Nepoučitelní Češi. Kyberšmejdům nabíhají na špek, škody už letos dosáhly 1,9 miliardy

Kyberzločinci se v Česku stále častěji dostávají k penězům bez páčidla či zbraně – stačí jim přesvědčivý telefonát, falešná zpráva nebo obrázek vytvořený AI. Banky letos zachytily pokusy o krádeže za deset miliard korun, oběti přesto přišly o 1,9 miliardy.

V Česku se podle policie denně stane 66 kybernetických trestních činů. Tedy těch evidovaných. Další čísla mají banky, které většinu útoků úspěšně zlikvidují. Dveře kyberzločinu otevírají samy oběti, schopné uvěřit třeba tomu, že se někde narodilo opeřené jehně.

Kriminalita se stále více přesunuje do kybernetické oblasti. Počet kybernetických trestních činů, které eviduje Policie České republiky, se v prvních osmi měsících letošního roku oproti loňsku zvýšil o 15,7 procenta, zatímco celkový počet trestních činů zůstává prakticky na stejné úrovni. Zločinci totiž přišli na to, že tento způsob okrádání je daleko jednodušší než „standardní“ krádež.

Velmi jim to usnadňují samy oběti. Jak pokusem v terénu zmapovala Česká bankovní asociace (ČBA), která zahajuje už šestý ročník osvětové kampaně NePINdej, na mobilu či internetu jsou lidé ochotni uvěřit historkám, po jejichž vyslechnutí by při osobním setkání s falešným bankéřem okamžitě vyrazili dveře.

„Mně se to stát nemůže.“ Češi kyberhrozby znají, přesto klikají na podezřelé odkazy dál

Money

Úroveň znalostí bezpečného chování v kyberprostoru neustále roste. Jenže, jak ukázal průzkum Mastercard, v reálu spíše platí heslo „mně se to stát nemůže“.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Sociální inženýrství

Jak dnes zdůraznil prezident ČBA a generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek, podvodníci stále více sázejí na sociální inženýrství. „Vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce. Jejich cílem je přesvědčit oběť, aby sama potvrdila platbu, předala citlivé údaje nebo převedla peníze na údajně bezpečný účet. Proto vedle technologické ochrany zůstává naprosto zásadní také prevence a schopnost lidí podvod včas rozpoznat,“ uvedl šéf ČBA.

Členské banky ČBA za prvních sedm měsíců letošního roku zaznamenaly pokusy okrást jejich klienty o deset miliard korun. Úspěšní však e-šmejdi byli pouze v případě 1,9 miliardy korun, zbytek útoků se bankám podařilo odvrátit.

K nejčastějším pokusům podvodníků dostat se k penězům klientů patří vishing, tedy telefonáty falešných bankéřů či policistů s cílem získat přístupové údaje k účtu, a phishing. Tedy hromadné rozesílání zpráv, které imitují komunikaci bank či e-shopů, a po rozkliknutí přílohy-pasti rovněž žádají přihlašovací údaje, hesla a čísla platební karty. Obzvlášť nebezpečné jsou podle Blažka investiční podvody. Pachatelé lidem slibují nereálně vysoké zhodnocení a přitom využívají profesionálně vypadající webové stránky, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy zobrazující údajný růst investice. Oběť často přesvědčí k zaslání menší částky a následně ji tlačí k dalším, výrazně vyšším platbám.

Opeřené jehně?

Jak na tiskové konferenci uvedl náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík, e-šmejdi mají celosvětově stále lepší a lepší vybavení i know-how. „Je to jakási forma franchisingu, která ale přináší škody nám všem,“ s nadsázkou okomentoval Kubík sofistikovanost nástrojů a metod, která dává kyberzločincům punc profesionality v oboru trestné činnosti. O to víc je nutné hledat nástroje na potírání kyberkriminality v oblasti prevence potenciálních obětí.

Ve schopnosti lidí rozpoznat pokus o podvod sice nastává zlepšení, to ale zatím s „pokrokem“ na straně páchání kyberzločinců nedrží krok. „Podvody jsou stále sofistikovanější a s rozvojem umělé inteligence je pro lidi těžší rozpoznat, čemu mohou věřit. Náš průzkum ukázal, že 61 procent lidí si spletlo obsah vytvořený AI se skutečným, a právě tito lidé se stávají téměř pětkrát častěji cílem a obětí podvodů,“ uvedl ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu František Jungr. Lidé například na základě fotografie z dílny AI uvěřili tomu, že se kdesi narodilo opeřené jehně.

Jak nenaletět kyberšmejdům. A jakou máte šanci, že vám ukradené peníze banka vrátí

Money

O peníze nechce přijít nikdo. Jak se ale vyhnout tomu, abyste naletěli kyberpodvodníkům, kteří jsou nejen o několik kroků před vámi, ale zároveň vystupují mile, ochotně radí a „pomáhají“, co máte dělat? Takto však banka ani policie, za které se kyberšmejdi často vydávají, nejednají. Proto jsme se zeptali bankovních expertů, jaká je šance, že vám banka ukradené peníze vrátí, pokud jste platby sami potvrdili, a jak se chránit, abyste se nestali obětí kyberpodvodníků.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Poznáte podvod včas? Prověří to kybertest

ČBA připravila v rámci své osvětové kampaně také kybertest, který prověří, jak jsou na tom lidé se schopností odolat svodům e-šmejdů a zda dokáží rozpoznat deset nejčastějších typů podvodů. „Test ČBA pravidelně aktualizuje podle nových praktik útočníků a nově v něm využívá také prvky umělé inteligence včetně deepfake videí se známými osobnostmi, které s využitím své tváře pro edukativní účely souhlasily,“ uvádí ČBA.

Nejde ale jen o ochranu jednotlivců, kteří patří k nejčastějším terčům útoků i obětí. Jak uvedl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík, trendem dnešní doby je zaměření kyberzločinců na úředníky a zaměstnance firem, kteří mají oprávnění k převodům peněz. Typicky to může být třeba účetní. Šéf ČBA a ČSOB Aleš Blažek k tomu uvedl, že se banky snaží edukovat firmy také v tom, že by dispoziční právo k penězům nemělo být v kompetenci jednoho člověka, nýbrž že by společnosti měly uplatňovat pravidlo čtyř očí.