Fenomén „Zero waste“ má smysl
Jistě jste už slyšeli o módní vlně „zero waste – v doslovném překladu „nulový odpad“. Jedná se o snahu minimalizovat odpad a v souvislosti s tím se snažit co nejvíce využívat obnovitelné zdroje. Tento trend se snaží prosazovat napříč různými obory a týká se především obalů.
Bez obalů se neobejdeme, a tak se snažíme najít způsoby, jak je co nejefektivněji využívat a zpracovávat, aniž bychom co nejméně zatěžovali životní prostředí. Zamysleli jste se někdy, kolik obalového materiálu spotřebujeme každý den? Od jednorázových plastových tašek po obaly od potravin a kosmetiky.
Přes pět set kilo odpadu na obyvatele
Jak už bylo řečeno, není to jen o spotřebě materiálu, ale také o jeho zpracování a nakládání s ním. Podle dat ministerstva životního prostředí vyprodukuje každý Čech průměrně 536 kilogramů odpadu ročně, z něhož převážnou část tvoří právě obalový materiál, dále pak bioodpad, výrobky z kovu a elektroodpad.
Zástupci českých a slovenských firem si převzali ceny Sustainability Star za nejlepší udržitelné projekty. Ocenění je doprovodným programem Czech & Slovak Sustainability Summitu, akce na podporu udržitelných postupů v České republice a na Slovensku. Vědecká rada složená ze špičkových akademiků v oblasti udržitelnosti vybrala z 36 nominací 12 nejlepších projektů.
Ceny Sustainability Star 2023 už mají své majitele
Zprávy z firem
Zaznamenáváme snahu na vládní úrovni jednotlivých států trh s obaly různě regulovat. Od omezení výroby plastových tašek přes zákaz plastových brček po snahu regulovat složení vstupní materiál pro výrobu obalů co se týče podílu recyklovaných složek.
Nicméně spoustu lidí na žádné vyhlášky a nařízení nečeká. Sami si moc dobře uvědomují, že čím méně odpadů, tím lépe. A když nic jiného, alespoň vědí, kam který odpad vyhodit. V tom jsme jako Češi opravdu dobří, byť to tak někdy s ohledem na volně pohozené odpadky v ulicích a přírodě nemusí vypadat.
Zapojit se může každý
Co udělat pro to, aby byl podíl vyprodukovaných odpadů menší, než je nutné? Abychom zbytečně nezatěžovali životní prostředí, stačí zdánlivé drobnosti.
Plazmové zplynování, to je dosud nepříliš známé sousloví. Označuje revoluční nakládání s odpady, s všelijakými kaly, toxickými látkami a vlastně se vším, co není možné recyklovat. Plazma by samozřejmě dokázala rozložit na atomy i papír, plasty či kovy. Ale to by byla škoda.
Miliardář Jan Řežáb našel byznys budoucnosti. Odpad pálí plazmou
Zprávy z firem
Například zvažme, zda je nutné používat jednorázové plastové výrobky, jako jsou kelímky, příbory nebo tašky. Existují ekologičtější varianty vyrobené ze dřeva nebo z bambusu. Nezapomínejme, že plastové tašky můžeme používat opakovaně.
Bezobalové prodejny
Už jste vyzkoušeli nakupovat v bezobalové prodejně? Jedná se o prodej potravin, drogistického a spotřebního zboží výhradně do vlastních opakovatelně použitelných obalů jako jsou například sklenice, plátěné sáčky nebo i obyčejné kartonové krabice.
Právníci se v rámci problematiky ESG nejčastěji věnují písmenku G ze zmíněné zkratky, tedy „governance“. Kořeny legislativy věnující se udržitelnosti ale sahají k ekologickým tématům, počínaje skleníkovými plyny. A právě o požadavcích na ekologickou udržitelnost, a především o měření a snižování uhlíkové stopy, byla řeč v nejnovějším dílu podcastu Práva k Ranní Kávě. 
Právníci radí, jak na měření uhlíkové stopy
Zprávy z firem
Tyto produkty jsou pak většinou z udržitelných materiálů bez využití chemických látek. Spoustu lidí si tento způsob nakupování velmi oblíbilo.
TIP: Jednodruhový obal = ekologický obal
Pokud se obal a jeho výplň skládá z jednoho druhu materiálu, má jeho spotřebitel usnadněné vytřídění.
Příkladem může být krabice z vlnité lepenky, ve které je jako výplň použitá papírová výplň (běžný balicí papír, papírová fixační tělíska nebo zmuchlané noviny) a pro její zalepení se použila papírová lepicí páska.
Přírodě hodně pomáhá recyklování. Sběrné nádoby na tříděný odpad jsou v ČR takřka na každém kroku. Pokud si nevíte rady, kam který materiál patří, mrkněte přímo na kontejner. Mělo by na něm být zřetelné označení materiálu, který se do něho vkládá.
Snižování množství obalů je v zájmu každého z nás. Jde o to zkrátka zbytečně neplýtvat a chovat se zodpovědně vůči životnímu prostředí. Má to smysl.
Německo je známo tím, že má důkladná pravidla skoro na všechno. Vláda od ledna omezuje jednorázové obaly a hospodští musejí nabízet opakovaně použitelné. 
Hospodští v Sasku brečí kvůli povinným obalům. Po covidu a inflaci další rána
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
