Němci řeší rozpočtovou krizi. Hraje se o klimatický program a transformaci průmyslu

Poté, co ústavní soud shodil návrh rozpočtu Scholzova kabinetu, musí ministři „najít“ 17 miliard eur. Jinak z velkého plánu na ekologickou transformaci průmyslu moc nezůstane.

Německo patří mezi státy s nejvíce ambiciózními environmentálními politikami. Přesto musel Robert Habeck, který je u našich západních sousedů vicekancléřem a ministrem hospodářství a ochrany klimatu za tamější uskupení Svaz 90/Zelení, zrušit plánovanou účast na globální klimatické konferenci COP28 v Dubaji. Bylo evidentní, že v Německu je zaděláno na pořádnou vládní krizi.

Lukáš Kovanda: Třetina německého průmyslu hrozí odchodem do zahraničí. Češi by zaplakali mezi prvními

Názory

Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Když v roce 2021 vznikal tříbarevný kabinet Olafa Scholze, který kromě jeho sociálních demokratů tvořili ještě právě zelení a středopraví a ekonomicky liberální Svobodní demokraté, mělo se Německo stát v oblasti ochrany klimatu výkladní skříní Evropy. Zároveň měla země ukázat, že jde hospodářství posunout směrem k uhlíkové neutralitě a zároveň si udržet prosperitu.

Německo bylo v roce 2022 jedenáctým největším producentem skleníkových plynů, ale podle vládního plánu se mělo do roku 2030 vrátit k šedesáti procentům úrovně z roku 1990. Strategie by možná vyšla, kdyby připravené miliardy nevyluxovaly nečekané události a geopolitický vývoj – hlavně pak důsledky pandemie a ruské invaze na Ukrajinu.

Německo ukončí regulaci cen energií. Brzda už není potřeba, uvedl Scholz

Zprávy z firem

Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba.

ČTK

Přečíst článek

Mocný soud

V těchto dnech se v Berlíně řeší rozpočet na příští rok. Přestože se už pomalu blíží Vánoce, tamější politici stále nenašli shodu. Vláda si dala termín do středy, ale ani tento deadline se jejím členům nepodařilo dodržet.

Německý deník Der Spiegel napsal, že Scholz „vede zemi do finančního chaosu“. Šéf opoziční CDU Friedrich Merz kancléře přirovnal k instalatérovi, který se snaží ucpávat díry v trubkách. Pokud se parlamentu nepodaří rozpočet schválit do konce roku, skončí úřady v provizoriu. Horší než krátkodobé provizorium je však dlouhodobý efekt.

Červenou v klasickém procesu schvalování deficitního rozpočtu vystavil ústavní soud, který navíc vládě zakázal přesunout už letos 60 miliard eur z fondu určeného na případné krize do balíku připraveného na ekologickou transformaci. V rozpočtu na rok 2024 pak vznikla díra ve výši 17 miliard eur.

Alexandr Vondra: Kašlu na uhlíkovou stopu, české zájmy létám hájit do Bruselu letadlem

Politika

Matador české politiky a současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra jde znovu do boje o křeslo v evropském parlamentu, volby se konají v červnu, strany nyní ladí složení kandidátek či koalice. Bývalý disident, poradce Václava Havla, velvyslanec, ministr či senátor je známý svými ostrými postoji vůči ruské agresi, klimatickému šílenství či Fransi Timmermansovi. „Znám ho pětadvacet let, tykáme si, ale jeho odchod jsem uvítal,“ říká Vondra o muži, kterému vyčítá příliš radikální prosazování evropské klimatické doktríny. Ta podle něj ohrožuje evropskou konkurenceschopnost i peněženky lidí. Příští evropské volby nebudou podle Vondry referendem o české vládě. Naopak, prý mohou přinést Česku silnější pozici v Evropské komisi i celé evropské struktuře. A tím i větší kontrolu nad tvorbou norem, které jsou pro život v Česku klíčové.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Soud má tak silné postavení kvůli zákonem stanovené dluhové brzdě, kdy vyjma krizových situací nesmí deficit překonat 0,35 procenta HDP. „Během světové finanční krize bylo v té době oslavováno jako vítězství ekonomické rozvážnosti, která se jinde praktikuje jen zřídka. Nyní o něm ekonomové a politici hovoří jako o svěrací kazajce, do které se Německo samo navléklo,“ shrnuje The Guardian.

Investice nebo šetření?

Peníze, které nyní v rozpočtu chybí, jsou právě ty k financování ambiciózního klimatického plánu. Měly pomoci ocelárnám přejít na vodíkovou energii, modernizovat německé železnice nebo podpořit výrobu mikročipů či baterií, jak vypočítává Politico. Není překvapením, že zklamaní jsou hlavně zelení. Nastalý vývoj nynější sešlápnutí dluhové brzdy kritizuje i bývalý sociálnědemokratický ministr financí Peer Steinbrück, tedy jeden z autorů zákona. „Akutně potřebujeme investice do nejrůznějších oblastí, žijeme v jiné době než v roce 2009,“ řekl podle deníku The Guardian.

Nejde přitom jen o plnění politického programu, ale o budoucí konkurenceschopnost hospodářství. „Jsou tací, kteří říkají, že investice by měly mít nejvyšší prioritu, a ti, kteří říkají, že bychom měli zbrzdit výdaje. To jsou však diametrálně odlišné myšlenky, a pokud bychom s ekologickou a digitální transformací zpomalili, byla by to pro budoucnost obrovská chyba,“ uvedl například prezident Německého institutu pro ekonomický výzkum Marcel Fratzcher.

Karel Pučelík: Poslední šance k odstranění Trumpa? Umírnění republikáni i velký byznys stojí za Haleyovou

Názory

Republikánští odpůrci Donalda Trumpa zkouší svůj patrně poslední tah, jak exprezidentovi zabránit k získání nominace. Bývalé guvernérce Nikki Haleyové vyslovují podporu a posílají peníze, i když šance nemá příliš velké.

Karel Pučelík

Přečíst článek

V průmyslu nyní zavládla nejistota. Nelibě vývoj sledují i firmy, Politico například cituje CEO tamější odnože ocelářské firmy ArcelorMittal, která už peníze na transformaci očekávala. Vážnost situace však potvrzují nezávislí odborníci. „Některá průmyslová odvětví, například výroba oceli, jsou v šoku. Neprovádějí se žádné nové investice, protože všichni chtějí nejprve vědět, zda a kdy budou dotace vyplaceny,“ uvedl dle serveru Jens Südekum z Heinrich Heine University v Düsseldorfu.

Všichni tedy pochopitelně čekají, kdy nejistota skončí. Možná důležitější ale bude, jak skončí.

Německá vláda přispěchá na pomoc firmě Siemens Energy. Vyzbrojí ji 15 miliardami eur

Zprávy z firem

Německá energetická skupina Siemens Energy, která se ocitla v problémech, využije záchranný plán v hodnotě 15 miliard eur (bezmála 367 miliard korun).

ČTK

Přečíst článek