoval na Bidenův styl vládnutí a tvrdí, že Bílý dům nemá žádný plán B. Demokraté zase svým rivalům vyčítají, že nejzazší vyústění situace nechávají stále otevřené.
Ekonomická apokalypsa
Zákonodárce už varovala ministryně financí Janet Yellenová. „Je to úkolem Kongresu. Pokud to neudělá, čeká nás ekonomická a finanční katastrofa, za kterou bychom si mohli sami,“ řekla ekonomka. Diskuse by podle bývalé šéfky Fedu neměly být vydíráním „s pistolí u hlavy amerického lidu“. Kongresmanům rovněž připomněla, že negativní důsledky přinese už jen přílišné otálení.
Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bílý dům si krátkodobě půjčuje nejdráž v dějinách. Houstne strach z bankrotu USA
Názory
Neposunutí dluhové hranice by byl obrovský problém, jenž by život v zemi prakticky zastavil. Vláda by ze dne na den přestala vyplácet mzdy státním zaměstnancům nebo vojákům, zavřely by se vládní agentury a národní parky. Do problémů by se dostaly například neziskovky, které jsou financovány i ze státních zdrojů. Vláda by nemohla financovat sociální systém včetně zdravotního programu Medicare. Mimořádná událost by se tedy podstatnou měrou dotkla životů obyčejných Američanů.
USA by také přestaly splácet úroky, což by mělo katastrofální důsledky na finanční systém a mezinárodní reputaci ekonomiky. Ratingová agentura Moody’s odhaduje, že by kvůli tomuto politickému rozhodnutí tamější ekonomika klesla o čtyři procenta a americké akcie by ztratily skoro dvacet procent, na dlažbě by skončilo na sedm milionů lidí. Podle analytiků investiční banky Goldman Sachs by se okamžitě zatavilo asi deset procent celé ekonomiky. Snížení důvěryhodnosti by ve druhé vlně zdražilo půjčování peněz nejen vládě a firmám, ale i veřejnosti by poskočily sazby půjček a hypoték.
Nejlepší časy globalizovaného světa jsou již za námi, říká Peter Garnry, hlavní akciový stratég dánské Saxo Bank. Přichází doba deglobalizace, či fragmentace světového hospodářství. Garnry nevěří v brzký pokles inflace ke dvěma procentům. „Dlouhodobě nás čeká inflace v rozpětí tří až čtyř procent. Pokud nemůžete mít hladce fungující globální ekonomiku, potřebujete více investic. Zdroje budou hůře dostupné a vše bude logicky dražší,“ říká v rozhovoru pro Newstream.
Globální ekonomika si prochází rozvodem. Po něm bude vše dražší
Money
Před vyhrocováním situace varuje celá řada ekonomů. „Ačkoli se politici v dlouhé historii našeho státu dosud vyhýbali způsobení takových škod americké, a dokonce i světové ekonomice, prakticky každá analýza, kterou jsme viděli, uvádí, že platební neschopnost vede k hluboké a okamžité recesi. Ekonomové se na mnohém neshodnou, ale pokud jde o rozsah rizik, která vyvolává těsné přiblížení se k dluhovému stropu nebo jeho překročení, sdílíme tuto hluboce znepokojivou shodu,“ uvádí v analýze Bílý dům. Sečteno a podtrženo, Spojené státy by nečekaný šok přišel draho a chvíli by trvalo, než by se z něj vzpamatovaly.
Vyhrocená politika
Když se přitom podíváme do historie, posouvání dluhového stropu není ničím novým, ba naopak. Dluhové omezení vlády vzniklo v roce 1917, přičemž od roku 1960 se limit posouval už bezmála osmdesátkrát, naposledy v před dvěma lety. Aktuální diskuse by mohly svádět k obrázku, že rozpočtově odpovědní republikáni brzdí v utrácení rozdavačné demokraty. Ano, strana se slonem ve znaku klade na vyrovnané rozpočty asi větší důraz, ale ekonomické statistiky uvádějí, že strop se posouval v 49 případech za vlády republikánských prezidentů, ale jen 29krát za vlády demokratů. Třikrát se limit posouval i nedávno za prezidentství Donalda Trumpa. Když se vrátíme k příkladu s kreditkou, republikáni patrně nepřistupují ke všem dětem stejně.
Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů amerického Kongresu, se shodují se zástupci Demokratické strany na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný.
Lukáš Kovanda: Atmosféra houstne, Americe hrozí platební neschopnost
Názory
Je třeba dodat, že v minulosti býval tento proces rutinním krokem. Dnes je ale vše jinak. Může za to především politická polarizace společnosti, kterou v posledních letech v Americe pozorujeme, a která k vede k politizování dříve běžných záležitostí. K dosud největší krizi došlo v roce 2011, kdy byl v čele vlády demokratický prezident Barrack Obama. Republikáni tehdy vzdorovali takřka do poslední chvíle, kdy Spojeným státům zbývaly v pomyslné kase peníze na pouhé dva dny.
I když k dohodě nakonec došlo, nebezpečná hra se neobešla bez ztrát. Ratingová agentura S&P tehdy snížila hodnocení americké ekonomiky (jde o jediné snížení v historii!) a na Wall Street se tento týden zapsal do historie jako nejrušnější od finanční krize z roku 2008. Američtí zákonodárci by tak měli pamatovat na to, že nejde jen o čísla, ale že za stabilitu a důvěryhodnost politického prostředí se ve finančním světě platí zlatem.
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
