Reklama

Hampl: Stát je neufinancovatelný, ekonomický růst to nevyřeší. Vláda musí zakročit

Mojmír Hampl
Národní rozpočtová rada/užito se svolením

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.

Reklama

Významná nerovnováha českých veřejných financí podle rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.

Klíčové závěry rady se tak nemění. Pokud se významné nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat, varuje rada.

Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Přečíst článek

Stát je neufinancovatelný

V posledních letech se podle rady snížily příjmy veřejných rozpočtů, zatímco výdaje narůstají. Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo tří procent HDP.

Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu,“ uvedl předseda rady Mojmír Hampl.

Reklama

Tyto kroky podle něj sice nebudou populární, nicméně jsou z pohledu budoucnosti Česka naprosto klíčové.

„Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,” dodal Hampl.

Se značnou nerovnováhou veřejné finance do roku 2022 už vstupovaly. „Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí tzv. daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů aktuálně přichází o 120 miliard korun ročně. Tento krok nejenže přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes, neboť výrazně přispěl ke zvýšení inflačních tlaků,” uvedl člen rady Jan Pavel.

Jan Kocián, investiční manažer Penty

Jan Kocián z Penta Investments: Energetická krize může způsobit katastrofu v domovech seniorů

Jedničkou mezi soukromými poskytovateli sociálních služeb se letos stala skupina Alzheimer Home, kterou v roce 2015 založili Boris Šťastný a Milan Šedivý. O tři roky později do sítě domů se speciální péčí vstoupila Penta a začala skupinu výrazně rozšiřovat. A plánuje i další expanzi. „Dnes žije v České republice zhruba do 500 tisíc lidí nad 80 let. Do roku 2050 se číslo zvýší zhruba na milion. Přesně z téhle věkové skupiny se primárně rekrutují klienti pro pobytové sociální služby. A vybudovat dostatečné kapacity není triviální věcí. Je to nesmírně náročné finančně i organizačně,“ říká Jan Kocián v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Opatření vypovídající o snaze dostat české veřejné finance na udržitelnou trajektorii však podle rady dosud zveřejněné vládní dokumenty ani nenaznačují. „Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 procenta HDP, z čehož lze odvodit, že se žádné systémové reformy nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času,“ upozornil Pavel.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Rada je tříčlenná a byla naplněna v lednu 2018. Předsedu rady navrhuje vláda, jednoho člena rady Senát a jednoho Česká národní banka.

Miroslav Singer

Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není

Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme