Reklama

Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není

Miroslav Singer
Dalibor Martínek/Newstream.cz
Dalibor Martínek

Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.

Reklama

Hrozí Česku chudoba?

Za prvé mám trochu problém něco říkat k chudobě, protože zřetelně nejsem chudý.

Ale jste ekonom, vidíte souvislosti a umíte odhadnout budoucnost…

Pokud slovy „odhadnout budoucnost“ myslíte „formulovat předpovědi, které se spíš nenaplní, než naplní“, tak máte pravdu. Navzdory všemu, co do nás tlučou, jsme společnost, ve které nejsou velké nerovnosti a která zbohatla. V kupní síle předstihujeme řadu tradičních členů Evropské unie. Z toho hlediska odmítám truchlit, že bychom mohli zchudnout.

Kongres Občanské demokratické strany, 9. dubna 2022, Praha. Předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Politický diář Jany Havligerové: Ministerské nápady, které nic (a za nic) nestojí

Vládní politici, a také šéfka sněmovny, aby nezůstala pozadu, si v poslední době oblíbili frázi – všichni zchudneme. Jistě, to víme. Dokonce víme i to, že ne všichni zchudneme stejně. Tak do té bídy alespoň jeden tip zdarma: Omezte se na novinky, milí politici.

Přečíst článek

Reklama

Řada lidí má černá očekávání. Budou příští měsíce a roky strašné?

Když se na to podívám realisticky, tak jsme třeba před deseti lety byli chudší. A nemám pocit, že by to tenkrát bylo strašné. Zchudnout můžeme, je to nepříjemné, ale slovo strašné bych nechal na jiné situace. My tady sáhodlouze debatujeme, jestli se výstup tuzemské ekonomiky propadne o procento. Ale to není nic strašného, není to dokonce ani moc poznatelné. Máme rekordní zaměstnanost. Chápu, že někdo, kdo zastupuje zájmy průmyslu, může hovořit dramatickým hlasem. Ale není to nic, co by mělo tuto společnost položit.

Průmyslové podniky nejsou česká ekonomika

Pořád stojíme před teoretickou situací, že Rusové vypnou plyn, a řada podniků by musela zavřít. To není dramatická situace?

Je to nepříjemné, ale průmyslové podniky nejsou česká ekonomika. A ne všechny by vypadly. Bavíme se principiálně o podnicích, které s nízkou marží přetvářejí něco na plynem vytápěných linkách. Skoro všichni, kteří teď hořekují, v minulosti mluvili a vlastně stále mluví o tom, že máme přestat být nízkomaržovou ekonomikou. Tak jo, některé nízkomaržové výroby by to nepřežily. Když už to má přijít, je snad dobře, že tato změna nastane v době, kdy tu máme dvě volná místa na jednoho nezaměstnaného.

Jak se má Česko proměnit v zemi s vyšší přidanou hodnotou?

Měli bychom začít spoléhat sami na sebe a pořád nevymýšlet, co všechno má podpořit vláda. Když mají podniky pocit, že se v Česku špatně vzdělává, měly by se v první řadě podívat, jak samy vzdělávají a školí své lidi, a zda odvádějí daně nebo „optimalizují“, jak to jen jde. Znám spoustu podniků, které vzdělávají vlastní lidi. Znám i firmy spolupracující s vysokými školami, to také není nic mimořádného. Jediná cesta je, abychom nevyzývali někoho jiného k pomoci, ale pomohli si sami.

pneumatika, ilustrační foto

Nedostatek ruských sazí a návrat covidu v Číně radikálně zdraží pneumatiky

Řidiči s koncem zimy opět přezouvají. Letní pneumatiky ale kvůli dubnovému ochlazení zatím nasadila jen zhruba pětina z nich. Každopádně ať už využívají pneu letní, zimní či celoroční, letos si nebývalé připlatí. A bude hůř.

Přečíst článek

Co má dělat dvacetiletý člověk z malého města, který nemá studijní předpoklady?

Ve dvaceti je o člověku už tak trochu rozhodnuto. Ale stále platí, vzdělávat se. Nebo vyjet za prací. A klidně i bez vize, že někde bude mít okamžitě byt. Pamatuji devadesátá léta, kdy byl životní standard mnohem nižší než teď. Některé bez akademických ambicí jsem potkával cestovat, získávat zkušenosti, jazyk, návyky se o sebe postarat a dělat v USA. Ale i tenkrát lidé také odmítali jezdit za prací třeba třicet pět kilometrů, i když jsme jim nabízeli firemní dopravu. Přestaňme si hrát na bídu. Každý měl začít sám u sebe. To byl spirit devadesátých let, a jsem si jistý, že to byl dobrý spirit.

ČNB brání přehřívání ekonomiky, nic jiného dělat nemůže

V březnu byla meziroční inflace třináct procent. Všechno zdražuje. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok tvrdí, že se musíme inflací protrpět, že to prostě každého z nás bude něco stát. Souhlasíte s touto tezí?

Jasně že na tom každý z nás nějak ztratí. Ale je také zcela jasné, že na tom neumřeme. Rozumím, že všichni řeší inflaci, ale nic na ní nevyřešíte. Stouply ceny plynu, rozpadly se některé výrobní řetězce a světu bude trvat tři roky, než se tomu přizpůsobí. Česká národní banka efektivně řídí, aby se ekonomika nepřehřívala, nic jiného dělat nemůže.

Odbory tvrdí, že když je velká inflace, měly by růst cen kompenzovat firmy, protože zaměstnanci za inflaci nemohou…

To je úplně jedno, jestli za to zaměstnanci mohou nebo nemohou. Jestli dělají ve firmě, která na to nemá, tak tu bude bankrot firmy. Ale vy se mě asi neptáte na ekonomickou situaci, ale na společenskou. Tu já komentovat neumím, nemám ambice být hráčem nebo komentátorem společenské situace.

Rozumím. Přesto, nemyslíte, že jsou v současnosti klíčovým tématem energie? Jejich ceny a dodávky?

To je téma, které všichni promudrovali odshora odspoda. Za prvé se nezdá, že nás Rusové odpojí od plynu. A kdyby nás odpojili, tak to přežijeme. Nebude to nic příjemného, ale přežijeme to.

Jediné, co se k dnešní situaci dá říct je, že míra napětí kolem Ruska bude trvat. S největší pravděpodobností se tomu do dvou nebo tří let přizpůsobí světový obchod. Přizpůsobení bude mnohé bolet. Ale my to přežijeme. Zbytek je ve hvězdách.

Co rozhodne o tom, jestli se české ekonomice bude dařit, nebo ne?

Máme tady válku. Musíme reagovat na to, jak se situace bude vyvíjet. Situace je nepředvídatelná. Mudrovat nad tím, co bude za dva roky, je mimo. Ekonomika se může jenom přizpůsobovat.

Co mají dělat investoři, když je obří inflace, a zároveň válka na Ukrajině?

Hořekovat. To je jako ptát se, co dělá vítr, když nefouká? Je absurdní klást otázky, na které všichni známe odpovědi, jen nejsou příjemné. Nebaví mě říkat věci, které už ve veřejném prostoru byly tisíckrát řečeny. Jediné, co se k dnešní situaci dá říct je, že míra napětí kolem Ruska bude trvat. S největší pravděpodobností se tomu do dvou nebo tří let přizpůsobí světový obchod. Přizpůsobení bude mnohé bolet. Ale my to přežijeme. Zbytek je ve hvězdách.

Německo udělalo řadu mimořádně špatných rozhodnutí

Pomáhá nám, že jsme navázaní na německou ekonomiku?

Ne. Návaznost na německou ekonomiku nám už několik let skutečně nepomáhá. Jsme navázáni na zemi, která udělala v poslední době celou řadu mimořádně špatných rozhodnutí. Už si to alespoň trochu uvědomuje, ale my se v těch důsledcích svezeme s ní. Ale i to přežijeme.

My však nyní budeme z Německa potřebovat plyn, domlouváme podíl na jednom z budovaných terminálů LNG...

To je zcela správně. Potřebujeme se dostat do jiných toků plynu. Možná by stálo za to vzpomenout si, že jsme brali plyn z Norska, ale přestali jsme ho brát, protože nám přišel drahý. Chybné rozhodnutí, teď za ně pykáme.

Proč by nás měli Němci pustit podílově do svého terminálu na plyn?

Třeba proto, že určitě nechtějí, aby zde vznikla vůči jejich investicím a společnostem velmi nepříznivá situace. Bavíme se nyní o kritickém momentu historie. Jsme navázaní na německý průmysl. Automobilový sektor bude trpět. Možná budeme mít méně průmyslu, a určitě budeme přicházet o práci s nízkou přidanou hodnotou. Pokud se odborům podaří prosadit, aby mzdy rostly nad úroveň inflace, tak budeme mít práce ještě méně. Ano, lidé, kteří netvoří přidanou hodnotu, o práci často přijdou. Bez ohledu na to, jestli je to jejich vina nebo ne. Tak je to při každé krizi. Tak to bývá, kdo nemakal ve škole a nedělal si své domácí úkoly, má smůlu častěji než ten, kdo tak činil.

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO

Dalibor Martínek: Babišovo zmrtvýchvstání. Mašina na vítězství míří na Hrad

Nejsem fanouškem Andreje Babiše. Když koupil Mafru, která vydává Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, provozuje rádio Impuls a má spoustu jiných mediálních aktivit, z vydavatelství jsem odešel. Nastoupili noví manažeři a Babišem dosazený generální ředitel, který předtím vedl mlékárnu, se mě ptal, proč se my, novináři, proti Babišovi tak bouříme. Odpověď byla pro Babišovy manažery nepochopitelná. Nezávislost. Tu jsme za předchozího německého vlastníka měli. Žádný Němec nám do zpracovávání zpráv a témat nemluvil. Babiš, ač se tvářil jako neviňátko, ano.

Přečíst článek

Jak vytvořit vzdělanostní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou?

Nejsem plánovač. Nemám nejmenší tušení. Svět se takto plánovat nedá. Je to o otevřenosti, schopnosti se přizpůsobit. Musíme chtít, aby lidé naše školství opouštěli alespoň se základní schopností pracovat s čísly, aby se učili jazyky, měli sociální dovednosti.

Má v tom mít nějakou úlohu vláda?

Vláda může zlepšovat vzdělávání. Viděli jsme všichni během covidu, jak bylo těžké přesvědčit pedagogy, že povedou výuku on-line. Jinými slovy, máme tu skupinu vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří přesvědčují během pandemie sami sebe, že nemusí učit on-line. Je to, jak jsem říkal na začátku, o elementární změně. Přestaňme filozofovat, co má stát zařídit. Každý musí začít u sebe. Potom zvládneme tuhle krizi.

Učitelé si vyšší platy zaslouží

Zaslouží si učitelé vyšší platy?

Učitelům bych klidně přidával. Přednáším po celé zemi a vždy mě fascinovalo, kolik peněz se ve školství nainvestovalo do nových budov. Ale platy učitelů skutečně nevybízejí k tomu, aby učili ti nejlepší. Nedávno jsem poslouchal vyprávění o průmyslovce, kde je překrásná učebna plná třídimenzionálních tiskáren. Jen nejedou, neboť škola nezaplatí nikoho, kdo to s nimi umí. To je absurdní. Nebo jinak, učím už mnoho let jednu přednášku týdně, a nikdy jsem neviděl pokrok v tom, že píšu fixem na sklo oproti tomu, že jsem dřív psal křídou na tabuli. I ve školství je samozřejmě touha nakupovat něco, co vypadá jako nové a přínosné, za státní peníze.

Působíte trochu pesimisticky…

Naopak, jsem životní optimista. Ale říkám, že změny se tvoří až při skutečné krizi. Vzhledem k tomu, že nemáme skutečnou krizi, a asi ji ani mít nebudeme, tak nevěřím, že teď dojde ke skutečné zásadní, systémové změně. Než jsem šel do centrální banky, živil jsem se restrukturalizacemi. Krize je skvělá v tom, že vám znemožní přemýšlet o tom, že byste nechal věci tak jak jsou. Prostě něco musíte změnit.

Sídlo Světové banky ve Washingtonu.

Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta

Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Zdůvodnila to negativními hospodářskými dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. S odkazem na prezidenta banky Davida Malpasse to uvedla agentura Reuters.

Přečíst článek

Takže současný vývoj v Česku může přinést pozitivní východiska?

Ale jasně, že nakonec najdeme pozitivní východiska, neutopíme se v tom, co zažijeme.

Cítíte jako satisfakci, že ty asi čtyři biliony korun, které Česká národní banka získala při „vašem“ kurzovém závazku, nyní může využívat k posilování koruny?

Ne. Ale bavilo mě, že někteří lidé, kteří byli v době kurzového závazku tak zásadně proti kumulaci rezerv, a současně upozorňovali, že svět je mnohem nebezpečnější, než býval, se takto proměnili. Už tehdy jsem říkal, že by pak měli být šťastní, že rezervy kumulujeme. Dnes tedy rezervy máme, a jsou tu od toho, aby se využívaly právě v době, jako je nyní. Je mimochodem zajímavé, že takřka všechny významnější východoevropské země zatím dokázaly docela úspěšně intervencemi tlumit oslabování svých měn. Investoři je respektují. No a my jsme v tomto úsilí zatím nejúspěšnější. Aby taky ne.

Jak jste vlastně tenkrát, před osmi lety, bral kritiku Václava Klause za kurzový závazek. Klaus vás přitom předtím jmenoval do čela národní banky…

Už tehdy jsem si uvědomoval, že Václav Klaus je už dávno mnohem víc politik než ekonom. Myslím, že někteří kolegové v bankovní radě to prožívali víc. Ale já jsem, při vší úctě k prezidentovi, už zažil horší věci než kritiku Václava Klause. Asi to také bylo těžší pro kolegy, kteří vnímali Vysokou školu ekonomickou jako svoji alma mater. Klaus a jeho věrní, to byla tak trochu VŠE devadesátých let. To nebyl můj případ. Vyslechl jsem tam před tím příliš mnoho bolševických učení a před její změnou ji opustil. Vděčný jsem ji byl jen za to, že jsem tam v matice, statistice a příbuzných předmětech, dělal jsem tam matematické metody v ekonomii, získal základy, které mi umožnily dosáhnout vzdělání ve Spojených státech. Zjednodušeně, pro mě prostě Klaus nikdy nebyl zas takový maják, abych trpěl jeho nesouhlasem s tím, co dělám.

Plyn, vytápění

Lukáš Kovanda: Když každý obětuje 7600 korun, Rusko zbankrotuje

Ministerstvo financí USA před čtrnácti dny ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb, které souvisejí s jejím dluhem. Tyto platby tak nelze uskutečňovat prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrdila ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.

Přečíst článek

Vladimir Putin, prezident Ruska

Putin bere čtvrt milionu korun měsíčně, tvrdí Kreml. Na svou jachtu by tak vydělával více než 5 tisíc let

Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 koruny) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun. Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboť rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.

Přečíst článek

Reklama

Související

Miroslav Singer, český ekonom, Generali CEE Holding

Exguvernér Singer: České rodiny oproti anglosaským inflace poškozuje víc

Přečíst článek
Vladimír Dlouhý, šéf Hospodářské komory

Šéf Hospodářské komory Dlouhý: Podzim bude kritický, inflace potrápí i střední třídu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme