Euro bude levnější než 24 korun. A sazby ještě porostou, tvrdí ekonom Marek

Česká národní banka by měla dál zvyšovat úrokové sazby, říká v rozhovoru pro newstream.cz renomovaný český ekonom David Marek, v současnosti hlavní ekonom Deloitte ČR. Marek očekává, že sazby se přehoupnou ze současných 3,75 procenta přes čtyři procenta. A koruna bude dál posilovat. Během rychlé doby by podle něj mohla prolomit úroveň 24 koruny za euro.

Jaký očekáváte vývoj kurzu koruny v příštích měsících, případně v celém letošním roce?

Počítáme s tím, že koruna by měla mít nadále otevřený prostor k dalšímu posilování. Jednak z důvodu, že Česká národní banka patrně bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, zatímco změna politiky Evropské centrální banky je stále v nedohlednu. Takže bude růst motivace k obchodům, které využívají rozdílu úrokových sazeb mezi jednotlivými ekonomikami. 

Na druhé straně je další důležitý faktor, a tím je pandemie. To je faktor spíše neznámý, ale obecně mechanismus funguje tak, že když se zlepšuje pandemická situace, zlepšuje se i situace na finančních trzích, a prospívá to rizikovějším aktivům, mezi která patří i česká měna.

Nyní to vypadá, že se pandemická situace může zhoršit s příchodem verze omikron…

Zatím se trhy omikronu příliš neděsí, protože s sebou nepřináší takové ekonomické náklady, jako předchozí vlny. Důležitá je situace v nemocnicích, a ta se zdá být pod kontrolou. Ekonomické následky omikronu by tak mohly být méně akutní.

Jižní Korea zvýšila sazby na úroveň z doby před pandemií. Jaké jsou sazby jinde ve světě?

Money

Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.

sta

Přečíst článek

Média nyní spekulují, že je nejlepší čas nakupovat eura, že koruna již dále příliš posilovat nebude. Jaký je vás názor?

Koruna by dlouhodobě měla těžit z reálné konvergence, což by jí mělo otevírat prostor k tomu, aby posiloval její kurz. Nemyslím si, že musí být současná úroveň koruny tou finální. Myslím, že trend vývoje kurzu by měl být k dalšímu posilování.

Je v ohrožení úroveň 24 korun za euro?

Nevidím žádný důvod, proč by se kurz nemohl podívat pod hranici 24 korun za euro. Už je jenom několik desítek haléřů k dosažení této hranice. Dokážu si představit, že se to stane v poměrně rychlé době.

Jaká jsou v rychlém posilování koruny rizika pro českou ekonomiku, která je exportně nastavená?

Na jedné straně pomáhá posilování koruny České národní bance krotit inflaci, na druhé straně by vývoj kurzu koruny neměl být překotný natolik, aby si na to firmy nedokázaly zvyknout. Teď nám koruna posílila poměrně rychle, další prudké posilování by opravdu mohlo nést negativní makroekonomické důsledky.

Euro oslavilo dvacet let. Jednotná měna po covidu už nebude, co bývala

Money

Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Petr Bartoň

Přečíst článek

V současnosti je základní sazba ČNB 3,75 procenta. Na jakou úroveň podle vás sazby v nejbližší době vzrostou?

Myslím, že překonají hranici čtyř procent. A nepřekonat úroveň pěti procent snad bude dostačující k tomu, aby se ekonomika začala v některých oblastech méně přehřívat. Předpokládáme, že vrchol bude někde mezi čtyřmi, čtyřmi a půl procenty. Pokud se prognóza inflace z nějakého důvodu zhorší, i tato hranice může padnout. 

Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl pro média uvedl, že inflace by v lednu mohla vyrůst až nad deset procent. Jaký je váš názor?

Myslím, že inflace spíš nevystoupá nad deset procent. Myslím, že by se mohla objevit mezi osmi a devíti procenty. Ale při velké míře nejistoty. Všichni museli reflektovat velký růst nákladů. Může se stát, že to bude přes deset procent. Ale není to náš hlavní scénář.

Česko má nejvyšší schodek v historii, úroky z jeho dluhu jsou na desetiletém maximu

Money

Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla. 

Lukáš Kovanda, vku

Přečíst článek

Michl uvedl, že přes rostoucí inflaci nebylo třeba zvyšovat sazby, aby ekonomika neprocházela šoky…

Část inflace je sice způsobena dovozem materiálů a komodit ze zahraničí, ale nemalá část inflace je také způsobena domácí poptávkou. Během pandemie jsme si naspořili obří množství peněz. Část těchto peněz se vrhla do ekonomiky a začala působit inflačně. A úkolem národní banky je právě cílit na tuto domácí poptávku hnanou domácími úsporami. A přesvědčit lidi, aby část peněz nechali v bankách zhodnocovat zajímavějšími úroky, než byly. V tomto smyslu zvyšování sazeb smysl dává. Není žádný důvod, aby Česká národní banka váhala a nezvyšovala sazby. Tím by rezignovala na svůj mandát.

Kdybyste byl členem bankovní rady ČNB, ještě byste v současnosti zvyšoval sazby?

Ano. Důvod je ten, že ve hře je ještě jeden faktor, a tím jsou inflační očekávání. ČNB teď musí jednoznačně signalizovat, že se zvýšenou inflací není spokojená a nebude ji tolerovat. A že ji dokáže dostat do vymezených mezí. Než otálet, je lepší zvýšit teď sazby třeba o jeden procentní bod. Aby lidé věděli, že třeba od roku 2023 má být inflace třeba kolem dvou procent. Takže ano, zvýšení sazeb o další 25, 50, 75 bazických bodů. Aby se ukotvila inflační očekávání.

Kdo je superinvestor? Sledujte Investiční výzvu 2022!

Money

Bitcoin, zlato nebo Tesla? Zasoutěžte si v Investiční výzvě 2022! Investujeme virtuálních sto tisíc korun na tři měsíce. Hlásit se lze do 20. ledna s hashtagem #investicnivyzva.

tzv

Přečíst článek